TEKKIT: jsem průvodkyně v lmš vidím to podobně - rodič, který ví, že to jeho dítě zvládne, je hodně posilující - pro to dítě
TEKKIT: ó, ano, velmi. My teda pracujeme s tím, že maminky jsou nejlepší, to každej ví, ale že už nejme úplně mini a tak nás baví taky kamarádi, bláto, voda, hmyzáci, písničky a hračky a že je dobrý to oboje střídat. Většina dětí 3+ se na něco z toho chytí, ale jo - zatím 2 děti z asi 100, co jsem se s nima zatím setkala, tak se na nic nechytly.
TAPINA: my máme 2 adaptační fáze a rodiče je klidně můžou přeskočit (a pár jich to tak i udělalo)

TEKKIT: ted jsem na jinym serveru cetla, ze tam jdou s ditetem oba rodice plus mladsi sourozenec, husty, uf, nemam slov. kam az sahaji Hujerovi? :)
jo, my to tak predkladame uz od zacatku, ze je skolka super misto, kam si deti chodej hrat a na zahrade tam navic jsou bozi prolejzacky. o tech syn vi, nekolikrat kdyz jsme sli okolo, se dozadoval, aby si tam mohl jit hrat. navic miluje deti, je po nich uplne hladovej a rikame mu, ze ve skolce jsou deti, je jich tam hodne, najde si kamaradky a kamarady, budou si hrat a bude to prima.

POZITRON: to já do toho nechci nějak vrtat, to vůbec...psal jsem spíše obecně.

Co bych řekl, že platí z pohledu rodiče:

nebýt od rána nervózní!:) - dítě to pozná a je taky nervozní, být pozitivní - těšíme se do školky protože je to tam super, vysvětlit že je to vlastně hernička, kde je zábava, hračky a kamarádi. Zdůraznit že SI HO POTOM VYZVEDNEŠ = nenecháváš ho tam. Hlavně nebýt sentimentální, prostě jasný postoj "tady zůstáváš na hlídání tečka" (emoce si nech až ven:)) - viděl jsem maminku co při loučení plakala omg

Učitelky ty už pak nic nevysvětlují - nejlepší je slovo maminka vůbec nevytahovat - ale snaží se odvést myšlenky (zabavit). V 99% případů pláče dítě maximálně 10 minut a pak si normálně začne hrát...a je hotovo

Nejhorší jsou právě maminky co to protahují, vrací se atd...Jen to zhoršují protože dítě pak má pocit že ten návrat si lze vybrečet

jinak ještě k tématu adaptace...

My máme školku v práci přímo v baráku (soukromou předškolku). Můj arbeitplatz od nich dělí v podstatě jen spojovací dveře, takže můžu nabídnout i jiný pohled než jen jako rodič. A na základě tohoto mého cca sedmiletého výzkumu:) si dovoluji vyslovit závěr, že v naprosté většině případů platí "čím méně se v tom ten rodič angažuje, tím lépe"...

Ale nikomu to necpu, ani netvrdím že to 100% funguje na všechny děti (cca 1/50 opravdu vydrží plakat prakticky 8-12)

LORAIN:
TAPINA: jo, to dava smysl

POZITRON: Některé školky mají takový přístup, že děti si nejlíp zvyknou tak, že od začátku fungují v normálním režimu. Tj. žádné velké zůstávání rodičů ve školce. A když je v plánu, že tam dítě bude spávat, tak taky od začátku. Z té adaptační fáze mohou být děti dezorientované a vyžadují stejný režim i po té, co to již školky nepodporují.