ad peníze...můj postřeh je, že čím je dítě starší, tím víc peněz stojí...možná neplatíš školkovné, ale platíš za družinu, za x kroužků, boty na větší dítě už taky člověk za pětikilo nekoupí, o dalším oblečení nemluvě...prostě suma sumárum to má jedinou tendenci a to nahoru...zlatý plíny na mimino :-)

Ještě k tomu čtení, jak tu padlo ... většina mých známých, vesměs inteligentních lidí, se naučila číst v předškolním věku sama. Nějaká ta jednotlivá písmenka člověk kolem sebe potká, i vyptá se dospělých, co to je, a postupně se mu to spojí. Takže když dítě má zájem o čtení, tak se to prostě naučí, těžko mu budete odpovídat "já ti neřeknu, co to je, na to jsi ještě malej". A nenudil se v první třídě nikdo, ono tam ji i tak těch nových podnětů dost.

ADD: promiň, ale :-DDDDD

ADD: a to je docházka do školky proti škole naprosto oddychová :-))) přijít a odejít se dá v podstatě kdykoliv a když se rozhodneš, že pojedeš na dovolenou, tak se to nemusí nijak zvlášť řešit, odhlásíš obědy a hotovo...

ILLUZE: Já jsem protiškolková, celý život jsem byla, synovo docházení do této instituce nám působí jen obtíže, místo klidného placatění doma a na zahradě musí manžel syna ráno vypravit, odvézt ho tam, někdo ho musí vyzvednout a přivézt (nemáme školku u nás, dojíždíme), syn nám nosí domů bacily, takže jsme všichni víc nemocní, a ještě za to musíme platit :-))). Jenže když vidím, jak je tam spokojený, že tam funguje úplně jinak, než doma (poslouchá učitelku, uklízí po sobě, spolupracuje, dělá to, co ostatní...), tak to dává smysl. Nebýt toho letního v podstatě omylu, kdy jsem dítě zapomněla odhlásit a pak mi bylo blbé ho odhlašovat dva dny před začátkem školního roku, nikdy bych na to nepřišla, co všechno už chlapec umí, jen se mu do toho doma nechce. :-)

VERONIKA22: pak si ale uvědom, že pokud by to sama chtěla, uměle ji brzdíš...
navíc dnes většina dětí obzvláště ve velkých městech umí číst již kolem pěti let
E. uměla počítat do stovky, sotva jí odbyly čtyři roky (bez propojování dvacet jedna, dvacet dva - už v necelých třech letech) - nikdo ji do toho netlačil, počítala si sama balónky a trénovala s Mickeyho klubíkem
teď si podepisuje všechny obrázky a vypadá to, že má fotografickou paměť, protože si dokáže zapamatovat a ukázat slovo

není to žádný génius - vytočila jsem ji, když jsem ji podepsala příjmením - je to na ni moc dlouhé slovo a odmítá to... nechávám ji být... když přijde - ukážu a vysvětlím...

na jedné straně říkáš, že jim chceš suplovat školku, na stranu druhou... - školka není jen o řádu, školka, pedagog a dětský kolektiv dětem umožňují jejich rozvoj...

mám z tebe tak trochu pocit, že se toho řádu bojíš především ty - nutnosti vstávat a docházet v určitý čas, organizovat chod domácnosti dle dané instituce...
jen si uvědom - ve čtyřech letech je to ve školce především o hře...
v pěti už děti přecházejí povětšinou (když se ví, že by mělo dítě jít následný rok do školy) do tzv. předškoláků - a nevím, jak je to jinde, ale u nás tam už více dbají na režim a děti dokonce domů dostávají i první domácí úkoly

a osobně tedy dávám raději přednost tomu, že se dítě nejdříve naučí (a my se podle toho zařídíme) vstávat v určitou hodinu, jíst v dané hodiny, začne se formou hry učit básničky a písničky... a teprve potom si začne zvykat na určitý zásadnější režim a pak na školu
chci své děti ušetřit toho šoku skočit do toho po hlavě a automaticky jim to zprotivit

VERONIKA22: na ukazovani světa predskolnimu diteti dle mého nazoru nepotrebujes ani knihy, ani google. Jak uz psala Edera, staci vzit dite (deti) ven a popisovat jim u toho svet kolem. Pada listi, povite si o podzimu, listy posbirate a doma obtiskate, povite si, z jakeho stromu jsou. Fouka vitr, povite si o počasí, doma můžete foukat brckem na kulicky z papiru a honit je po stole. Prsi, můžete koukat, jak delaji kapky kola na louzich, doma je namalujete. Syna třeba hodne zajimaji duvody, proc lidi venku delaji, co delaji, tak vysvetluju, nebo ho ponoukam, aby se sam ptal a lidi mu odpovidaji. Na tohle clovek nepotrebuje mit vystudovanou skolu, ani knihu ani nic jiného, staci jen popisovat okoli. Pisnicky zpivame v aute, když se kluci nudi.
Na kolecka a ctverecky, pocitani kachnicek, omalovánky, rébusy apod. koupis v knihkupectvi spoustu pracovnich listu a sesitu.
Rezim mame zhruba takovy, ze dopoledne jdeme ven, po obede mladsi syn spi a se starsim mame hodinu a pul az dve hodiny na prohlizeni casopisu a reseni rebusu/malovani/modelovani/vyrabeni, pak si kluci zas hrajou.
Socialni interakce a dovednosti nenahradíš, nenaucis, sama nezastanes.