ADD: do včerejška jsem měla dost depku z nějakých připomínek, když kdosi zahlédl mezi dětmi ve školce naši mladší... docela mne to vzalo a dumala jsem, jestli dělám dobře...
včera mne z toho probrala kolegyně (a jsem jí za to strašně vděčná...) - a dnes už mne dokonale probrala malá - od rána tu rve toaletní papír, utírá si tím pusinku a nosík (dokonce zkouší smrkat - před námi doteď s křikem zdrhala a nechápala, co po ní chceme) a pak to poctivě háže na přeskáčku do záchodu a do koše, navíc si chce pořád utírat zadeček - za vlast padly už i poslední vlhčené kapesníky ;-)
od sestry odkouká spoustu věcí, ale ty tři roky rozdíl je tam prostě znát, ty mezistupně se smáznout nedají - a ty teď právě odkoukává od dětí ve školce
navíc je na mne opravdu hodně fixovaná, co přišla babička na hlídání, tak ji vyřvala - když se objeví teď, je jí sice jasné, že odcházím, ale je za její společnost vděčná a chce po ní víc, než dříve, aby jí ukazovala další věci a aby si spolu hrály - je vidět, že jí ta postupná socializace prospívá - měla tvrdý náběh na silně introvertní dítě, které jakoukoliv invenci se s ní něco učit (babička je původně paní učitelkou na ZŠ) jako omezování - její sestra ve věku 1,5 roku byla podstatně živější a dychtivější na nové podněty a hlavně doslova nasávala nové informace a dovednosti
V žádném případě neříkám, že školka je spásná pro všechny děti. Je to individuální...
Jen je škoda dítě omezovat v rozvoji a možnostech, protože to aktuálně vyhovuje jeho rodičům.