BALAENA: Přesně 17. září.:-D A to už tam byl klid. Dočasně, než nastoupil ten malej ubrečenej Rus (Péťa?).

MARKYSHA: A cim to oduvodnovaly? To uz na adaptaci prece neuhrajes.

VENIKA: a to si představ, že mi syn dělal denně scény, že tam chce zůstat a ještě si hrát.

VENIKA: u syna ve školce jsem 1-2x byla dopoledne s ním,pak chodil po obědě,ale nemusel a ty dny co jsem tam s ním byla,byly spíš z důvodu že učitelka tenkrát byla sama na celou třídu,tak abych mu aspoň ukázala,co kde je a tak.
Dcera mohla nastoupit na celý den hned od začátku a to byla třída pro 2-lete..oboje státní školky

EDERA: však jste taky nastupovali o dva týdny později. Ale Eva byla příčetná a nechtěla to ani ten úplně první den...

VENIKA: Nic takového u nás nebylo. Dcera přecházela do státní MŠ po roce v církevní a nejsem si úplně jistá, jestli jsem ji aspoň ten první den vyzvedla po obědě. Asi spíš ne, protože jsem chodila normálně do práce. Rok před tím v církevní MŠ začínala rovnou na celé dopoledne. Naštěstí tam s myšlenkou nejdřív dvě hodiny (pokud možno ještě i s maminkou) nikdo nepřišel.

VENIKA: Taky si myslím, že to je víc o tom, co vyhovuje jim, než co by vyhovovalo dítěti... To víš, adaptační plán to je, jen je otázka, kdo se potřebuje vlastně adaptovat :) ("Naše" učitelka v MŠ už tohle pondělí vypadala, že toho má dost... On ten prvotní nápor po prázdninách je možná horší pro ně, než pro většinu dětí.)

VENIKA: a měla jsem to samý - syn nadšený chodič do školky, miloval to, zvyklý spát a stejně musel snad tři měsíce chodit po o

VENIKA: Naštěstí ne. Syn šel do státní školky taky zvyklý na soukromou a já jaksi potřebovala chodit do práce, takže chodil rovnou na celý den i se spaním a neměl problém.

DINEN: U nás se zuli rodiče i děti hned v tom zádveří na zátěžovém koberci. Když jsem se nechtěla přezouvat do těch papučí (jakože nechtěla skoro nikdy), zouvala jsem se tak, abych neobutou nohou šlápla už rovnou na dřevěnou podlahu v šatně. Tj. na tu, kam i děti vstupovaly jen bosky nebo tam chodily v bačkorkách.

U nas za prvni dvere, pak navleky, ty tam jsou. Rano je to peklo, v te prvni mistnustce se deti prezouvaji a ma tak 3x3m.

Dalsi dotaz do plena - adaptacni plan. Nase skolka trva na adaptacnim planu pro nove deti. Prvni tyden do desiti a pak zbytek zari jenom do obeda.
Ja to chapu pro uplne nove skolkove deti, ale syn (4) uz dva roky do jesli/skolky chodi, je zvyklej tam spat. (ne 5dni v tydnu, ale to nebude ani v tehle skolce)
Tady nebreci, do skolky se tesi, ony ho chvalej, ze vsecko v pohode. I presto, kdyz jsem rekla, ze uz by tam teda spat chtel, tak mely malem psotnik.
A ja si ted pripadam jako matka herodes.
Mate nejaky takhle dlouhy adaptacni plany?

DINEN: u nás se do šatny v botech může a návleky tam taky jsou

DINEN: hned za dveřma se zouvá, návleky nejsou, místo není, lavička není, v exponovaných časech je to zlo.
U starší dcery ted v předškoláckým oddělení podobně, ale je tam kapku víc místa, je tam lavička a botník. A nestojí tam zpruzelá uklízečka, co by hlídala každej krok mimo kobereček :-]

DINEN: Nebylo. V botách se směli jen do zádveří a pak už bez bot rodiče i děti. Ale měli jsme tam teda přihrádky a v nich podle značky dítěte takové ty látkové papuče pro hosty.