KROKODILE: Zaměstnanci jsou smečka debilů. Onehdy jsem z frustrace brečela a mlátila pěstma do stolu, když si kuchyňmajstr usmyslel, že bude řešit poštu, a svým charakteristickým negramotným stylem začal domlouvat jakousi žranici. Když mi pak ještě poslal ceny toho, co vymyslel, matka už přemýšlela, jestli potřebuju mokrou hadrou po tlamě, protože jsem vyhrožovala brachiálním násilím. Kretén, který spočítá, že kaviárový chlebíček se dá výhodně prodat za 12 korun, si zaslouží vyhodit z okna.
Odešla recepční. Nevím, co přesně řekla mojí matce, neb jsem u toho nebyla, máti pravila, že v tom figurovala kráva a píča, ale dále citovat odmítla a dodala, že některé z těch výrazů vůbec neznala. Po pětadvaceti letech praxe ve školství... no, nic. Prostě recepční dostala vynadané, sebrala se, a se slovy, že ona nemá zapotřebí, aby jí někdo nadával, odešla pryč. Na dva dny si vzala náhradní volno a pak přestala chodit do práce.
Jestli sem chodí někdo, kdo se nějaké veselé historky dočetl jinde, ať je sem klidně copypastuje, protože si je zaprvé nepamatuju a zadruhé se mi nechce je psát znova.