• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    NATASHARELATED - spříznění na cestě
    rozbalit záhlaví
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    KUATO: Nu, já nic, za to může computer design! Athéna byl takový obloučký mírný HP, Artemis designem zhranatěla, Persefona byla černé Jabko...
    :)
    KUATO
    KUATO --- ---
    NATASHA: pekne, to jsem zvedavy, co budes mit priste, nejak Ti to hutni :o))
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    KUATO: Krásné!

    (Můj první počítač se jmenoval Athéna, mám k ní rovněž blízko; a koncept držím celé roky, měla jsem Artemis a Persefonu, aktuálně mám Hekaté ;)
    KUATO
    KUATO --- ---
    NATASHA: svym zpusobem to byl nas pokus o podekovani za ochranu, co Athena poskytovana Jane a male v prubehu tehotenstvi, coz Jana nekolikrat zachytila v ruznych snech, a jak se to blizilo, tak se to konkretizovalo, chodily informace jak co udelat a vysledek byl fakt notne povedeny. A ja ted mam od te doby mily zavazek jednou tydne udelat si s ni kratkou meditaci :o). nejak mi tech zenskych v baraku pribyva :o).
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    KUATO: Sluší vám to! A co, poslala Bohyně děkovnou sovu? :)
    KUATO
    KUATO --- ---
    vzpominka na srpnove Panathenaje u nas na statku s nekolika prateli hermetiky..


    NATASHA
    NATASHA --- ---
    Obvykle mám potřebu se k Oku vyslovit v textech, které patří jeho času a z většiny byly napsány v jeho blízkosti; ani letos to nebude jinak :)


    Návrat do Oka
    Jeseníkům, na kůrovcovou bolest

    I. Ostružina

    Je mi to líto, řekla jsem.



    Tu máš ostružinu,
    
řekl. Je mi to moc líto, řekla jsem znovu.
    
Ostružina! Nabídl.



    Byly černé, velké a nádherné.



    Fialovým jazykem

    do jizev po harvesterech

    píšu nový les —



    Modřínové ostrovy to ví.






    II. Slunce před sklonem

    V každém suchém stéble
    
je ticho. V každém suchém stromě

    je oheň.

    

Když se pohneš, vážka ulétne.



    Budu ležet
pod baldachýnem z buků.

    Miluj mě hluboce, dokud se ve mně

    nehne les.


    



III. Šiškami

    V ledabyle sbitých boudách

    večeří jeleni
    na talířích z pařezů.



    Kdo vyplaší krkavce, zkamení.



    Do náhle viditelné dálky
    
házíme šiškami:

    

poslední
    
zamete zbylé kmeny

    do údolí.






    IV. Velkým gestem
    
Tady zapadá slunce velkým gestem:

    

neumí to jinak,

    když se vrhá přes olezlé smrky
    
a vyžraný mlat mechů.

    

Když zapadá,
    
všechno bere s sebou.

    

Něco říct. Ale není z jakých úst,

    vítr bere

    divizny do ochrany,

    

tyto žluté čepele
    budou brzy osaměle šlehat do tmy.





    V. Ještě jeden

    Vždycky napsat ještě jeden kámen.

    Aby se pod patami

    do údolí drolil.



    Slyšet ještě jeden ptačí křik,

    aby s ostatními volal o svět
    
před samotným koncem.



    Citlivými dlaněmi

    srovnat skalničky zalévané světlem

    z vymetených nebes.


    




VI. Všechno
    
Napíšu všechno, co se stane,
    
ale něco napíše mne.



    Nadělím ústa slovům,

    gesta prstům. Přidělím šplouchnutí kameni,
    
ale něco popostrčí mne

    z kmene do ledové vody.



    Semena stromů mi zakoření na skráních,

    tělo se k místu přimkne,

    

napíšu všechno, pařez se po mně otřese,

    dřevo mi břichem proroste, tráva
    
se zase zvedne.


    


22.-25. července 2018, Mořské Oko
    SNOP
    SNOP --- ---
    KUATO: Vsak ja to nekritizuju, ja se jen tak usmivam pod fousy :-)
    KUATO
    KUATO --- ---
    SNOP: Sam si ode mne spicak vzal, ale nevzal si ho k mori. a misto rucniku si vzal parfem. takze mozna bude pulku pobytu tam balit holky na masaz zad, mu slo uz pred tremi lety na tabore (ty masaze, s balenim nevim :o). ale jinak samozrejme on je me projekcni platno stejne jako ja jeho. tak uz to u rodice a ditete byva :o).
    SNOP
    SNOP --- ---
    Ja to interpretuji tak, ze to, cos popsal, je to, co by sis proste ty jako rodic pral. A to, ze si Sam nejspis ten spicak nevzal, ba dokonce ani rucnik, interpretuji tak, ze te ma zmaklyho a tvou magickou operaci zasabotoval :-)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    KUATO: Ručník! Taková důležitá věc, jak ví každý Stopař.
    KUATO
    KUATO --- ---
    NATASHA: pochybuju. balil se sam a zapomel si pribalit i rucnik, ten nam pujcil kamarad v Praze, u ktereho jsme prenocovali :o).
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    KUATO: !

    Odjel i s tím špičákem?
    KUATO
    KUATO --- ---
    v sobotu na akci krátce po rituálně pojaté přednášce o čištění rtuti u nás doma měnil synátor svojím myším podestýlku a měl morče venku v ohrádce bez stropu. velký československý vlčák vytáhl a zabil to jeho morče (nevím jestli to, že možná chcíplo šokem v jeho tlamě samo, protože nebyla vidět krev, změní interpretaci), a při zakopání toho morčete na místě, kde odkládám duchům staré obětiny a zakopávám tam naše mrtvá zvířata, já jako jeho otec vykopu kočičí lebku a z čelisti jí vytáhnu špičák a ten mu dám - tohle kdyby byl sen, tak bych to vyložil, jako že něco dětského skrze dospělé mužské archetypy zemřelo a přišlo k němu něco dospělejšího, dravějšího. akorát to nebyl sen, ale skutečnost :o)). a včera ráno odjel na tři týdny k moři na ozdravný pobyt. tak jsem na něj zvědav, až přijede zpátky :o)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    PSAX: :) To je ohromné, jak jsi omládl!
    PSAX
    PSAX --- ---
    Přátelé, vzpomněl jsem si na nyxí heslo... :)

    Mám teď spousty let
    v očích
    v kolenou
    na čtení vašich veršů

    Nespoutaná
    neúnavná křídla
    básnění a myšlenek
    mi někdo sejmul ze zad
    a odnesl
    za roh
    za dva
    s hlavou zakloněnou hledím
    občas do slunce
    neletí-li kolem
    náhodou
    mimochodem
    (občas se zdá
    že stín jejich
    uhnul před mým pohledem)

    Smích už taky
    voní jinak
    zvoní jinak
    než v té dětské knížce
    s odrbaným hřbetem
    a rohy co se třepí
    vyblednutým papírem

    Žádné verše nepřichází
    musím líčit
    lovit
    štvát
    nebo aspoň trochu předstírat
    že těch pár slov
    samo shůry padá
    jako kdysi
    mladá
    nadějná

    budoucnost


    Neželím, neb radost a budoucnost jsem úspěšně předal!

    NATASHA
    NATASHA --- ---
    KUATO: Jeví se mi, že není nic tak pohodlného jako obecný ženský pohled, přestože asi lze nějak obecně (třeba) říci, že ženské mají radši, když chlap nesmrdí etc. Pokud by chlap tvrdil, že právě skutečnost, že smrdí, je zásadní pro jeho svobodnou osobnost, tu bych pravila, ať si jde tedy svobodně smrdět jinam :)
    Myslím, že to jsou celkem drobnosti, ve kterých je dobré si vyjít vstříc, i když pohled "té druhé půlky lidstva" často jaksi nechápeme.

    K tomu hezký postřeh: vyprávěl mi jeden houslista, se kterým jsme měli autorský večer u pražských dominikánů, jak chodil se ženou na předsvatební přípravu. Farář jim tehdy řekl:
    Nemůžete očekávat, že svazek muže a ženy bude stát na vzájemném porozumění. Proto musí stát na důvěře.
    Podle mne je to krásné shrnutí. Nerozumím, ale důvěřuju, že to, co potřebuješ, není rozmar, že to, co cítíš, není výmysl nebo lest, že nehraješ hru, ale že tě něco upřímně těší a něco upřímně štve.

    ---

    Pro mne osobně je zajímavý protějšek (nemusí to být jen partner, chci to i od přátel), který má páteř neboli integritu, a ještě, který má jiný svět než je ten můj. Nepotřebuju duplikát sebe sama, byla by to nuda. Chci, aby mě druhý svět/pohled na svět inspiroval, aby pootáčel mým pohledem a překvapoval mě. Aby se ve věcech zaměřoval na jiné aspekty a tak jsme se vzájemně otvírali novému.

    Když toto ovšem vyhledávám, nemohu se divit, že k odporu/nesouhlasu bude docházet.
    (Jenomže to se snadno překlene, když se vždycky zavčasu ten nesouhlasící spakuje a mizí ke svému domovu.)

    ---

    Myslím, že soužití dvou lidí je obří úkol ve všech případech. Musíte se snést i nenaložení, nevyspalí a tím popudliví a pak už ty kontrasty nejsou milé, ale na zabití a hnedle se roztáčí kolo "když ty tak, tak já taky tak", v tomhle jsme všichni trvale jako děti ze školy. Akorát už se nezpívá druhému do ksichtu "A já s tebou nekamarááádííím!", ale říkají se bohužel horší věci.
    Na tohle nemám řešení. Nikdy jsem o žádném zázračném neslyšela.

    Pomáhá umět říct promiň, nezlob se, omlouvám se a pomáhá nezapomenout na obrovskou sílu intimní důvěry. Tak.
    KUATO
    KUATO --- ---
    NATASHA: hotova terapie :o)! jak se vlastne zenske koukaji na to, kdyz se chlap vzpouzi? neni to vlastne normalni? ja tomu rikam, ze se vzpouzim, abych nebyl kastrovan. a moja, ze si myslim, ze mam byt kastrovan, i kdyz se po me jen chce, abych si menil casteji trenky :o)).
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    KUATO: My nasloucháme. To je takové šikovné. Nemusejí se z toho vyvozovat žádné důsledky. S důsledky je akorát samé mrzení.

    :)
    KUATO
    KUATO --- ---
    :o))) vypada, ze to je moje celozivotni tema. byvalka si stezovala "ja vim, ze me slysis, ale poslouchat nebudes!"
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    Spříznění na cestě minovým polem ;)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam