KATIA: z vlastní zkušenosti můžu říct. že místní jarní lockdown v tomhle ohledu prospěl jak synovi (tou dobou dvacetiměsíčnímu) tak nám jako rodičům, říkali jsme si se ženou, že tolik času s námi v tomhle věku ani jeden z jeho starších bratrů nestrávil. Sám jsem nachodil jen za duben 300 km na procházkách s nim. Jenomže jsem si to mohl dovolit, protože mi v práci tolerovali praktický snížení úvazku na polovinu. Nějaká práce z domu s takhle starým dítětem, to ani omylem.
Ale... jak píše níže
ANDREJKA, tady u nás (Švajc) nikdo tříletou rodičovskou dovolenou nemá. Mateřská je 16 týdnů. Pak v těch konzervativnějších kantonech matka prostě zůstane s dítětem doma a nazdar, do práce se už nikdy nevrátí, pokud v ní kdy byla, v těch progresivnějších (trochu to zlehčuju, ale ze socialismu frankofonních kantonů by nejednomu českému authentickému konservativci praskla žilka) dítě šup do ústavu.
Moje děti nastupovaly do jeslí / školky nejpozději v půl roce, tak to prostě je. Ve veřejné školce se personál taky občas ptá, jestli dítě přijde ve středu (menší školáci nemaj ve středu výuku, nebo jen půl dne, takže je s nimi stejně někdo doma, takže batole by taky mohlo...), v den mezi volnem a víkendem a podobně, ale kromě pár jednotlivců, kteří ti to předestřou lehce pasivně agresivně, je to obvykle jasně dáno tím, že plánují zdroje, personál a spojování tříd. Roční nebo dvouleté děti v jeslích / školce od osmi ráno do pěti šesti večer jsou norma — pracující rodiče jsou pracující rodiče, nenaděláš nic. Plus teda i veřejná školka stojí strašnou raketu.
Nějaký diskusi o tom, jestli školka pro dvouleté ano či ne, by se tu asi dost nasmáli. Zvládají to naprosto v pohodě, děti mají program, rozvíjejí se... i při tom lockdownu se mi zdálo, že po týdnu dvou toho měl syn plné zuby a společnost vrstevníků mu chyběla. Já ho nedokážu zabavit po několik hodin každý den tak dobře, jako profesionální vychovatel/ka, že jo. Ideální neideální, doba je taková. :-]