PAWOUCEK: U nás vychází takový...no časopis bych tomu neříkala...zpravodaj. Je to A4 přeložená na třetiny, takže se toho tam vejde docela dost. Vychází na začátku každého měsíce a dostane ho každé dítě do baťůžku nebo je i na webu ke stažení. Obsahem je: úvodník ředitelky co se podařilo + co se chystá, informace k nějaké akci v měsíci (třeba bude zahradní slavnost, doražte i s prarodiči, začínáme v XX, bude skvělé, když donesete buchtu, program bude xxx), info třeba o nějakém aktuálním běžícím projektu (třeba zapojili jsme se do ekologického projektu Zelená žába, je to v takové fázi a chystáme toto) a na závěr vždycky aktualizovaný kalendář akcí na nejbližší měsíce.

Obsahem mi to přijde akorát, v podstatě si všechno přečtu, nejsou tam zbytečné omáčky. Ale jsou rodiče, kteří to vůbec nečtou, takže se ne vždy dá spolehnout na to, že informace dorazí k příjemci. Individuální konverzaci, která se týká například konkrétních tříd, si řeší učitelky mailem s rodiči dané třídy nebo osobně.

TERRYNKA: To naše Maruška taky zvolala ve výtahu plným lidí, dneska chci piču mami...:))

YENNEFER: To by mi zajímalo, oč šlo našemu mladýmu, který se po krátkém období asi ve 4 letech (kdy se ten jogurt jmenoval ještě Prince), začal Kostíků dožadovat ve věku cca 16 let :-D. Což MMCh lezlo docela do peněz, protože 16tiletý puberťák taky vdechl 3 Kostíky za večer jako nic¨(a oni jak jsou hnusný, tak jsou drahý)