WERKA: a proto my kupujeme jen bílé jogurty. Chudáci děti :-D

WERKA: Taky nechápu. Pribiňáky po nich celkem ochotně dojídám, ale tohle jsem ochutnala u kamarádky, která to občas koupí, a asi bych zbytky vyhazovala.
YENNEFER: No, je fakt, že tam víc nebyla než byla a teď jsem už vyhlásila prázdniny (po té, co tam byla týden a zas zůstala doma s atb) :-)

RYBKA: tak to bude tím, že nechodí do školky :-) takhle se mi nepodařilo utajit existenci gogonů a podobných dalších příšerností...


WERKA: asi ty lentilky .-)

YENNEFER: Já hlavně nechápala, co mu na tom chutná... , protože mně to přišlo jako jeden z nejhnusnějších jogurtů. A o magnetky mu fakt nešlo (že by tvrdil, že mu to chutná, kvůli nim), na to už byl velkej. No přešlo to (momentálně preferuje Fantazii od Danone, nicméně vdechne téměř cokoliv, co najde v lednici s výjimkou mého tvarohu a bílé Hollandie ;-)

YENNEFER: Tak ty zatím zůstaly mým dětem utajené :-D

WERKA: tak to jo... já myslela, že vyžadoval kostíky, kterých pak vdechl plato na posezení :-)

YENNEFER: Ona to byla trochu nadsázka ;-). Tvrdil, že mu to chutná :-O. Kupovala jsem mu je, když byly někde v akci (ad kapesné - u toho u nás nepanuje zcela názorová shoda s manželem, takže tímto směrem jsem nešla - nestálo to za rodinný konflikt ;-)

YENNEFER: To Janek, samozřejmě !!!, dělá též. Odlakovač !!!

WERKA: tak v 16 letech by snad už mohl umět docela srozumitelně porozprávět o pohnutkách, které ho k tomu vedly :-) nicméně asi nebude velký problém kostíky zahrnout do věcí, které se kupují z kapesného :-)

TERRYNKA: pche, moje děti řeší tetování propiskou... pravda je, že je to sice zadarmo, zato to jde hůř dolů, zvlášť pokud je to na celých nohách a rukách

YENNEFER: popřípadě tetování.
"Kup mi Kostíky, chci tetouání jako má stuejda!"

ANNAWA: My zas dáváme do bílého jogurtu 3 lentilky, protože odmítám kupovat "jogurt" s přiloženýma lentilkama/křupíkama :-)

ORIKA: Náš mladej obvykle snídal rozmačkaný banán s bílou Hollandií, posléze nějaký ochucený jogurt. Nejčastěji Fantazii, ale měl období Yoplaitů a taky jogurtů Prince, ze kterých jsem úplně odvázaná nebyla, ale časem z jejich obliby vyrostl a zásadní stopy to na něm snad nezanechalo (je mu 19 ;-)

ORIKA: Já jsem se celkem bála, že syn nebude chtít snídat, mívá odjaktěživa složitá rána (to má po tatínkovi:))) a chtěla jsem, aby vždycky šel do školky nasnídaný, protože pak mají kolem desáté svačinu a to by padl hlady:) A hlavně jsem to chtěla kvůli návyku do školy, protože bez snídaně jsou ty děti prostě dopoledne mrtvý. Lupínky nedávám, kromě cukru v nich prakticky nic není a najít nějaké, které by měly hodně vlákniny a přitom chutnaly dítěti, není snadné. A samotné vločky (s rozinkami, oříšky atd.) mu nejedou. Takže snídá jogurt a po něm klasiku - celozrnné tousty s džemem nebo vyjímečně s nutelou.
A tedy vstává v 6:30 a do školy odcházíme v 7:40 - už jsme to stáhli prakticky na hodinu, ale když chodil do školky, trvalo to 1,5hodiny tyhle ranní akce.