STRATILSOMSA: do značné míry mi to přijde, že pouze potřebovali být „přesvědčiví“. Jedině tím si vysvětluji používání chytlavých, leč často poněkud závadějícím způsobem použitých ikon – tak napříkla Mona Lisa, která ale samozřejmě nijak proporcemi obličeje v té době nevybočovala, progresivní je u ní spíše způsob zpracování pozadí, jeho propojení nekonkrétní linkou s popředím a celková lomená barevnost. Stejně tak Parthenon není při čelním pohledu úplně přesný podle zlatého řezu, protože jde ještě dál a počítá s
podhledem člověka, kdy se mu samozřejmě proporce poněkud deformují. Stejně tak u zrcadla sazby bych byl hodně opatrný s tou danou středověkou ukázkou, kdy v té době v Evropě pořád panoval
horror vacui, a tak byla především snaha stránku co nejvíce zaplácat. „Klasické“ proporce zrcadla sazby tak známe v podstatě až od Jana Tschicholda. Rozhodně ne z tisků Gutenbergových či co to tam je.
Zapojovat do toho ještě magnetické a energetické síly mi pak přijde již jako hodně roubované...
Z celé quasistudie mi tak přijde k věci pouze porovnávání tvaru s lidským úsměvem a emocemi, které tak vyvolává a pak samozřejmě barevnost.