Tohle mě hodně zaujalo:

Ladislav Karpianus: Kryštofův Vzdušný zámek
ilustrace: Peter Uchnár



Fantaskní příběh o úporném hledání identity dospívajícího Kryštofa, o radosti a pochybách tvoření a hledání prostoru pro svou existenci, doprovází nádherné ilustrace jednoho z nejznámějších slovenských ilustrátorů, Petera Uchnára.

Příběh Kryštofova Vzdušného zámku se odehrává v rozmezí několika let, ale co se místní lokalizace týče, je zakotven v bytě hrdiny, odkud chlapec Kryštof noc co noc přechází do světa, který existuje pouze v jeho snech. Po chvíli k velkému překvapení zjišťuje, že podobu místa, kam se ve svých snech uchyluje, dokáže měnit.



Vtip je však v tom, že Kryštof je schopen svými myšlenkami vytvořit jen to, co dobře zná. Brzy na něj doléhá tíha a odpovědnost tvůrce, jelikož špatně vytvořené nelze jen tak vymazat. Proto Kryštof, dítě do té doby nijak zvídavé, začíná své dny trávit čtením a intenzivním studiem, aby se v noci, kdy spí a sní, mohl oddávat tvoření, které je pro něj únikem z role outsidera.




Ale i v Kryštofově harmonickém světě, do kterého stvořil jen to, co se mu líbí a co má rád, dochází ke střetu dobra se zlem, v symbolické rovině ke střetu dobrého a zlého v každém z nás. Tak se idylická pohádka pozvolna proměňuje v dobrodružný příběh plný napětí. Proměna žánru plynule probíhá podle toho, jak hrdina dospívá, jak se mění jeho pocity, prožitky, hodnoty a přání.

Příběh svou vícevrstevnatostí aspiruje na to, aby byl přijat širokou škálou čtenářského spektra, od dětí až po dospělé, kteří si v něm mohou znovu uvědomit své vlastní touhy a sny. Protože o to jde v tomto příběhu sebepoznávání především.



Kryštofův Vzdušný zámek - Ladislav Karpianus
http://www.karpianus.cz/ukazky-z-del/krystofuv-vzdusny-zamek

BRAMBOREENA: Panu Lobelovi vyšla teď někdy před měsícem nebo dvěma další knížka - Myška a pohádková polívka. Už jsem ji v knihkupectví obhlížela, vypadá taky dobře, stejně jako ty předchozí knížky

Sice se nejedná o žádnou novinku, ale přesto musím pro děti, které právě začínají samy číst, doporučit výborné knihy od Arnolda Lobela - Kvak a Žbluňk jsou kamarádi, Kvak a Žbluňk se bojí rádi, Kvak a Žbluňk od jara do vánoc a Pan Sova (viz SYNAESTHESIA).

Syn, který je ještě ve školce, projevoval stále touhu si sám něco přečíst. Už si přečetl pár krátkých příběhů, ale celá knížka byl pro něj velký sen. Našli jsme pro něj před časem jednoho Kvaka a Žbluňka v knihovně a doslova se do té knihy zamiloval. Dokonce to šlo tak daleko, že jsme si museli vyměnit role při večerním čtení - on nám předčítal Kvaka a Žbluňka a my jsme museli poslouchat pohádku na dobrou noc. ;)

Postupně jsme napůjčovali i ostatní výše zmíněné knížky a bude stát spoustu přemlouvání, abychom je po měsíci vrátili. Čte si je stále dokola a tahá je s sebou na každou cestu (a je fakt skvělé vidět toho malého prcka, jak si v metru vytáhne knížku a spokojeně si celou cestu čte).






A jen dodám, že Čechovy knížky, které zde byly zmiňovány a myslím, že jsou opravdu pěkné, naopak zůstaly zcela bez zájmu, což mne docela překvapilo.

MAARISTAAN: Tak už ji máme doma a abyste z toho něco měly, milé děti, Hugo vám přečte pohádku na dobrou noc:

Bylo nebylo, na konci města stál opuštěný starý dům, který zas až tak opuštěný nebyl, protože tam žily myši a ...



pavouk Čenda, který bydlel v hodinách, o které se staral a ...



Kukačka, která v těch hodinách bydlela s ním a vyprávěla mu o dobrodružstvých, která prožívala, než ji šroubem přidělali do hodin.



Čenda měl plné ruce práce, třeba s tím, že musel vyhánět červotoče ...



a každý den natahoval hodiny ...



Jedné noci přišel zlý a ošklivý zloděj, hodiny chtěl ukrást a když je chtěl natáhnout, tak je přetáhl, něco prasklo a bum ...



Čenda a Kukačka měli po bydlení, protože jim tam táhlo.



Za pár dní stejně přijel bagr a náklaďák a začaly barák bourat ...



a vyděšený Čenda nevěděl, jak má Kukačku zachránit, aby neumřela spolu s barákem ...



... a protože támhle za monitorem už jedna holčička spí, musíte si knížku pořídit, aby jste se dozvěděli, jak to dopadlo ;-)
Dobrou noc.

KEYA: Jojo, pokud bych měl vybrat knihu, která je pro mě a Huga kultovní a která nás spojuje, tak je to O Zahradě.
Hugo úplně miluje vntiřní stranu obalu, jak je tam na dvojstraně to město. Chodíme v něm prstem uličkama, spadneme ze schodů, vyzvedneme kamaráda, plivneme do studny, navštívíme cukrárnu, utíkáme před přerostlejma krysákáma a ze zahrady hážeme jablka po policajtech :-)
O klíči a O čertovi (tajně milujeme paní Kominici, ale pst, chodím sem i máma) taky máme, Tajemství ostrova za prkennou ohradou se nám zatím pořád vyhýbá, ale máme ji v merku.
Teď pan Čech vydal novou knihu, tak ji Hugíno dostane k narozeninám: