KEDRIGERN: Diskuse byla více méně racionální do doby, než přišla na řadu Lydie Bartošová. Ta je ve straně známa jako jedna z předních představitelek ultralevicového a gender směru. Ve stínu jejího muže si ovšem nikdo nedovolí proti ní cokoliv říct. I já se snažil od té kauzy až dodnes její jméno vynechat. Ne z úcty k ní, ale z respektu k jejímu manželovi. Ivan Bartoš je nesmírně pracovitý, inteligentní a rozumný člověk. Je to ideální kandidát na premiéra a já mu nesmírně přeji, aby se jím stal. A co se tedy stalo? Lydie začala mluvit o tom, že verze ‚oběti‘ se nesmí zpochybňovat, protože to píšou v každé její gender příručce. Po zádech mi proběhl závan středověké inkvizice. Co je v bibli, je taky dáno, a co řekne pan farář, se taky nesmí zpochybňovat. Jedním šmahem mi tak odepřela právo na obhajobu a ještě ze mě udělala násilníka. Pak ještě vykládala něco o pokusu o znásilnění. Bylo mi z toho na blití a je mi z toho na blití pokaždé, když si na to vzpomenu,“ ohlédl se za více než rok starými událostmi Petr Kapounek. „Po tomto jsem pochopil, že spor nebude mít rychlé řešení a že pokud se to povleče do voleb, nebudu mít sílu táhnout kampaň a splnit očekávání, s jakými si mě členové zvolili. Slíbil jsem rezignaci a o pár týdnů později za mediálního ticha i vykonal.
Citace z toho večerníku, tak se ptám 🙃