VENIKA: jako tohle vidím i u našich dětí a to starší je už ve věku, že fakt tu partu potřebuje a když má kámoše, tak o něm nevíme, ale ten moment, že on musí do školy, zatímco malej brácha je doma s náma, to nenesl úplně dobře. dost mu prospělo, když šel i malej do skupinky :-)

MASOUMEH: myslím, že ten počet dětí dělá dost. obe děti jsem nejdřív dala do jeslí/dětská skupina, cca ve 2, menší skupinka max 15 dětí. myslím, že je to dobré na rozjezd. ve větší školce zas pak mají jiné možnosti, víc akci, na to fakt musí být dítě zralejší a nastavené.

KLAIR: Minulý rok som dala čerstvo 3ročného syna do klasickej štátnej škôlky. Dostal sa tam (pretože mal bod za staršieho súrodenca) ako úplne najmladší. A približne v tomto čase, po Vianociach, som ho odtiaľ stiahla. Bol dlhodobo v strese, nebol šťastný. Samozrejme neviem, možno by sa to v druhom polroku zmenilo, ale neľutujem to.
Pol roka chodil do malej detskej skupiny so supermilými učiteľkami a individuálnejším prístupom. Dozrel a získal sebavedomie. Myslím, že aj nášmu vzťahu pomohlo, keď som v podstatnej veci ustúpila a urobila to, čo on chcel a potreboval a neboli sme v sústavnom konflikte ideš do škôlky - nejdem do škôlky. Tento rok nastúpil v 4 rokoch naspäť do štátnej škôlky úplne bez problémov.
Deti sú rôzne, ale po skúsenosti s mojimi 2 synmi by som už dieťa (ak by nebolo výnimočne sebavedomé a samostatné) v čerstvých 3 rokoch do veľkej štátnej škôlky necpala a nebála by som sa ani toho, ho z nej stiahnuť

KLAIR: Pracuju ve lmš 4 rokem. Z mého pozorování (jako že teorie je jedna věc, ale moc ráda ji ověřuju), se u nás (jako že my jsem myslím celkem milí - když tam jsou bachařky, může to být jiný) má dítě (až na naprostou výjimku - tak dvě děti ze sta) na 70 procent tak, jak se k celé věci staví rodič.

Takže i dítě, které je jinak sebevědomé a zralé, když má rodiče, který si není jistý, jestli je tohle to nejlepší místo, kde by dítě mohlo být, tak mu dost sebere morál a pohodu. A naopak. Samo, že rodiče a děti jsou na sebe napojení, rodič zavnímá nejistotu u děťátka a je na něm, jestli ji posílí, nebo naopak svojí důvěrou a pohodou zmenší. Co chci říct - je to hodně o tom, jak ty se rozhodneš, že to bude. Může to být i výzva k práci na sobě.

A jo - po příchodu sourozence dochází snad bez výjimky k různým regresím staršího sourozence - zas zkušenost z domova praví, že se to časem otřepe. Většina tříletých dětí je zralých na to jít do školky, ale zas je pár výjimek - to by ti asi učitelky řekly, kdyby jim to tak přišlo (u nás to byly právě tak dvě děti z celkových asi 120, co námi za ty 4 roky prošlo jako nováčci).

Za mě - dát. Dobrý učitelky jsou základ všeho.

Přeju zdar a sílu!

KATIA: jo, to rozhodně. Ale když člověk potřebuje trenažér .. a jinde zas mají personál na nemocenský, to je pak taky dobrý zmínit - jestli si chtějí dát padla jen tak, nebo proto, že by jinak padli.

Nevypadal nespokojenej. :)

SEVERINE: jasny, mas pravdu, kdyby to neslo, tak se samozrejme ozvu. ono se to nahodou vyplatilo, mohly jsme se sousedkou do archivu obe, kdyz nejezdila s kocarem. sama bych tam ty papiry fotila jednou tak dlouho.

rohy byly na minuly patek, nakonec jsem sehnala v pepcu kridla, sousedka pujcila bile tricko a sel za andilka. jako jedinej kluk, nebudem podporovat genderovy stereotypy. :)

SEVERINE: máš pravdu na druhou stranu fakt oceňuju školky, kde se prostě rodiče zapíšou na nástěnku a podle toho se rozhodne. žádný nátlak, vhodné pro všechny.

POZITRON: Hele a možná ti pánbucht zrovna poslal do cesty situaci, na které sis to mohla skvěle natrénovat. Stačilo říct pravdu. Taky nejsem borec v říkání ne, ale snažím se tomu jít naproti. Přeju zdar.

Jinak rohy jsou pěkný jen tak z kornoutů, ale skvělý - kozí - jsou z takovejch těch pravejch rohlíků, špičatejch, suchejch a ještě za měkka navlečenejch na špagátek.

Resila jsem stejny problem. Kostym certa do patku do skolky, obchody zavreny a doma jen cerna mikina. Nakonec jsem obratila naruby cerny overal aka kostra z halloweenu.