Už známe nominace na Zlatou stuhu, která se uděluje tvůrcům nejlepších knih pro děti a mládež vydaných v českém jazyce: http://www.zlatastuha.cz/zname-nominace-na-zlatou-stuhu-2015-1

ARILIN: Stačí z leporelového ukazování přejít na knížky (nebo leporela) se dvěma, třemi řádky textu na stránce (napadají mě např. příběhy o Muminkovi, Ajdar od Marjane Satrapiové) a postupně zvyšovat. Popř. nám u některých knížek fungovalo příběh odvyprávět vlastními slovy...

TRISSIE: Super tip, díky :)

ARILIN: spíš než u pohádek začni s básničkami a říkadly. Já v tomhle nemůžu dopustit na Špalíček, případně tuhle: http://www.bux.cz/knihy/128111-pohadkove-chvilky-detem-do-postylky.html
I když teda ta je místy poněkud absurdní, ale zas se dobře pamatují :-)

Tak leporela miluje, hlavně teda "Polámal se mraveneček", to je číslo jedna. Ale jen tak při hraní. Chtěla jsem začít číst normálně pohádky, ale je pravda, že pár slov říká, komunikuje, ale věty to ještě nejsou, tak zkusíme a nejspíš ještě počkáme... :)

LADY_MYSKA: Leporela jsme prohlíželi už dřív, to jo. Ale jenom obrázky, tak tomu neříkám čtení. Ukazovat, kde je jaké zvířátko a kytička, fajn. Ale jak jsem zkusila přečíst básničku o čtyřech verších, tak bylo zle :o)

SEVERINE: to nám neuroložka řekla taky - že do těch tří se to buď srovná samo, nebo začneme s diagnostickým kolečkem, ale do té doby se ani dysfázie, ani lehčí formy PAS potvrdit nedají.
Já bych tam sama od sebe asi ani nešla, ale spojila jsem to s vyšetřením dvojčat, když už jsem tam stejně měla všechny tři děti :-)

TRISSIE: ok, tak mám v okolí pár podobných případů, jen čekali na řešení okolo 3 roku a tou dobou už to většinou měli v pořádku.

SEVERINE: řešila jsem i s neuroložkou (cca v těch 2 a čtvrt), byl opravdu na spodní hranici až lehoulince pod ní - mluvit - a tím myslím opravdu první slova, "ici" jako světlo (ze svítí) a "ka" jako kočka - začal až někdy kolem 2r4m. To je hodně pozdě i na kluka.

TRISSIE: hodně opožděnej v tomhle byl (co jsem tu tak pochytila) možná vůči holkám, ale zapadá myslím celkem vzorně do klučičího průměru - spousta jich začne mluvit ještě o dost pozděj. pozoruju něco podobnýho, jsouce přítomna dětství 2 kluků a 1 holky - u kluků sem měla pocit, že přestali být miminka cca v roce a třičtvtrtě, u holky v roce .-)

LADY_MYSKA: mysleno jakou knizku.

TAPINA: a nebo o co se jedna. "Leporela" Jaro, Leto, Podzim, Zima jsou u nas na prvnim miste uz pomerne dlouho.

Stejne tak edice "uz vim proc", ale je to spise edice pro kluky

ARILIN: Některé děti jsou v tomhle věku čtení přístupné, jiné nejsou. To chce vyzkoušet na vlastním exempláři. Já zkoušela opatrně číst od asi roku a půl, ale ujalo se to až ve dvou a tři čtvrtě.

Zdravíčko vespolek,
chci se zeptat zasloužilých rodičů, kolik bylo dětem, když jste jim začali číst? Chtěla bych začít, ale nevím, jestli necelé dva roky nejsou brzo... :)

LORAIN: U nás se spíš bojej prostě proto, že jim nějaký místo v příběhu přijde strašidelný. V dětech z Bullerbynu třeba nesmíme číst kapitolu o tom, jak nocovali na seníku. Souvislost s případným spojením s realitou mě nenapadlo hledat. Ale logiku v těch jejich názorech obecně moc nevidím :-)

TAPINA: já jela klasický pohádky - Erbena, Němcovou - takový ty klasiky typu o kohoutkovi a slepičce, červená karkulka, zlatovláska...

TAPINA: tohle: [ TRISSIE @ Dětská kniha ]

momentálně to u nás vypadá tak, že nejdřív se čte dvojčatům (2r přesně, ale velmi napřed v komunikaci), buď nějaké veršované pohádky (Špalíček, nebo třeba Pohádkové chvilky dětem do postýlky od Černíka, ty jsou super) nebo kratší pohádky typu Pohádek po telefonu; delší na pokračování.

Pak se syn stěžuje k sobě do pokoje a štafetu přebírá muž, a čte něco buď o zvířátkách nebo o dopravních prostředcích (nejradši o Mašince Tomášovi). Ale většinou je období tak 1-2 měsíců, kdy se čte jedna knížka furt dokolečka, a pak se plynule přesune k další.