Zcela asociálně se přiznám, že už dětské oslavy nepořádám. Staršímu synovi jsem udělala jednu, když mu bylo 5, tehdy za mohutného přispění své tchyně, a i tak to nebyl můj šálek kávy. Pak jsem zažila oslavu uspořádanou mou švagrovou pro neteř, kde bylo snad čtyřicet dětí a najatá cateringová a "oživovací" firma. To už nikdy v životě nechci zažít.
Já nikdy v dětství narozeninovou oslavu neměla, a to ani v rodinném kruhu, u nás se to prostě nedrželo. Dostala jsem dort a dárek a bylo. Takže už uspořádat rodinnou akci se sfukováním svíček, dárečky, posezením, je pro mě vrchol úsilí. Dětem jsem to vysvětlila, že my to slavíme v rodině, a zatím to berou naprosto v pohodě, oslav s kamarády se ani jeden nedožaduje. Budou-li, možná se přemůžu, ale je mi to strašlivě proti srsti. Tak doufám, že bude sociálka shovívavá a neodebere mi je za to. :-/