ADD: nemít komplexy to je fakt hodně těžký, a to jich mám tak o dvě třetiny méně, než jsem měla, ale snažím se. Nejhorší je, když je někdo kvůli komplexům zlý a závistivý, to jsem snad nikdy nebyla, aspoň doufám.

RENFRI: to mi povídej, já myslela, že to s pochvalama nepřeháním a v poslední době Toník někam přijde a řekne: Ahoj, já jsem Toník .....a, jsem velký šikula, hvozně chytlý a fešák. Tak nevím, jestli jsem mu nedala tu kritizovanou nálepku. Taky se v některých věcech plácám, momentálně máme téma smrt. Zahrabáváme šnecí ulity, které dřív sbíral, protože jsou to podle něj mrtvolky šneků (a má vlastně pravdu), neustále ze mě páčí, jestli umře on, já nebo muž a pak se vzteká, když mu řeknu pravdu - "ne, ne, ne já neumřu, ty ošklivá mámo, už nechci ani vyrůst, abych neumřel" atd. Na druhou stranu zase zaslechl, že se bavíme o tom, že až odejdou naši psi, tak si pořídíme kočky, protože se jim na můj vkus nevěnujeme tolik, jak bych chtěla, načež on za nimi přijde a řekne:"Ahoj, pejsci,až umřete, budeme mít kočičiku, není to prima?".

MARKYSHA: A ve velkem mnozstvi pripadu se clovek u tech krasnych inteligentnich lidi dopatra priciny v rodine, vychove, pristupu rodicu. Takze obloukem zpatky k tomu, abychom se toho fakt vyvarovaly a nezanechaly na tech drobeccich mnoho nasledku, taky me to desi a beru to jako dulezitou vyzvu, Majda uplne prahne po pochvalach, je videt, jak potrebuje ocenit, coz je taky muj velkej problem, nicmene v tom trochu tapu a nevim, jak to uchopit, abych nenadelala vic skody nez uzitku...

RENFRI: Ty už jsi mě zakomplexovanou nezažila, to jsem si odbyla na základce. A stačilo mi na to rozhodnutí v jednom jediným okamžiku, pamatuju si ho dodnes. Jela jsem na kole, bylo jaro, sluníčko svítilo... a já se rozhodla, že se taky rozsvítím a nikdo mi to nezkazí. Žiju z toho už skoro čtvrt století. :-)

ADD: vidíš to a mně se taky velké nosy hrozně líbí, přijde mi to jako ozdoba, jako něco, co ten obličej ozvláštní. Stejně tak se mi na lidech líbí brýle.
RENFRI: překvapující, že? Člověk se zabývá sám sebou a pak zjistí, že úplně podobný myšlenky o sobě mají lidi, do kterých by to neřekl, kteří vypadají výborně. I když jsem chodila na skupinovou terapii pro lidi s extrémně nízkým sebevědomím a čekala jsem tam samý lidi s nadváhou, beďaří farmičky s mastnými vlasy apod. a vlezu tam a tam houf atraktivních, inteligentních lidí.

Uz jsem teda nechtela prilevat dalsiho OT, protoze uz jsme desne dlouho uplne mimo tema, nicmene k tomu, ze ja jsem nemela nikdy problem se sebevedomim - ale mela a poradny, zvlastni mozna je, ze prave v dobe, kdy jsem byla vlastne stihla. Proste jsem to nebyla ja a ruku v ruce s blbym vztahovym obdobim se to na me dost podepsalo, pak ma clovek k tem svym spekum jeste zkreslenejsi vztah ;-)

RENFRI: No zrovna z nosu jsem právě nikdy komplexy neměla, ale vím, že hodně lidem se nelíbí. Jenže mně jo, takže můžou mít sebekritičtější řeči, mně je to fuk. A velmi hlasitou poznámku jednoho dělníka z lešení "Hele, vole, koukej, Saxána." se chlubím. Já CHCI vypadat jako čarodějnice. :-)

ADD: Miluji velké nosy! Můj muž taky jeden vlastní - ve vášnivých chvilkách mu říkám "ty můj nosále"!

RENFRI: Já už se výstřihy bojím nosit, to je zase druhá strana mince a taky se mi to dřív stávalo, chápu, že ti to vadí, když mě někdo třeba normálně pozve na kafe jako ten chlapík, tak je to lichotivý, ale některý ty návrhy "kvalitního sexu", to si člověk připadá špinavý nebo jak to nazvat. Zvlášť neskuteční jsou teda Arabi a černoši.

Hm máte pravdu, asi si to moc beru, mám smůlu, nebo to nějak tou svou slabostí se s tím vyrovnávat přitahuju, tohle je ještě na hodně práce se sebou, zbavit se vztahovačnosti, nedávat těmhle typům zbraně proti sobě apod., protože tím samozřejmě zase můžu ovlivňovat děti a to mě štve nejvíc.

BONEMINA: takhle se podobně kdysi dávno pradávno nějaký známý mého muže zarazil: "To je tvoje žena? Ale dyť je tlustá!" Milé, že. :D

MARKYSHA: Ma mě jednu dobu podivná individua pokřikovala "A je to chlap, nebo ženská?" (15 let, ježek a žádné tvary). Když jsem nějaké vlasy už měla, přišlo vřeštění "Čarodějniceeee". Jako kdyby čarodějnice měly cilindr, když jsou do divadla... Opravdu - na každého trochu výraznějšího člověka podivní lidé mluví. Já o tom něco vím, vyrostla jsem v psychiatrické léčebně :-)

MARKYSHA: Neber to jako napadani a pokud mozno to proste ignoruj, ty lidi ti za to vubec nestoji, to je jejich problem, ne tvuj. Mne se celkem casto stava, ze nekdo na ulici komentuje moje prsa, chlapi na me hvizdaji nebo se otaceji, pripadne vnucuji. Mohlo by se zdat, ze to je naopak lichotive a muzu byt rada, ale je to teda hrozne obtezujici a neprijemne a mne to prijde i ponizujici. Zvykla jsem si nereagovat, pripadne odpalkovat, ale obcas me to teda stvalo hodne, ale ono se fakt neda nic jineho delat, nez to odfiltrovat.

LADAVAZA: Já si myslím, že věty popisující vzhled či povahu druhého jsou málokdy bez kontextu. To jak ty věty přijmu pak záleží na tom, kdo je říká. Takže pokud teta, co neustále mektá o tom, jak málo jí, jak nejí sladké atd.. hodnotí dceřinu váhu, neberu to za konverzační věty. Když o ní mluvili lidi z práce jako o řízkovi, bylo mi to jedno a spíš mě to pobavilo. Takže ano, za větami něco hledám a občas i něco nacházím

MARKYSHA: Ale to se fakt děje snad každýmu, že na něj občas má někdo poznámky... Na to není třeba být zvlášť silný nebo hubený ani jakkoli jinak nápadný, na to stačí prostě smůla. Z toho opravdu nemá smysl si nic dělat.

Já bych se s tím fakt smířila, kdyby nebylo toho napadání na ulici, viz ten bezdomovec, ne ta holčička, jasně je to jednou za čas a jsou to osoby, které nedokazály v životě ani zlomek toho, co já a mohly by mi být ukradený, ale já se tak stydím, když někdo takový na mě pokřikuje a je to tak trapný.