TORUVIEL: pro me je to o tom, nakolik pak clovek jde do řešení. ja bych samozřejmě mela obavu, že kdyz se ozvu, tak se to otoci proti dítěti :-( na druhou stranu u nas zjevne inspekce chodí a řeší, jestli rvp dodržují, takze věřím, že se to postupně mění.

KATIA: No, já to chápu, ale od soukromé školky bych prostě očekávala "modernější" přístup, více klientsky orientovaný. Že to tak není, to se může stát. Pak je asi na místě buď domluva, nebo změna školky, nebo smíření se se situací (to by se mi ale smiřovalo špatně, kdybych nějaké školce dávala třeba 10tis měsíčně a ona přitom nebyla schopná vyhovět potřebám mého dítěte v tak základní věci).
A dohadovat se v nějaké myšlenkově zastaralé státní školce asi taky není jednoduché, jo. Sice to mají napsané někde v pravidlech, ale jak to chodí v praxi, to je různé. Bohužel mám teda kamarádku, co pracovala ve státní školce a co mi popisovala, to bylo dost hrůzné.

TORUVIEL: malokdo chce jít do konfliktu, ale proste plati pro vsechny skolky, prave ty registrovane podle zakona, coz jsou predevsim ty obecni, že dite ma odpocinek a ne nutne spani. pro ne je rvp zavazny dokument, dodržování kontrolovano inspekci. paradoxně soukroma skolka bez registrace si naopak asi muze ta pravidla nastavit jinak.

BRKODLAK: koukni se co mají ve školním řadu. Pokud je to soukromý rezort, může to být také ve smluvních podmínkách. Nicméně děti by se nutit spát neměly, měly by pouze odpočívat, dodržovat klidový režim a nerušit druhé u spánku. Na druhou stranu, představ si uspávát dvacet děti, někde i víc a teď by si každé dělalo to své, protože se mu něco nechce (malovalo, četlo knihu, etc.), to je pak chaos...tabove těžké situace toto...vše má své meze a hranice na obou stranách...tak uvidíš, co zjistíš, jak se s nimi domluvis...by mě zajímalo...

Zdravím, netušíte někdo, zda má školka právo nařídit rodiči, aby si vyzvedával dítě už po obědě, protože nechce spát? Když si vzpomenu na svou školku, tak bylo běžný, že spousta dětí nedokázala usnout.

ANNAWA: Tonda to viděl celý, ale většinou chce jen ten první díl. Ale on je stejně v tomhle drsný, já nesnášela ty smutné Andersenovy pohádky typu Cínový vojáček a Děvčatko se zápalkami, podle něj jsou krásné a ještě mi to vysvětloval, že vojáček a baletka se roztaví a budou navždy spolu a děvčátku v nebi líp, tak je imho připravený na něco temnějšího a složitějšího.

EDERA: díky, nemám totálně úchylné dítě :-)

MADIETTA: to asi fakt pro žádné...

ANNAWA: To musím ocitovat, je to fakt... no, finský.

"Muminek se rozběhl k houštině. Teď byla mýtina jeho. Stejně krásná i za pošmourného počasí. Panovalo zde naprosté ticho, třebaže foukal vítr. A žádní mravenci. Ani jediný. Možná se schovali před deštěm... Muminek začal netrpělivě oběma tlapkami vytrhávat drny. Teď to ucítil - pach petroleje. Ano, byli tam, bylo jich plno... jenomže všichni do jednoho mrtví a zkroucení, hrůza hrůzoucí, tady došlo k velkému a strašnému masakru, z něhož jediný mravenec nevyvázl. Utopili se v petroleji.
Muminek se zvedl a stál jako omráčený. Je to má vina. Měl jsem to vědět. Mia nepatří k těm, co někoho přemlouvají, buď okamžitě jedná, nebo jde od toho. Co mám dělat. Co mám dělat.
'Ale miláčku,' řekla malá Mia. 'Mravenci jsou jako komáři, děláme jenom dobře, když se jich zbavíme! Stejně jsi dobře věděl, jak to vyřídím. Věděl jsi to, ale doufals, že o tom budu mlčet, rád klameš sám sebe.'
Toho večera malá Mia spatřila muminka plazícho se vřesem. Zřejmě se snažil být neviditelný. Pochopitelně ho sledovala a viděla, jak kolem smrkového lesíka sype cukr.
Aha, pomyslela si malá Mia. Snaží se teď uklidnit si svědomí. Mohla bych mu říct, že mravenci cukr nepojídají. A že mravenci, co mi unikli, se o tu záležitost vůbec nezajímají a že pražádnou útěchu nepotřebují. Ale ani mě nenapadne. On to přežije."

No, nevím, pro děti jakého věku je toto určeno... asi pro žádné, pokud to nejsou malí Fini :-D

MADIETTA: ten asi hned ten číst nebudeme, hodlám skončit dřív, momentálně čteme Bláznivé léto. Mia nebo Mimlina dcera někoho hubí?

Mmch, neteř chodí s Finem, ví to!?

Já jsem nudná přemoudřelá blbka a milovala jsem Lisu, aspoň než se stala vegetariánkou :D ale přišla jsem s nimi do styku později, tuším že tak kolem 12.

EDERA: to rozčiloval i mě, vlastně mi to vadí dodneška.

B teda jede stále v jednoduchých krátkých pohádkách, film dá občas, ale dost zřídka, s námi. Poslední byl s námi, když měl mononukleozu v červenci, minulý víkend byl s tatínkem na lichožroutech. My nějak podstatně víc čteme, momentálně Muminky, ale tam se teda zrovna bojí Policejního bambula.