HYNEK: Ten článek jsem přečetl. Nemůžu napsat, že by se Slačálek mýlil. Spíš ten komentář nedává smysl. Pakliže vznikají ve společnosti majetkové rozdíly, není to důsledek neregulovaného kapitalismu. Majetkové rozdíly vznikají díky neregulované svobodě volby. Nemůžeme regulovat svobod volby, ale společnost může prostřednictvím daní majetek přerozdělovat. Ačkoliv ani málo, ani moc majetku nikterak nevypovídá o tom, jaká je kvalita života ve společnosti ani života individua. Kvalita života totiž nespočívá v tom, kolik toho (ne) mám, ale v tom, nakolik můžu činit, co mě těší, anebo opačně nakolik musím dělat, co mě netěší. Stejně jako nelze hledat úměrnost mezi bohatstvím a zdravím.
V diskurzu o kvalitě demokracie pramálo pomůže, když vedle komunismu budeme oživovat také zombie nedemokratického kapitalismu poukazováním, že pravice byla (a může být) přece taky nedemokratická. Výčitkami o minulosti ještě nikdo lepší budoucnost nepřipravil.
KRAMERIUS: Kramerius má pravdu. Myšlení a obecně nehmotným produktům lze přisuzovat autorství. Vlastnictví ale nikoliv. Vlastnit můžu tak maximálně hmotný nosič jako třeba svůj mozek nebo knihu. Ideje jsou však nehmotné povahy a kupř. jazyk jsem převzal od ostatních, primárně rodičů. Znamená to snad, že já vlastním svou řeč? Neznamená. Nelze tudíž zpochybnit ani soukromé vlastnictví něčeho, co ze své nehmotné podstaty ani vlastnit nelze.