FIFI: "Knihy jsou jako oblečení, když jsou dětem o trošku větší, tak do nich dorostou, když jsou jim menší, začnou je škrtit." (J. R. R. Tolkien, v eseji O Pohádkách)
Souhlasím, že záleží na čtenářských zkušenostech - já se naučil číst dva měsíce před svými pátými narozeninami, o dva roky později (ještě před nástupem do školy) zvládal číst Verneovky po desítkách stránek za den, a v první třídě dostal poznámku za to, že jsem si při hodině čtení, kdy si ostatní slabikovali v mateřídoušce, četl pod lavicí. Takže pokud ratolest nemá načteno, tak chápu jistou opatrnost.
Na druhou stranu - třináct let není dítě, třináct let je puberťák.
Dotaz na nějakou "dospělou" knížku může taky znamenat, že by si rád přečetl něco, kde se tu a tam mluví sprostě nebo i souloží, protože ho to začlo fascinovat (i když třeba sám ještě přesně neví proč). A v tomhle slova smyslu jsou Francisovky přímo ideál (až na tu Hru na fanty, která má dost explicitní jazyk a morálně nejednoznačnou premisu). Vulgarismy téměř nejsou, erotické scény jen někdy (a když, tak decentní), ale přesto už to působí dospěle.