GABBIANO: Hele, já prozměnu nerad opravuju takovýdle lingvistický pedanty (no offence ,.), ale pokud tady akcentujem nějakej dětskej aspekt, tak je naopak poměrně důležitý mluvit/psát přirozeně, pokud nejde o nějakej oficiální projev, protože tím se, když teda berem v potaz děti, oživuje jejich schopnost učit se dalšímu jazykovýmu kódu, podporuje to bohatost nejen jazykové fantazie, žejo. Taky proto jsou nejlepší pohádky, který si hrajou s jazykovou stránkou a rozvíjej v dětech tu hravost. Taky je pak důležitý, aby rodiče nebyli pedanti a s dětma mluvili přirozeně a zbytečně netrvali na spisovný mluvě, protože to je to nejhorší, co rodič dětem může udělat; druhej extrém je zas samozřejmě trvat jen na dialektu. : ))
- první otázka do plénu, když teda už tak "rýpám" - jak mluvíte se svýma prckama? (resp. mluvili a jaký to má dneska účinky?)
A co se týče nyxu, je jasný, že tady sice děti nečtou (a tím pádem bych tady žvatlal naprosto mimo mísu), ale pokud to není vyloženě nějaká extra brutální gramatická chyba, tak bych to nechal bejt, nebyl grammar nazi, a kochal se nad stylistickou svérázností. Ale reagoval jsem hlavně proto, že mě napadlo to téma jazykový bohatosti, normálně bych se k tomu fakt nevyjadřoval...
- a druhá otázka, respektive postřeh na diskuzi: když už jsme u stylistiky - kolikrát jsem si říkal v literatuře pro děti a mládež, že mi tady chybí nějakej výraznej autor, kterej by pracoval s jazykem tak, jako například Aškenazy nebo třeba Vaculík v literatuře pro "dospělé". Bejt v nějaký knížce pro mládež řeč např. Vaculíkovy Sekyry, to by bylo skvělý, zatímco musím "snášet" skoro až uniformizovanou řeč Ivy Procházkové, byť jsou teda její knížky jedny z těch lepších...