Pouzivate nekdo "half straight" frezy? Ja sem z nich naprosto nadsenej (co se tyce povrchu obrobku). Super na plasty, preklizku a dibond. Konecne neco, co mi to nezvejka. Hrozne me stvalo, ze to bylo vsechno otrepany... Skoro mam cukani je zkusit i na hlinik :-D I kdyz tam bych byl opatrnej vzhledem k tomu, ze nemaj moc velkej prurez... Z plastu mi to dela hezky "granko". Prisel sem na ne, kdyz sem pouzival v-bity, ktery vypadaj stejne, ale jsou do spicky. Vsiml jsem si, ze narozdil od klasickejch frez zanechavaj dokonalej povrch. Tak jsem hledal endmill se stejnou geometrii jako v-bity, jen bez spicky a nasel jsem tohle.

ten jednoduchej tvar ma vyhody:

1.) nelepi se na to plast a hlinik, protoze neni moc kam
2.) takhle jednoduchej tvar zvladnou obstojne nabrousit i cinani za par slupek... (narozdil od nekterejch spiral, ktery jim delaj problemy - aspon v ty budget kategorii)

ale samozrejme to ma i nevyhody:

1.) rek bych, ze to bude krehky, pac je to relativne tenky, takze to chce opatrne. ale jeste sem to nezlomil. asi jednu obetuju a zkusim co se stane, kdyz ji poslu do hliniku :-)
2.) je nesymetricka/nevyvazena, takze muze hazet a skakat po materialu. Nesymetrie by mohla mit neblahej vliv na rozmery na min tuhejch strojich. Zatim jsem to poradne netestoval... rekl bych, ze to bude dost zavisly na rychlostech... (jako ostatne vsechno). Nevyvazenost by teoreticky mohla mit blbej vliv na loziska, kdyby to nebyla malinka 3.175mm frezka :-)

THERIDANE, JVCNC: viděl jsem Neuron Soundware v praxi - magie! To by fungovalo.

TLOUDEV: jo to se stava, nejtypictejsi takove veci jsou vrtani rychloposuvem a obrabeni celisti sveraku rychloposuvem

to muze byt treba proto, ze kazdy stroj muze byt nastroji osazen jinak a dopredu nemusi vedet co se kdy bude na jakem stroji delat, takze si ty nastroje musi dosadit obsluha stroje podle toho pod jakym cislem je v masine ma jestli je tam ma. Dobry zvyk je zavest nejake unifikovane cislovani nastroju, tedy ze nejaky nastroj ma vzdy nejake konkretni cislo a pod tim cislem je na kazdem stroji pokud na nem je a pripadne je podle typu radit do skupin, napr T1-10 valcove celni, 11-20 stopkove, 21-30 vrtaky atd. Pak muze v g kodu byt i cislo nastroje a obsluha jen zkontroluje jestli ho na stroji ma zavedene a uz podle cisla poznas co to je za typ nastroje. Tyhle zvyklosti ma kazda firma jinak, podle toho co ji vyhovuje nebo co kdo tam zavede. Technolog ma samozrejme potrebu co nejvice toho delegovat na obsluhu a obsluha zase obracene co nejvic na technologa. Kdyz je tech stroju vice tak je zase problem aby technolog mel neustale aktualni cisla vsech nastroju a typu ze vsech stroju, nekdo neco nekde zmeni o cem technolog nevi a je dalsi kolize na svete.

AKA_THE_A: kde je receny, ze ta dira musi bejt dlouha? dulezity je, ze tam sou dve plochy s dirama, ktery k sobe licujou. muze to bejt klidne tenkej plech. akorat je misto sroubama stahnes gumou.
AKA_THE_A: To znam, ale pointa je, ze je tam naky predpeti, ktery to vraci do polohy a tim pritahuje k hlave. "spring hinge"

AKA_THE_A: to stejne brzo praskne...uz jsem to zkousel

HARVIE: btw
Living hinge - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Living_hinge
tohle ne?

HARVIE: buď bys musel lepit 2 půlky nebo bys to musel podstatně překopat a vrtat dlouhý a úzký díry, což nebude zábava...

JVCNC: diky, podobne postrehy si presne delam v praci tez.
uz se mi jedno nabourani podarilo, vysledkem je pouze 4h neplacene prace, nastesti (freza nastesti zalitla do predvrtane diry vetsiho prumeru, tedy dopadla na vypinac a vse "relativne" OK, az na posun obrobku a nasledne vrtani sejdrem, coz prve pak stalo 4h casu to opravit).
Blbec jsem holt nezadal u jedne frezy parametr delky nastroje, takze se snazila jit az na nulu.
Nevim, zda je to bezny zvyk i u jinych firem, ale tady maji vzdy v G-kodu pouze v zavorkach popsane nastroje, a cisla i parametry se k nim doplnuji az na masine, takze tam presne hrozi, ze na nejakou frezu zapomenes, protoze je skryta hluboko v kodu. jak to maji s nejakym CAMem vubec nemam paru, ja vyfasuju primo na USBcku hotovej kod..

JVCNC: njn, tak já dělám kusovou výrobu a většinou jde o opravy. takže většinu času trávím v ručním režimu... ale když dvakrát do roka najedu obrábění šroubů do nějakého zvedáku, tak první kus kontroluju a s každým dalším už měním jenom nástroj a poslouchám tři hodiny chroupání od počítače... =)

TEAPACK: taky zapnu stroj a jdu pryc, v zavislosti na delce pracovniho cyklu, nekdy nestihnu dojit ani ke dverim a uz me stroj buzeruje ze ma hotovo a chce chroupat dalsi kus.

THERIDANE: ja to nezatracuju, jen ze to neni rozsirene a vzhledem k cene co takova vec bude asi stat to hnedtak u kazdeho stroje nebude a bude to mit smysl asi hlavne u velkych a hodne drahych stroju kde se to vzhledem k prostojum a cene opravy vyplati, takovych stroju je vzhledem celkovemu poctu odhadem mene nez 0.1 %

TEAPACK: mam spise zkusenost ze posuvy zastavi driv nez vreteno a ze je vetsi problem zastavit v rezu s roztocenym vretenem kdy to v kovu odsere nastroj (v plastu obcas taky, ten se pak rad na nastroj natavuje dal a dal, treba pri vrtani)

THERIDANE: to se da resit jednoduse tak, ze pred vracenim nastroje do zasobniku ho znova zmerim jestli tam jeste je, kdyz ne tak nema smysl pokracovat dalsim, protoze jak pises, jeste je material tam dke uz byt nema.

TEAPACK: Já zapnu mašinu a jdu k jiné nebo na oběd :D nejsou lidi aby u každé mohl jeden stát

THERIDANE: tak snad jsem na pracovišti a hlídám si mašinu ne? O.o
ale jinak kvůli zastavení aby se nezničil polotovar a po výměně nástroje se mohlo pokračovat v obrábění ten zvuk asi smysl má... ;)

TEAPACK: Což je furt lepší než když si toho všimneš až po 5 minutách, když ti vřeteno najede do hmoty, která tam podle programu už být nemá ale kvůli urvané fréze je :)

Radši zastavit pozdě než ještě později.

THERIDANE: trochu nevýhoda je, že když se ti tvrdokov zakousne do kalenýho svěráku, tak ve chvíli, dky to ten mikrofon uslyší, tak už máš ukousnutej zub, spíš dva a než se pohyb zastaví / přesměruje jinam, tak už jí máš okousanou celou...


JVCNC: Jinak na začátku bych rozhodně nedržel ruku na totalstopu, ale jen na ovladačí posuvu... je vhodnější si stáhnout posuv na 10% když ti nástroj přijíždí k obrobku a čekat, jestli to bude dělat to, co má, než to stopnout totalstopem, který zastaví i vřeteno, takže pokud už je nástroj v záběru, tak zůstane zakouslý do špony a jakýkoli pohyb ho poškodí...

JVCNC: Diagnostiku podle zvuku (a nezvukových vibrací) bych tak rychle nezatracoval, signálová logika bez problémů odfiltruje Evropu 2 nebo dělníky. :-) Akustický výkon 3kW vřetene které se právě zakouslo do svěráku je někde úplně jinde než 5W repráček na druhé straně haly. Stačí pak porovnávat akustický profil referenčního cyklu a aktuálního, v případě významné odchylky zastavit.

Dneska se to se strojovým učením dá dělat i bez předchozí referenční nahrávky (kterou třeba u velmi dlouhých unikátních operací není jak získat). U nás to dělá Neuron Soundware, mají hardware s neuronovými sítěmi naučenými rozpoznávat konkrétní failure modes zařízení podle zvuku. Dělají hlavně predictive maintenance (předpoví to např. hrozící selhání ložiska), ale na jedné prezentaci nám předváděli právě i reakci na výjimečný stav (borec položil ruku na pojezd, změnila se neslyšitelně nějaká akustická charakteristika soustavy a zastavilo to).

AKA_THE_A: no problem je ze masina nemuze vedet jestli nahodou ten sverak obrabet skutecne nechces. Kdyz delas tvarove veci, tedy nehranate ktere se nedaji do sveraku snadno upnout, tak se dela to ze namontujes mekke celisti a strojem si do nich udelas upinaci tvar podle upinaneho obrobku.

Jinak neco takoveho musi resit uz CAM, dnesni (placene) CAMy umi simulaci pokrocilejsi nez jen simulaci obrobku ale hlidaji i kolize, odhaduji zatizeni vretene. Jen musis cely stroj namodelovat, nejlepe se vsim vsudy, a CAM pak nezadouci kolize hlida, u nasstroju to je treba typ a tvar upinace, vylozeni nastroje atd. Stroj sam tohle vedet vsechno nemuze, nevi co a kde obrabet chces nebo ne. U 5 oseho obrabeni je to v podstate nutnost, muzes mit v kolibce nejaky vysoky dil a otocenim s nim muzes nabourat do krytovani coz ti nemusi hned dojit ze by mohla nastat kolize i takhle.

nejaky machine vision moc nepripada v uvahu, kdyz se obrabi litaj trisky a hlavne emulze, takze na obrobek nebo sverak videt neni. Jedna japonska firma tohle zkousela pres analyzu zvuku, ktera v CZ podminka moc fungovat nebude protoze na dilnach co mam zkusenost vyrvava dost hlasite radio (nebo jine stroje nebo zamestnanci)

Na strroji byva hlidani vykonu vretene a pohonu aby stroj zastavil jeste nez samotne servo spadne do chyby na pretizeni. Problem jsou rezne sily, tezko urcit co je jeste odpor v rezu a co uz kolize no a kdyz teda zjistis ze to je nezadouci kolize tak diky setrvacnosti hmot hned zastavit nemuzes a stroj stejne jeste neco ujede a zacne neco drtit. Dalsi problem je omezeni G kodu, prenasi se prez nej pomerne malo informaci. 1 kW do 10mm frezy je prd zatizeni, 4mm frezu uz ukroutis, takze aby to hlidani fungovalo i jinde nez jen u prekroceni vykonoveho limitu pohonu, musis nejak tu informaci do stroje dostat, mozna ze nektere RS maji nejaky vlastni kod pro nastaveni toho vykonu nebo umi to definovat v tabulce nastroju ale zase tak moc vsechny ridici systemy sveta neznam. Zase kdyz vrtas skrz, tak to jestli nahodou nevrtas do sveraku nebo do stroje uz nemas uplne moznost jak zjistit, to musi resit napred o uroven vyse v CAMu.

U pohonu os na akceleraci spotrebujes toho vykonu dost, takze zjistit jestli jeste akcelerujes hmotu nebo uz neco drtis neni uplne jednoduche. Sam to teprve implementuju s trochou inteligence, tedy rozdeleni povoleneho zatizeni pro rychloposuvy a pracovni posuvy, u rychloposuvu by mel jit vykon jen do akcelerace hmot, tedy je mozne ho zmerit a pak hlidat jestli behem rychloposuvu nedojde k nejake odchylce a pak treba zastavit. Mimo kolize se muze treba pridirat vedeni nebo srouby, takze zaznamenatelny narust potrebneho vykonu stroj muze zastavit. Problem zacne tam kde jezdi obrobek, protoze se ti pak s jeho ruznou hmotnosti muze menit i ten potrebny vykon.

no a pak je problem v rychlosti detekce nejakeho nezadouciho stavu a rychlosti reakce na nej. Pri rychlostech pohybu modernich stroju vzdycky k nejakemu poskozeni dojde. Vyrobci stroju to resi pomoci deformacnich clenu, kdyz se naboura vreteno tak aby nebylo kompletne nasrot tak to odserou prave tyhle cleny ktere se daji snadno vymenit a jsou levnejsi nez loziska. neni to ale vsespasne reseni a cenu nasledne opravy to jen snizi nez ze by ji to eliminovalo uplne.

A pak, vice se resi bezpecnost stroju pro lidi nez pro stroje samotne. Tady je zase problem ten, ze na bezpecnem stroji se neda moc pracovat, takze prvni co obsluha udela hned jak stroj prijde je to, ze odstrani hlidani zavreneho krytu. Jinak bezpecnost pro lidi vcelku pokrocila, hlavne teda v robotizovanych provozech, kde pri priblizeni cloveka ke stroji do urcite zony stroj zpomali pohyby na pro nej bezpecnou rychlost, v dalsi zone zastavi, no ale zdaleka ne vsude tohle je.

pak je tu jeste jedno hledisko, technolog a obsluha CNC stroju jsou kvalifikovana povolani, takze by meli vedet co delaji, precejen to neni rychlovarna konvice aby obsluhu vzladnul bezpecne i laik. To ze tomu tak neni a to ze firmy najimaji ke strojum a do vyroby i lidi kteri o tom jeste nic nevi a zkusenosti maji nulove je jev pozorovatelny cim dal tim casteji hlavne z toho duvodu ze ti lidi nejsou a kdyz uz, jo tak je firma nechce nalezite financne ohodnotit. No a kdyz pak novacek naboura vreteno, tak se vedeni pokousi vozit po zamestnaci, ktery i kdyz to je jeho chyba, tak za to vpodstate nemuze, muze za to ten kdo ho ke stroji postavil.

JVCNC: kurňa, furt samá umělá inteligence a samořídící nesmysle, ale že by někdo vyvinul udělátor, kterej se podívá na skutečnej stav obrobku v mašině a na příkaz kterej má mašina provést a sám řekne "ne, tohle nepůjde", místo toho aby jí nechal (pokusit se) procpat frézu krze svěrák či podobný veselý kratochvíle :P

Level 2 by mohl sám nabídnout řešení stop stavu aniž by něco zničil a obrábění mohlo pokračovat :D