JVCNC: O.o ani středověký pravítka negenerují analogový signál? nikdy jsem je na oscilo připojený neměl, ale věřil jsem chlapíkovi, co mi tvrdil, že tam je na dvou kanálech sinusový signál posunutý o 1/4 periody a kreslil mi, jak se tam zakrývají fototranzistory.

Jinak nic o tom, že analog to umí bez zpětný vazby, nebo že jí nepotřebuje jsem nepsal. Jen mám ještě pořád v hlavě miliardu příspěvků z 3D tisku, kde jim krokáče ztrácí kroky a nebo se jim extruder popř. stolek pokusí vyjet z tiskárny, protože jsou blbě nastavený rozměry nebo kroky na mm - od toho ta nedůvěra.

Princip jak funguje analog znám velmi dobře a stejně tak i step/dir, jen jsem nevěděl, že ty AC serva jedou na 500kHz, což vysvětluje i spoustu dalších věcí...

A k tříosému frézování: neznám tak mladý systém, který by umožňoval libovolnou křivku. Nejnovější systém, co používám je TNC426, kde si skládáš všechno z úseček nebo částí kružnic a EdgeCam na to potřebuje modifikovat postprocesor, aby to mašina skousla, ale i tak to na takový to domácí frézování stačí.

TEAPACK: analog +-0-10V zadnou zpetnou vazbu tez nema, tvrdit ze neveris step dir kdyz system nema zpetnou vazbu je stejne jako tvrdit ze neveris elektricke troube protoze nema komin :D

zpetna vazba do systemu je jen a pouze na systemu, pravitka tam muzes mit pro analogove i digitalni rizeni, pro analogove musis, to digitalni je znacne odolnejsi na ruseni, ubytky a je schopne mnohem rychlejsich a presnejsich reakci nez analog ze stredoveku. navic ve vysledku to v systemu funguje opet digitalne, protoze z pravitek leze opet digitalni kvadraturni signal a ten analog tam je jen dalsi zbytecny vlozeny prvek ktere chovani stroje jako celku zhorsuje. protoze v systemu se digitalni udaj o chybe polohy napred musi prevest do analogoveho signalu.

Pletes jabka s hruskama, zpetna vazba do systemu nema se signalem do pohonu vubec nic spolecneho, u analogu je ten signal ve forme analogoveho napeti 0-10v kdy pri 10v se servo toci na max otacky, polarita toho signalu je signal dir. u pulzniho rizeni jde do pohonu informace o rychlosti ve forme frekvence, tot vse.

zpetnovazebni signal z pravitek je vzdy digitalni pulzni, konkretne kvadraturni, takze jestli mu neveris tak tam nesmis mit ani ty pravitka :D (Step/dir je jen jedna z forem pulzniho rizeni, tez se pouziva jeste pulzy CW/CCW nebo kvadraturni signal ktery leze z pravitek)

Analog je dobry tak akorat pro rizeni otacek vretene, dnes se od nej ustupuje i z tohodle pouziti a ridi se po sbernici, modbus atd. S analogem nikdy nedosahnes takovych vysledku jako s pulznim rizenim, nebo si snad myslis ze se analog u soudobych stroju pouziva?

samozrejme to zalezi na pouziti stroje, na jednodusi veci 2,5d frezovani, 4osou indexaci a vrtani staci i ten analog stejne jako na nej stacil pred 10-20 lety, velke ubery pomale posuvy. Na 3d uz to je problem, stare systemy s analogem casto 3 osou interpolaci ani neumi a jsou potreba male ubery a vysoke posuvy, coz je u analogu problematicke nebo nepresne. navic mivaji velice nizkou rychlost zpracovani nc programu, takze vysoke posuvy po obecne 3 ose krivce ti ani neumozni, na coz ten stroj neni ani konstruovany, takze to vubec nemusi vadit, pokud teda nezamyslis na tom delat formy na lisovani plastu nebo medene elektrody na EDM.

v kazdem pripade ty pravitka jsou vzdycky plus, at je zpusob rizeni jakykoliv.

JVCNC: Dík =) já zkrátka nevěřím systému, který nemá zpětnou vazbu (nedávno jsem se hrabal v odometrii, a ikdyž jsem všechny kola měl seřízený rychlostně podle absolutní ujeté vzdálenosti na odchylku do desetiny milimetru, tak to vždycky někam zatočilo)

k frézce mám i optický pravítka od Heidenhaina, který tam teď stejně budu muset nacpat, a až se bude měnit pohon, tak se s tím může experimentovat. Jen kdybych je pak nepoužíval, tak bych musel pravděpodobně vyměnit i šrouby, už mají místy trochu vůli, jak se na tom X let obrábělo to samý.

jo v 9. odstavci mi vypadlo par slov v prvni vete a nedava to tak uplne smysl, ted jsem ale prilis unaven na opravu a ceka me jeste dost prace nez dneska pujdu spat

TEAPACK: step/dir funguje vsude stejne, narozdil od analogu nese krome informace o rychlosti i informaci o poloze, analog nese pouze informaci o rychlosti. jednoduse tak ze frekvence pulzu=rychlost, pocet pulzu=poloha. samozrejme vysledek ovlivnuje max frekvence. zatimco u 3d tiskaren jsou frekvence nizke, u frezek byvaji vyssi, samozrejme frekvence a rychlost ti pak udavaji vzdalenost jednoho kroku, pri vyssim rozliseni potrebujes na stejnou rychlost vyssi frekvenci, ta je omezena (hlavne u 3d tiskaren) ridicim HW a pak pohonem jakou max frekvenci je schopen prijmout,

Obecne u driveru pro krok motory to je 200khz u single ended signalu a serv 500-1000khz u diferencialniho signalu. Zpetna vazba je pak na pohonu, informaci o tom kde ma byt ma, narozdil od analog pohonu, ty dostanou informaci jen o tom jak rychle se maji tocit a jakym smerem, u analogu je nutna regulace na urovni systemu, a je nutna kombinovana, tedy pro rychlostni regulaci ma servo tachodynamo na hrideli , to je zavedeno do driveru, a pro polohovou regulaci jsou nutne pravitka na osach a to je nutne zavest do systemu. u step/dir nic takoveho neni potreba, informaci o poloze i rychlosti ma servodriver z enkoderu a neni nutna vazba do systemu.

u serv to je nejcasteji max frekvence 500khz, to je z toho duvodu ze pri tehle frekvenci ma servo s enkoderem 2500imp/ot (x4, protoze kazdy pulz ma 4 hrany, tedy rozliseni 10 000 kroku/ot) ma servo 3000ot/min, coz jsou nejcastejsi max otacky ac serv (pak jsou casto s max 2500 ot/min ale jsou i rychlejsi)

max frekvence u stepdir ma krome rozliseni i zasadni vliv na plynulost chodu, pohon skace po krocich jakozto nejmensi mozne zmene polohy, cim je krok mensi, tim je i mensi zmena natoceni. U serva to znamena to ze muze byt tuzsi regulacni smycka a servo pak jede plynule s mensi polohovou chybou, s vetsi vzdalenosti kroku se pak u serva muze stat pri tuhe regulaci pak to ze doreguluje polohu driv nez prijde dalsi krok a pak se chova stejne jako krokac, takze regulace nemuze byt tak tuha aby servo jelo plynule.

jak uz jsem psal, zpetna vazba je na pohonu, kdy nedodrzeni max povolene chyby )servo reaguje pouze na polohovou chybu, na rozdil mezi skutecnou polohou a zadanou polohou) pak spadne do alarmu coz systemu signalizuje pomoci vystupu, szstem se pak zastavi ze servo nedosahlo pozadovane polohy, pri kolizi.

Krokace zadnou takovou zpednou vazbu obecne nemaji, takze se system nema o kolizi jak dozvedet a jede dal. lze ale zavest kontrola polohy opet napr pomoci pravitka nebo enkoderu na hrideli, coz cely pohon prodrazuje a rizeni zeslozituje - dalsi prodrazeni a krokace tak prichazi o svou nejvetsi vyhodu a ato ze zpetnou vazbu nepotrebuji, servo bez zpetne vazby nefunguje.

u stroju bez pravitek se pak prenost zvysuje teplotni kompenzaci, nebo udrzovanims stale teploty, zejmena sroubu ktere se zahrivaji nejvice, budto se teplota meri a kompenzuje poloha nebo jsou srouby dute a chladi se na konstantni teplotu. nepresnost sroubu se pak da kompenzovat mapou stoupani a vuli sroubu. tehle kompenzaci muze byt vic, napr kolmosti os pravitka na osach nijak nesrovnaji. Kompenzace napr vule maji sva omezeni, teoreticky vule na sroubu neni mozne bezezbytku zkompenzovat, protoze pri zmene smeru osy musi byt nejaka prodleva na provedeni kompenzace, kterou neni mozne provest v nekonecne kratky cas, vetsinou behem nejakeho useku pred a po zmene smeru osy, napr u kruhu se musi kompenzace provest v kazdem kvadrantu.

to ze tiskarny se stepdir rizenim nefunguji nebo dochazi k posunuti neni chybou rizeni stepdir, pokud je v poradku mechanika, vse je nastavene tak jak ma byt a hlavne 3d tiskari nesetri za kazdou cenu i za cenu obcase nefunkcnosti, tak krome kolize ke ztrate kroku neni vubec zadny duvod, vse beha bez problemu a bez ztraty jedineho kroku, spolehlive leta letouci. a pokud ke kolizi dojde, je to chyba obsluhy :)

drive byla nutnost polohove regulace v zavislosti na skutecne poloze z toho duvodu, ze serva mela velkou vlecnou chybu ktera s rychlosti roste. dneska maji serva tzn. feed forward ktery omezi vlecnou chybu na minimum, to je uz pak na nastaveni regulacni smycky serva, coz neni taky uplne trivialni nastavit tak aby servo pracovalo optimalne ve vsech rychlostech, vetsinou se to ale moc neproziva. tedy dneska se nastavi regulace polohy v servodriveru podle konkretni osy, tedy podle odporu a setrvacnych hmot a system pak uz jen posila pulzy kde chce aby servo bylo a vic ho nezajima, kdyz tam servo neni, tak o tom systemu rekne. Sofistikovanejsi systemy umi i pravitka dneska a pak je stroj tam kde ma byt i kdyz se sroub meyitim ohreje a roztahne, sofistikovanejsi servo drivery umi pravitka tez, neberou pak informaci o poloze z enkoderu ale z pravitka a pak neni potreba vazba z pravitek v systemu.

Nejpresneji stroje funguji pak v kombinaci ulne vseho, kavlitni komponenty a kompenzace vsech moznych chyb geometrie stroje, to se ale v praxi pouziva v drtive vetsine jen u CMM stroju. U obrabeni to neni az tak zasadni, protoze na vyslednou presnost ma pak uz vetsi vliv samotny proces obrabeni a jeho konzistentnost. Uhyba pak samotny nastroj i kdyz je stroj nekonecne tuhy, uhyba i samotny material vlivem reznych sil (ktere se v prubehu obrabeni take meni), rozmery meni samotny obrobek vlivem zaneseneho tepla a samotne tvorba trisky v rezu ovlivnuje tez vysledny rozmer, staci vzit trochu vetsi uber a triska se odebira sirsi tim jak se zmeni jeji profil atd. pro dalsi vyssi presnost se pouzivaji jine technologie nez triskove obrabeni.


pokud ti neco nebude jasne tak se klidne ptej.

JVCNC: Jak vlastně funguje systém step/dir u CNCček - teď nemyslím 3D tiskárnu od Průši nebo čínský CNCčko na tišťáky, ale třítunovou mašinu do výroby, kde se obrábí s přesností na setiny. Zatím mám k systému step/dir odpor, ale je to hlavně kvůli tomu, že vím, jak to funguje právě na 3D tiskárnách a levnejch CNCčkách - žádná zpětná vazba, málokdy aspoň základní kinematika.

TEAPACK: tak v tom pripade jedine nejakej panel kterej analogy umi, linuxcnc je sam o sobe neumi, jedine s tou mesou a hromadou casu na studovani, nastavovani a zkouseni. Lepsi jednodussi a nakonec nejspis i levnejsi cesta je podle me stavajici pohony prodat nekomu jako nahradni dil a strcit tam AC serva ktera vetsinou umi analog a i modernejsi step/dir, pak jsou moznosti vyberu systemu mnohem sirsi, s velkou pravdepodobnosti tam budou jeste staricke kartacove DC serva a drive ci pozdeji te stejne vymena pohonu nemine. Analog rizeni pro polohovani bych se snazil zbavit, novych soudobych systemu ktere jeste analog pro polohu umi uz moc neni. Jako vzdy je to otazka penez, linuxcnc + mesa + hromada casu bude asi nejlevnejsi ale bude to mit nejvetsi pozadavky na tebe aby jsi vsechno nastavil. Nebo nejaky prumyslovy panel ale tam se zase prohnes financne.

JVCNC: Analog tam máme, proto nechci žádnej MACH ani drivery na krokáče a sháním něco pořádnýho.

TEAPACK: napred si zjisti co tam je presne za pohony, v roce 1990 se casto pouzivalo jeste analog rizeni a na to ti pouze linuxcnc stacit nebude a bude potreba k nemu mesa karta pro analog serva a nastaveni nebude uplne trivialni.

Ahoj, máte někdo zkušenosti s LinuxCNC ? popř. čím řídíte svoje mašinky a na čem to běží? Válí se mi ve sklepě Maho 800, které bude potřebovat do léta nový mozek.

vyrabet si chlorac me teda zatim nenapadlo, staci obcas s tim svinstvem neco delat

THERIDANE: že musí bejt živnostník?

THERIDANE: přesně jak píšu, rozhodně ne jednoduchý :P
btw Nurdrage má novej návod ;-)

Docela dobre se da lepit i vterinakem a pak to obrousit a rozlestit mnohem vic rusi prechody material-vzduch, nez material-material

B3DA: kterej ale nebude tak jednoduchý sehnat :P

KULA: pokud jde o takhle male veci, mozna by stalo za to palit to laserem, plexi se da s trochou sikovnosti temer neviditelne 'lepit' chloroformem..

B3DA: všeobecně mi jde o věci od cca 1cm po přípravky do 20cm délky nejdelší strany. Je to dost individuální, občas potřebuješ něco podepřít tady, pak zase támhle.. Právě toho vrstvení se taky bojím. Otázka je, jak by to šlo prosvítit.

KULA: aha, s 3D tiskem zkusenost nemam, ale rekl bych ze vrstveni zpusobi uvnitr vyrobku nezadouci vzor.. pro tenhle ucel bude asi vhodnejsi obrobit kus plexi odebiranim materialu a nasledne lestenim povrchu, otazka je ale o jak velke (, nakolik prostorove a jak detailni) veci by melo jit.

B3DA: Zdravíčko, nevyjádřil jsem se úplně přesně...Jde mi 3D tisk. Dost často potřebuju akrylátové přípravky ve fotoateliéru, kde fotíme produkty. Tak jsem si říkal, protože jsme šílenci na firmě, koupit si 3D tiskárnu a přípravky přesně jak potřebujem si natisknout. Samozřejmě jde ale o co největší čistotu v materiálu, aby to co nejméně překáželo na snímku a šlo to třeba rozumně retušovat.

KULA: mas na mysli inkoustovy tisk na transparentni (laminovaci) folii nebo neco podobneho?