KID_MCHUTT: :)
"Takže - celé je to hypotetická představa daná tím, že bys chtěl, aby se společnost vyvíjela tímhle směrem. "
Celé je to moje představa, jak by to mohlo vypadat s tím, že si jsem zcela vědom toho, že to takhle vypadat nemusí.
"Nedá se předem určit, jak dlouho to té společnosti potrvá a co pro to bude potřeba (jaké společenské změny plynoucí z nutnosti těchto změn), ani jak to ve skutečnosti dopadne, ale považuješ vznik komunit za vývoj směrem dopředu. Je to tak?"
Myslím si, že zánik státu je v dlouhodobé perspektivě nevyhnutelný. Nevím, jak myslíš ten vývoj dopředu. Pokud to myslíš jako pokrok, tak to nemusí platit nutně. Pokud to myslíš jako běžný historický vývoj, pak ano, vznik komun (nebo jiných malých samosprávných celků) považuju za budoucí vývoj (v hodně dlouhodobém horizontu). Takže vlastně připouštím i to, co přidáváš v následující závorce.
"Výrobek je tedy finální produkt, který se směňuje?"
Nemusí se nutně směňovat. Ale předpokládám, že směna nezanikne, ačkoliv nebude mít charakter zbožní směny, jako je tomu dnes.
"Jaký je rozdíl mezi výrobkem a zbožím (v tomto jednom konkrétním případě?)"
Tenhle konkrétní případ, kdy stavím proti sobě výrobek a zboží, není ničím konkrétním, ale je abstraktním poměrem dvou protikladů.
Výrobek je produkt práce člověka. Produkt práce, nad kterým má moci, který drží v rukou a který nevyrábí na cenu. Je to věc, jejíž cenu představuje hodnota práce do ní vložené. Výrobek je tedy produkt práce.
Zboží, a každé zboží je ponejprve výrobkem, je ovšem proti svému původnímu tím, co je určeno ke směně. Nad zbožím dělník nemá moci. Hodnota zboží není určena množstvím práce do něj vložené, ale syntézou dvou protikladů: směnné a užitné hodnoty. Jako takový je zboží základem kapitalistického výrobního způsobu, protože teprve ze zboží je možno dolovat nadhodnotu. Z výrobku to možné není, neboť jeho cenou je cena lidské práce. Ze zboží ano, protože jeho cenou jsou kapitálové pohyby. Zboží se tak staví proti práci, protože práci znehodnocuje.
"Zrušení peněz v !malé! komuně asi může projít. Všimni si zdůraznění velikosti komuny. Ve větších už to fungovat nemůže - potřebuješ jíst a nemáš co dát jako protihodnotu, protože jsi sezónní výrobce - řekněme závislý na počasí. A nemáš zásoby, protože jsi o ně přišel, nemáš nic, co bys mohl jako protihodnotu dát. Jak pak určíš, co a v jaké hodnotě dlužíš tomu, co ti poskytne jídlo pro uspokojení tvých potřeb? Peníze jsou (tedy měly by být) pouze zástupnými prostředky a je jedno, jestli jsou to zlaté mince, mušličky, naběračky rýže."
Zrušení peněz je jedna z nejproblematičtějších částí teorie. K tomu se podívej na podrobnosti třeba do Ekonomicko-filosofických rukopisů z roku 1844. Je tam podrobně popsáno teoretické pozadí (formou výpisků a komentářů četby), na kterém toto rušení stojí. Rozhodně se nejedná o věc nějak teoreticky rozvinutou, nicméně Marx počítal se zrušením peněz, neboť mají nulovou užitnou hodnotu, ale nekonečnou směnnou hodnotu a jsou opět jedním ze zdrojů (!) vykořisťování.
Engels k tomu nicméně vypracoval teorii, kde hovoří o jakýsi směnkách potvrzujících množství odevzdané práce. Profesoři Cockshot a Cottrell dokonce hovoří o zavedení jiných kategorií - ne kolik peněz, ale kolik hodin práce...což je věc, kterou znáš. Takže odevzdáš-li výrobek, kterej k výrobě potřebuje 10 hodin lidský práce, tak očekáváš stejný plnění - tedy výrobek, nebo výrobky, který potřebují také sám, nebo dohromady v součtu k výrobě 10 hodin lidský práce. Ale je to hodně teoretická debata ve který se k řešení moc nedošlo. A např. Lenin měl zrušení peněz v plánu:)
"Komuny mají přímo volitelné, přímo odvolatelné politiky jako své zástupce. Ti je řídí, i přes to, že z toho nemají výhody? Proč by to dělali?"
To je jejich věc, proč by to dělali. Jak já to mám vědět? Proč se lidé angažují v programech, kde nemají platy, ani výhody? Proč lidi chodí pomáhat, podrží si dveře, angažují se...
"Co jim zabrání v tom, aby místo směny (obchodu) s jinou komunou, danou komunu nenapadli a neanektovali?"
Nevím. Co brání dneska Německu, nebo Francii, aby se nerozhodli jít do války a anektovat Španělsko, ČR, jiné země...?
"Jak si představuješ, že taková komuna bude velká?"
Neřeším. Není to pro ty moje zcela abstraktní úvahy důležitý.
"Jak si představuješ, že vznikne monokultura, která - celosvětově - bude podporovat komuny nezávisle na osobních ambicích jednotlivých lidí?"
Neřeším budoucnost komun, ani jejich konkrétní problémy (navrch krajně hypotetický), protože mi prostě rozřešení téhle otázky nenáleží. Jen si představuju, jak by to teoreticky mohlo vypadat, což pro mě znamená především snahu prosazovat tyhle principy (přímá demokracie, odvolatelnost politiků, rovnost, atd.) v současný situaci, protože minulost zavazuje budoucnost:).