VOY: Můj syn hltal i Foglara.
Akorát já teda jsem se zase popadala za hlavu - máme se synem zvyk, že večer před spaním mu třeba deset minut čtu z toho, co má zrovna rozečtené. U Foglara jsem vyfasovala pasáž, kdy umírající Dymorák prostrkával papírky dírou v koši, u Prašiny včera cestu vlhkým sklepením, čouhající kosti z hadrů a tajemné údery na mříže. Syn je v pohodě, já to mám v hlavě celou noc. Fakt díky, páni autoři! :)