JVCNC:nez vyberu elektroniku budu studovat internety a hodne zjistovat,nejdriv musim dodelat ten router,to bych mohl do vanoc stihnout,kdyz dorazi chybejici material.S tema driverama mas pravdu,vubec mi nedoslo,ze pri defektu jednoho driveru na motor je pak nepouzitelna cela deska,zrovna nejakou tu "all in one" jsem mel v planu vzit.Abych pravdu rekl,tak kopiruju tohle,nebo spis pouzivam jako inspiraci,jen ten posun reminkama mi je nejak nesympatickej https://www.inventables.com/technologies/x-carve tak i drivery apod jsem se hodne hledal podle toho cim osazuji ten xcarve, - ale je to vetsi alchymie nez jsem vubec tusil

a jeste add laser, dioda ktera by bezproblemu rezala 3mm preklizku bude stat relativne dost, rezani laserem spravne funguje tak, ze do materialu pustis tolik vykonu ze se material v miste dopadu paprsku odpari tak rzchle ze okoli ani nezcerna. chces li rezat cisteji s mensim opalenim musis laser ridit pulzne a to vyzaduje zase mnohem vykonejsi laser aby jsi v kratkem pulzu vyzaril dostatek energie. u popisu do dreva zase naopak, musis material spalit a ne odparit. bezne dostupne diody jsou spis vhodne na ten popis nez na rezani a na rezani tzn spousty vykonu za malo penez zase jedine Co2 laser. jako vzdy je to o penezich, dostatecne vykony a vhodny diodovy laser je drahy, ale zase ma delsi zivotnost nez relativne levnejsi Co2. klasicke frezovani vyjde na porizeni levneji nez laser ale zase ma jina uskali. ono je to s laserama vubec slozitejsi, vysledek zavisi na energeticke hustote, do jak maleho bodu paprsek zaostris, cim mensi bod tim mensi vykon ti staci na stejny vysledek, tez je rozdil ve vysledku taky ve vlnove delce laseru. s diodou z vypalovacky na rezani moc nepocitej

jo a jeste k tomu odporu pri otaceni, u kluznych matic, at uz metrika nebo trapez pocitej s tim ze rostouci otacky=vetsi odpor, tez rostouci zatizeni=vetsi odpor, takze kdyz tim zakroutis rukou pomalu tak muze byt nizky, jak se to bude tocit rychleji, tak odpor roste.

SALAM23: jednoduse, porad je to matka, jeste zapremyslej nad tim (pokud to uz nemas hotove) jak budes ty dva srouby hnat, pokud je to konstrukcne mozne, tak je vzdy lepsi mit oba srouby spojene synchronizacnim remenem, pak je otazka jestli pouzit 2 mensi motory na kazdy sroub nebo 1 vetsi motor ktery bude hnat oba srouby a dilema je takove: 2 mensi motory budou rychlejsi nez 1 velkej, 2 motory ale potrebujou 2 drivery zatimco pri pouyiti 1 motoru ti staci driver 1 (nad oblibenym reseni 3d tiskaru ze se davaj 2 motory na 1 driver vubec nepremyslej) tedy napred udelej rozvahu cim to cele budes ridit, tzn jakou max frekvenci budes do driveru poustet a mikrokrok uvazuj jako nejhorsi 1/8 z frekvence a mikrokroku pak dostanes otacky motoru a podle grafu momentove charakteristiky pro tebe dostupnych motoru pak zvaz 1 nebo 2 motorove reseni. vetsi motor znamena vetsi pokles momentu pri vysich otackach, takze ve vysledku pak bude mit vetsi (silnejsi) motor od nejakych otacek ve skutecnosti mensi moment nez i 1 mensi motor, kteremu s otackama moment tolik neklesne. Je ale zbytecne zase davat 2 mensi a rychlejsi motory kdyz je na potrebne otacky kde jeste budou podle charakteristiky ve vyhode oproti vetsimu motoru kdyz je tak rychle neuridis.

Touhle rozvahou a spravnym vyberem pak muzes ziskat na rychlosti (a casto i usetrit), coz muze byt u frezovani plastu kriticke. Lidi casto voli zbytecne velky motor aby meli "rezervu", a pak jsou na tom ve vysledku hur nez s mensim motorem. Sroub je prevod do pomala,tudiz z hlediska motoru te sily za matici uz nemusi tolik zajimat, horsi je to jeste pred matici pred prevodem, tzn. ulozeni sroubu a treni v matce je kriticke, za matkou i slaby motor utahne desitky kg, ale nesmi spotrebovat svuj moment na prekonani sil jeste predtim.

s tim souvisi vyber driveru, vyhni se tem uplne nejlevnejsim cinskzm deskam, tzv modra/cervena cina kde je vice driveru na jedne desce a vyber samostatne drivery (1 umrelej samostatnej driver vymenis snadno, 1 umrelej driver na viceose desce uz hur), na drivery jako pololu atd zapomen. cim bude vyssi napeti tim lepe, coz souvisi s vyberem motoru podle jeho indukcnosti, tzn koukej u vyberu motoru na cislo s jednotkama [mH], mene je lepe, (presneji receno pro motor s vysokou indukcnosti potrebuje vysoke napeti)

u tohodle stroje bych to podle svych dosavadnich zkusenosti videl na motory okolo 1Nm.
jo a jeste kdyz jsem uz u tech otacek a rychlosti, malem bych zapomel na tzv kriticke otacky sroubu (podle delky, prumeru a zpusobu ulozeni, coz je tez dulezite, nesnazit se je prekrocit a pri vyberu motoru a uvah viz. vyse je zohlednit., na google najdes online kalkulator.

JVCNC: trapez je uz jasnej - objedal jsem v lokalnim zelezarstvi vcetne matek "takovy trubky s vnitrnim zavitem" nevim jak se odborne nazyvaji.
Toho bordelu v rolnach se moc nebojim,z 99% bych chtel obrabet jen mekky drevo - balsu - preklizku - foam - polystyren a to nedela nejaky spony co by se do pojezdu zakously - me by asi i bohate stacila nejaka ta laserova dioda schopna rezat 3mm preklizku misto vretene,ale nikde jsem nedohledal jaka je vhodna a nechtel bych za ni davat nejaky velky palky

SALAM23: ona jakakoliv hlinikova slitina je vyrazne pevnejsi nez cisty hlinik, vzhledem k tomu ze to je tazeny profil to bude spis neco mene pevneho nez vice pevneho, jinak by to neslo tahnout jako profil, nejspis rada slitin 6000, tzn horciko manganova, nektere AL slitiny se pak daji i vytvrzovat. Jinak jsem videl i profi stroje s kluznym pojezdem na eloxovanym al profilu a chodilo to docela slusne i s dobrou zivotnosti, u tech rolen je problem bordel z obrabeni, pres kterej pak kdyz to bude jezdit tak se to pak vymackava o to vic.

flexa na rezani hlinikovych slitin neni vubec vhodna, kotouc se tim zalepi a pak nereze.
Cim driv tam das trapezy tim lip, metricka zavitovka neni na posun vubec vhodna, vzhledem k technologii vyroby je profil zavitu ruzne potrhany coz dela dost neplechu, tez je problem male stoupani kuli rychlosti a promenlivost stoupani v ruznych mistech, tzn problem s vymezenim vule.

JVCNC: horni loziska jsou na pevnym sroubu,spodni na excentrickym,horni loziska jeste dneska vymenim za silonovy rolnicky aby ten profil nevymackaly,spodni jsou uz na rolnach,profil neni klasickej hlinik,je to puvodne rysovaci prkno,tvari se to jako hlinik,ale je to pevny jako prase,flexa s nim mela co delat,s ty fotky to neni uplne poznat, ale ten profil nema obdelnikovej profil ale ma na boku jeste takovy vodici linky o ktery se prave vymezi ta vule na y ose "vule do stran" obslehnul jsem to vedeni podle originalu s toho prkna,takze ty bocni stojny y osy se do strany ani nehnou,ale ani nepridrhavaj o stenu profilu.Loziska na zavitovce zatim nemam - asi tam ve finale strcim aspon trapez misto klasicky zaitovky,pak teprv budu resit loziska naprumer tyce,posun bude na kazdy ose samostatnej - je mi jasny ze s jednim posunem na x ose by se mi to krizilo.Kazdopadne diky za vycerpavajici odpoved a rady,prubezne se jeste budu urcite ptat na spoustu "asi trivialnich" dotazu :)

po nejakym case jsem se vratil k frezce co si chci postavit,ciste jen na modelarinu "balsa - preklizka - plasty" ale mam dilema jaky zvolit motory na osu x - vedeni mam presny bez vuli,ale ma malinko odpor,nejde ztuha,ale ani mi po tom profilu vylozene nelita jak po masle a vubec netusim jak jsou na to ty Nema motorky ze silou,nechtel bych ho nejak trapit,myslite,ze ta Nema 23 bude vyhovujici a zvladne i nejakej odpor?Rukou zavitovkou zatocim bez nejaky vetsi namahy - pridam aspon jednu fotku pro predstavu jak to asi bude vypadat,posun s Z osou uz mam taky temer hotovej,tak me pomalinku ceka to jen dosroubpvat a elektronika

Chlapi nějaký nápad kde koupit ochranu(harmonika, popřípadě nějaký jiný nápad) šroubových tyčí dvě osy x,y ?

ahoj...premysim, ze bych poridila toto https://glowforge.com/tech-specs/
nemate s tim nekdo zkusenost, pripadne nevite o nejake podobne alternative?
...chtela bych neco, co bych mohla mit zatim doma, ale aby to nebyla uplna hracka a aby to zvladlo i plexi(alespon 3mm)...

AKA_THE_A: velmi pravděpodobně z toho poleze sinus =)

JVCNC: tak vzhledem k tomu že to má optický tak z toho asi stěží poleze sinus ;-)

pripadne jestli motory budou OK tak nekde bude ke koupi i driver k nim co bude umet step/dir i analog. u DC serv neni takovy problem zmenit driver, do motoru jde jen +-DC napeti a jestli ma v sobe tacho jako ze asi jo kdyz tam jsou pravitka extra, tak nahradit ho inkrementalnim enkoderem uz je to nejmensi. u AC serv je to podstatne slozitejsi a casto i nemozne vymenit driver k motoru za driver jineho vyrobce. Pouze driver nebo motor u AC varianty de sehnat levne, problem je to rochodit (proto je to samostatne levne, prakticky neprodejne a jedine jako nahradni dil), kupovat vzdy v setu motor + driver k nemu urceny. Jo a kdyz budes zvazovat ty AC serva tak bez feed forwardu nebrat, ale to uz maji dneska snad vsechny. a i ty hodne levne budou chodit lip nez DC serva. Tez se vyhni ac servum na atypicke napeti, jako napr 80V atd. to se nedoplatis za trafo.

TEAPACK: tak zjisti presny typ pravitek, v dokumentaci pak bude co z toho leze, jestli sincos nebo dig. kvadratura, a oscilem se na to da sahnout vzdycky.

zalezi na stavu stroje, vedeni sroubu a pohonu, podle toho napajeni to tipuju na DC serva, u nich zkontrolovat uhliky a komutator jestli nejsou nahodou tesne pred smrti, to same loziska vretene, to byvaji nejdrazsi polozky no a pak se rozhodovat podle rozpoctu, bez vretene se neobejdes takze jestli chrastej loziska zacit repasi vretene, jen nova loziska do nej umi s rozpoctem pekne zamavat a rozhodovat se az pak. muze se stat ze samotne AC serva s drivery jeste budou tou mensi polozkou.

JVCNC: No, právě že Maho ani Hermle co máme ještě tyhle převodníky na digitální kvadraturní kanály nemají, nebo je mají integrované až přímo v řídicím systému, ale o existenci víme a právě je otázkou, jak to udělat s tím Mahem... jestli tam hodit rovnou AC serva a tím pádem překopat i rozvaděč, který je momentálně 2x125V DC - X+Z na jedné větvi, Y + vřeteno na druhé, nebo toho nechat co nejvíc v původním stavu a doufat, že to bude nějak fungovat.

AKA_THE_A: tou kvadraturou myslim digitalni obdelnikovy signal, u tech pravitek to funguje jeste trochu jinak, viz muj predchozi prispevek.

TEAPACK: On se ten analog signal blbe cita na citaci polohy. Starsi pravitka samotna ho generuji tak jak rikal chlapik, to ale neni vsechno, mezi pravitkem a systemem je jeste krabicka ktery ten signal interpoluje na kvadraturni (napr takovahle krabicka https://www.elektro-svestka.cz/detail/18280/jednotka-exe-602-e-heidenhain) touhle metodou se z hrubsiho carkovani pravitka dela jemnejsi rozliseni, tedy vystupni kvadraturni signal ma vyssi rozliseni nez carkovani samotneho pravitka (na stejnem principu funguje i kapacitni nebo magneticka pravitka, jako napr dig, posuvka), z novych pravitek leze uz rovnou kvadraturni signal, ze sinu a cosinu se delaji AB faze kvadraturniho signalu (vetsinou maji pravitka jeste index znacku, na kterou se referuje, obvykle na krajich a uprostred).

Krome samotnych tranzistoru jeste interpolacni schopnost te krabicky limituje max rychlost pohybu, tedy max rychlost pri ktere z toho jeste leze signal v poradku.

3D tiskari jsou uplne jiny svet, protoze casto nechapou ani tak elementarni veci jako je ulozeni hridele v loziskach, to k cemu je urcena metricka zavitovka a odmitaji i to, ze na jeden driver se pripojuje pouze jeden motor, pouziji relativne tuhy hlinikovy ram na ktery prichyti pruznou vytistenou soucastkou tyc, na ktere jezdi linearni kulickove pouzdro, ktere drzi stahovaci paska. zcela ignoruji veci jako je zakladni geometrie stroje, takze to jak je vsechno krive dohaneji tim, ze zkrivi neco jineho. Argumentem proc to tak delaji je to ye to tak staci a ze tisk je stejne nepresny a nema smysl to delat lip, samozrejme ze ten tisk je nepresny prave proto ze vsechno je nepresne. Z nejakeho duvodu jim to tak staci a misto zlepsovani a jak to udelat lip jdou cestou jak to jeste vic osidit. a vysledky asi znas, nejakym zahadnym zpusobem se smiri s tim ze se tisk nepovede protoze to se stava. Ja jim to neberu, at si delaj co chtej, casem na vsechno prijdou sami a stavim si svoji 3d tiskarnu podle sebe a podle aspon tech nejzakladnejsich konstrukcnich zasad. Pravda ze bude o neco drazsi.

Sam delam i na strojich s krokaci bez zpetne vazby a na ztratu kroku si nepamatuju, jeden stroj je 18 let stary a 5 let od posledni udrzby, zaklad je spravne dimenzovat motory, nepouzivat srackove drivery a mit v poradku mechaniku aby se nikde nekrizila, to plati tak nejak obecne a kdyz neni dodrzeno, tak to nezachrani zadny system a ani sebezazracnejsi pohony.

libovolnou krivku muzes rozlozit prave na ty usecky, je li chyba rozkladu stejna nebo mensi jako rozliseni stroje tak i zcela bezeztraty presnosti. Pokud ma system look ahead tak pak je dulezita prave ta rychlost zpracovani, kolik radku gkodu zpracuje za 1s, nebo jak dlouho mu trva 1radek zpracovat.

koukam ted na tnc426 ma 4ms na radek a 430 ma 1ms na radek, tedy 1000radku/s, system co mame na strojich je teda rychlejsi.

oni to camy v useckach i generuji, pak to lze prolozit v nejake toleranci obloukama, at je CAM sebelepsi, a ma libovolne matematicke jadro, vsechny pracuji tak, ze to rozmydli na trojuhelniky a pak z nich pocitaji usecky.

TEAPACK: "...dvou kanálech sinusový signál posunutý o 1/4 periody..." aneb kvadraturní signál ;-)