• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    Ztracené heslo?
    KATUSARomipen * cesta k romské duši *
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    Cikáni jsou tu...!

    Rozbili své ležení v jámě „u lesíčka“, kam přitáhla hubená herka jejich obytný vůz,
    doprovázený dvěma muži a dvěma ženami i celým houfem dětí. Děti umazané, sotva v košili
    oblečené, snědé, kudrnatých vlasů, jiskrných očí, celkem hezké typy, bosé, děvčata nejvýše
    jednou kytlicí přioděná. A jejich matky a otcové? Staré cikánky, stejně snědé, orientální typy,
    s černýma výraznýma očima, s orlími nosy a běloskvoucími zuby, vlasy do copů spletené,
    hladce přičesané a jak uhel černé. Na hrdle měly obyčejně bílé nebo červené korále, v uších
    náušnice, ba někdy i náramky na rukách v zápěstí. Oděny byly tmavou jupkou a černou sukní,
    přes kterou měly pestrou zástěru. V létě chodily většinou prostovlasé a bosé, jinak měly hlavu
    přikrytou pestrým šátkem. A muži? Snědí, středních postav, hubení, s nakroucenými knírky a
    pichlavýma, těkavýma očima, s barevnou kamizolou a vestou s lesklými kovovými knoflíky a
    s přiléhavými kalhotami ve vysokých botách zastrčenými. Nebo snad znáte cikány jiného typu
    a ústroje? Možná.
    Jakmile se utábořili, ihned si udělali venku oheň a cosi v kotli vařili. Kolem vozu
    rozvěsili svoje peřiny, pleny a bůhví co ještě. Kůň se zatím popásal kolem. Cikáňata si hrála
    okolo ohniště a ti starší šli do obce si něco vyprosit. Cikánkám připadl hlavní úkol: Sehnat
    něco v obci k jídlu – k práci se ovšem nenabízely. Psi byli odjakživa velkými nepřáteli cikánů
    a proto záhy pobouřili celou ves svým štěkotem. Nouzovské hospodyňky a hospodáři, jakmile
    z okna zahlédli cikány, nabádali všechny k opatrnosti a raději hned zavírali vrátka a dveře od
    síně. A když cikánka zaklepala na dvířka vrátek nebo síně, šla jí hospodyně raději sama
    otevřít, aby dávala pozor, co cikánka dělá a zdali jsou ještě slepice a husy všechny. Cikánka
    spustila velmi pokorně a skromně: „Paňmaminko, dejte kousek chleba, nebo dětem mléka a
    máte-li nějaký odložený kus šatstva nebo boty, prosím vás, darujte něco pro mé ubohé
    dětičky..atd“. Panímámy byly již připraveny na tuto litanii proseb a mámení a napořád mu
    nepodléhaly. Přesto však, aby se neodbytné cikánky zbavily, podaly jí kus chleba, vdolku, či
    čeho jiného. Ještě spíše dostaly dárek, když nesly na zádech v uzlu uvázané děcko, nebo je
    vedly za ruku a budily tak soucit hospodyň. Velmi často nabízely cikánky hádání z ruky nebo
    vyložení karet. Málo která hospodyně odolala, aby si nenechala vyložit karty či hádat z ruky
    svůj osud. Když jí hádání dobře dopadlo, to byla panímáma hned štědřejší a také nějaký peníz
    vtiskla cikánce do ruky. Když cikánka viděla, že je panímáma útlocitná a štědrá, to chtěla
    hned to, hned ono. Když cikánka odcházela, to ji panímáma raději doprovázela až k vrátkům,
    aby něco pod zástěrou neodnesla – však věděla, jak jsou cikánky nenechavé. Muži - cikáni
    také obcházeli ves a představovali se jako kotláři, kteří chodí spravovat kotle. To byla spíše
    jen výmluva, ve skutečnosti jim šlo o to, aby poznali své okolí. Leckterá slepice doplatila na
    přítomnost cikánů a dověděli-li se cikáni, že ve vsi zdechlo v posledních dnech prasátko či
    koza, bylo jisté, že druhý den byly na mrchovišti vyhrabaný a cikány zužitkovány.
    Ted den, kdy přijeli cikáni do vsi se v noci dobře zamykalo a hlídalo. Starosta obce
    velmi nerad povoloval cikánům v obci pobyt. Když se cikáni nechtěli hýbat a včas odjet, tu je
    prostě ze vsi vykázal, někdy i za pomoci četnické asistence. Cikáni byli tedy živi jako to
    ptactvo nebeské – neseli, ale sklízeli. Byli pravou metlou venkova a proto ani u nás nebyli
    rádi viděni.


    https://www.senomaty.cz/...1.pdf&original=IV.NOUZOV%20-%20naform%C3%A1tovan%C3%BD%20s%20podpisem.pdf
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    MTO
    MTO --- ---
    kdyby si nekdo chtel vzpomenout na veru gondolanovou

    R.I.P

    GONDOLAN VERA - Klenoty romske hudby (CZ 2004)[MP3.CBR.320].rar | Ulož.to
    https://uloz.to/file/V3Qz7KnaFFFV/gondolan-vera-klenoty-romske-hudby-cz-2004-mp3-cbr-320-rar
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    Bývalá poslankyně Mihaličková: Mladí Romové jsou ambicióznější než rodiče - Pražský deník
    https://prazsky.denik.cz/...ika-mihalickova-mladi-romove-jsou-ambicioznejsi-nez-rodice-20190408.html
    SCHIFFI
    SCHIFFI --- ---
    Křeček minulou středu na webu svého úřadu uvedl, že dokument je „nerealizovatelný a sestavený bez znalosti věci“. Ve svých připomínkách kritizuje neziskové organizace a vládní agenturu pro sociální začleňování, kterou považuje za zcela nefunkční. Podle veřejného ochránce práv mají někteří Romové problémy s bydlením ne kvůli diskriminaci, ale kvůli tomu, že „devastují bytový fond a přeměňují část obcí ve vyloučené lokality“. Křečkovi ve strategii chybí zapojení Romů do řešení. Diskriminační jednání vůči nim nepopírá, podle něj ale k jeho odstranění nepomůže „potěmkinovská vesnice Strategie“. Je také proti tomu, aby se jeho úřad podílel na zprávě pro vládu o dřívějších protiprávních sterilizacích.

    Zdroj: https://www.lidovky.cz/...mbudsmana-krecka-cilene-pry-podkopava-dustoj.A210118_191953_ln_domov_lihem
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    Policajtov, ktorí pokutovali Rómov na ceste po drevo, ministerstvo nepreverí - SME
    https://domov.sme.sk/c/22574472/policia-dokazy-proti-romom-z-moldavy-nezverejni.html
    SCHIFFI
    SCHIFFI --- ---
    Nouzový stav nic neznamená. Romské rodiny ve Varnsdorfu přišly před Vánoci o bydlení – A2larm
    https://a2larm.cz/...vy-stav-nic-neznamena-romske-rodiny-ve-varnsdorfu-prisly-pred-vanoci-o-bydleni/
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    Nebyli jen oběťmi. Romové, zapomenutí hrdinové protinacistického odboje - iDNES.cz
    https://www.idnes.cz/...nacisticky-odboj.A150518_122519_xman-styl_fro?c=A150518_122519_xman-styl_fro
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    RÓMSKA ENCYKLOPÉDIA
    Romano kher – Rómsky dom o.z.
    Úvod - Rómska Encyklopédia
    http://amariluma.romanokher.sk/
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    MARTA_KLOFACOVA: neuspěl :(
    MARTA_KLOFACOVA
    MARTA_KLOFACOVA --- ---
    FRUITS: Vím, že S_TEJK to řešil, ale netuším, jestli nějak uspěl ...
    FRUITS
    FRUITS --- ---
    Zdravím nemáte náhodou nněkdo staženého toho serinka z vltavy? :)
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    Je pozice romské komunity naším ekvivalentem kulturně nadřazeného vztahu ke koloniím?
    Umělecké artefakty se vracejí do bývalých kolonií. „Je to složitý proces,“ říká historička | Radio Wave
    https://wave.rozhlas.cz/...e-artefakty-se-vraceji-do-byvalych-kolonii-je-slozity-proces-rika-8379758
    MTO
    MTO --- ---
    S_TEJK: coz pokrocilym uzivatelum internetu nevadi :-)

    Ó, ty černý ptáčku (1995) 720x576i (4:3) rbbs.mkv | Ulož.to
    https://uloz.to/file/87JFAwdmRa4p/o-ty-cerny-ptacku-1995-720x576i-4-3-rbbs-mkv
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    bohužel není online

    Ó, ty černý ptáčku
    O pořaduNeděle 8. 4. 2018 na ČT2
    Holocaust, který měl být zapomenut. Tragická svědectví o osudech českých a moravských Romů za 2. světové války (1995). Připravili K. Slach a B. Rychlík
    Ó, ty černý ptáčku — Česká televize
    https://www.ceskatelevize.cz/porady/124127-o-ty-cerny-ptacku/
    SCHIFFI
    SCHIFFI --- ---
    Do poslední chvíle varoval před covidem. Slovenský bloger zemřel v sanitce - iDNES.cz
    https://www.idnes.cz/...r-smrt-jozef-kmeto-covid-19-koronavirus-video.A201026_145020_zahranicni_baky
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    V Praze vzniká Centrum Romů a Sintů. Nebude ale jen pro Romy, bude pro širokou veřejnost https://bit.ly/2FhoHGX
    SCHIFFI
    SCHIFFI --- ---
    Demolice vepřína v Letech se o rok odkládá, otevření památníku holokaustu Romů se ale nezpozdí | Domov | Lidovky.cz
    https://www.lidovky.cz/...e-odklada-otevreni-pamatniku-se-ale-nezpozdi.A200912_085204_ln_domov_libsm
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    MFD 26. 8. 2020

    Láska rodinám navzdory zažehla spory Romů
    Václav Janouš, Dominika Hromková

    Pár let se spolu jako rodiny nebudeme bavit, kdo si teď začne bitku, dostane dvě stě tisíc korun pokuty a bude jakoby v kriminálu dva roky. Nebude se moci s nikým z rodiny bavit, stýkat a bude vyloučen a žít úplně sám. Naše spory urovnal olašský král. Kdyby nám neuměl pomoci, nemohl by to být král, ne?“ vypráví Stewe Lakatoš, pětadvacetiletý mladík z Přerova, kterému se před pár měsíci narodila dcera Esperanza.

    Právě kvůli ní se v polovině července pomlátily v centru města dvě znesvářené rodiny olašských Romů, které si vysloužily přezdívku přerovští Montekové a Kapuleti. U bitky zasahovaly desítky policistů, musely použít i slzný plyn.

    Na jedné straně sporu stojí rodina Stojkových, jejichž dcera se zamilovala do Stewa z rodiny Lakatošových a narodila se jim Esperanza.

    Olašští Romové se berou jen mezi sebou. Obě rodiny sice k této komunitě patří, s láskou mladých přesto nesouhlasily. Když šly oslavit narození dcery do cukrárny, vygradovalo to rvačkou desítek lidí. Soukromá válka rodin pak pokračovala o pár dnů později, kdy v noci za hlasitého křiku vyhazovaly z okna různé kuchyňské náčiní, třeba paličku na maso, a poničily zaparkovaná auta místních.

    „Oni ti mladí mají svou hlavu. Rodiče nesouhlasili, aby spolu byli, a oni že ne a kvůli tomu to celé vzniklo. Nicméně spory trvají už delší dobu, teď to jen propuklo. Kvůli čemu to původně ale vzniklo, to už nikdo neví,“ říká babička z Lakatošovy rodiny, kterou Romové přezdívají Šejinka.

    Olašští Romové mají svůj svět a svá pravidla. Poznáte je na první pohled – ženy nosí barevné dlouhé sukně, zlaté náušnice, řetězy. Na zlato si potrpí i muži, kteří zase okázale dávají najevo, že jsou víc než obyčejní cikáni. Nosí jen značkové oblečení, jezdí v drahých limuzínách, byty zdobí nábytkem, na kterém musejí být alespoň hrany pozlacené. Tedy naoko pozlacené.

    Ostatně zlato tu řídí všechno – věří, že je ochrání před nemocemi i zlými silami.

    A věří v něj po desetiletí – už jako kočovníci nemohli ukládat peníze do věcí, které by si nemohli odvézt, a proto vše investovali do zlata. Čím více zlata, tím vyšší postavení. Jak si na to vydělají, však jasné není.

    Ostatním cikánům přezdívají Rumungre, nebaví se s nimi a opovrhují jimi. „Mají i jinou řeč než my. Já jim nerozumím, ani když mě třeba proklínají,“ šeptá v průjezdu pasáže na náměstí T. G. Masaryka v centru Přerova postarší Romka. Je oblečená v černobílých umazaných šatech a s olašskými Romy má společné jen to, že bydlí ve stejném bloku domů. „To je jiný svět. Jezdí v drahých autech, jsou hodně hlasití, pořád slaví. Nechápeme, kde na to vydělávají. Kdyby nám to tak chtěli říct,“ zasní se.

    Neřeknou. Dostat se do komunity olašských Romů není vůbec jednoduché. Když už vám povolí nahlédnout do svého života, vše, co vám vypráví, musíte dělit dvěma. Mezi sebou mluví výhradně olašským dialektem romštiny, což považují za otázku cti. „My máme svůj soud, svoje pravidla,“ vysvětluje další z olašských Romů, muž v tričku s logem Mercedesu s pozlacenými slunečními brýlemi Gucci. Spíš než promlouvat o životě olašských Romů chce ukázat, jaký vliv v komunitě má. „Promluvím s lidmi z té bitky, aby se s vámi bavili,“ slibuje například a začíná vyprávět, co se v Přerově odehrálo a proč.

    Z problému viní mladíkova dědu, který podle něj nejde pro ránu daleko. „Furt dělá problémy, hlavně když se opije, nafetuje,“ prohodí ještě a odchází do svého šedivého superbu poslední generace. Je to paradox. Jezdí v autě za milion a žije v pasáži, která rozhodně není dobrou adresou pro bydlení.

    Unesená Mercedes

    Olašský král se poslouchá na slovo. Kdyby řekl, že mají znovu začít kočovat, muži se stát opět koňskými handlíři a ženy věštit z rukou jako v minulosti, nebude nikdo váhat. Král je tu nejvyšší autorita. Když je problém, jako byla bitka v Přerově, přijede, rodiny si pozve a při takzvané krisi, což je vlastně forma soudu, rozhodne.

    V Přerově rozhodl – už žádné hádky, bitky, a kdo toto první poruší, zaplatí pokutu dvě stě tisíc korun a bude vyčleněn z komunity. Úplně, na dva roky. Nikdo z rodiny s ním nepromluví. A pro olašské Romy, kterých je mezi Romy zhruba 10 procent, je rodina to nejdůležitější.

    Zdánlivě obyčejná přerovská bitka dvou rodin má přitom daleko hlubší kořeny. Hádky mezi oběma rozvětvenými klany jsou letité a vzdáleně se vztahují k události z července 2007. Tehdy se domů v Prostějově nevrátila patnáctiletá Mercedes Lakatošová. Policie následně zadržela čtveřici ostravských olašských Romů, které obvinila, že dívku unesli. Dívku našla, ale ta tvrdila, že s muži odešla dobrovolně, protože se do jednoho z nich zamilovala.

    Podle obžaloby od jednoho z obviněných Luciána Daniše utekla manželka Sylva Lakatošová (sestřenice Mercedes) a ostravští Romové chtěli podle policistů zpět takzvané věno, které za dívku zaplatili. Únos mladé Mercedes byl tak pomsta a jakási forma vydírání – vrátíte peníze, my vrátíme dceru.

    Právě placení za nevěsty je mezi olašskými Romy běžné. Cenu dívky určuje její krása. Někteří tvrdí, že historicky se cena odvíjela od toho, jak měla hbité prsty. „Za nevěstu se platí sedmdesát, sto i třeba dvě stě padesát tisíc korun,“ popisuje další z Romek praxi.

    I v případě unesené Mercedes rodiny spor vyřešily dohodou. Stal se však základem nevraživosti mezi dvěma velkými rodinnými klany, která přetrvává dodnes a měla za následek i popisovanou bitku v Přerově. Mladí z přerovského páru, kvůli kterému se rvačka strhla, totiž pocházejí ze znepřátelených rodin ze sporu o Mercedes.

    V Přerově je teď klid. Primátor Petr Měřínský řekl, že obě rodiny radnici slíbily situaci zklidnit. Až do odvolání ale policie posílila hlídky a monitoruje, zda nedochází k dalším šarvátkám. Mezitím napětí vře mezi ostatními obyvateli města. Ti přišli na schůzku s vedením Přerova a kritizovali, že místo aby všechny incidenty vyřešila policie, nechají úřady situaci řešit olašského krále, neoficiální autoritu.