STAROJDA: ano, šlo o centralizaci moci a odklon od vnitřně demokratického fungování. Omezení primárek a tak. Ostatní strany, co s námi zkoušeli koalice, to vyděsilo, uvědomili si, co by to znamenalo, kdyby takovýhle manýry zaváděl někdo i u nich, a víceméně bylo nutné to utnout i u Pirátů samotných. Uvidíme, jak se to vyvine dál. On hlavně specifikem Ivanovy předsednické éry trvající nakonec 15 let bylo, že strana stabilně rostla a dosahovala diskutabilně větších a větších úspěchů (i když poslední 3 roky byla jako "úspěch" prezentována účast ve vládě bez poslanců). Když už to dál jako úspěch prezentovat nešlo, tak vedení převzala osobnost, která prozatím svoje působení jako úspěch prezentovat může - Hřib v radě hl.m.Prahy. Jistou logiku to má.
Strany, které nevymění osobnosti spojené s politickým neúspěchem, typicky končí - příkladem může být SocDem, kde stále ve vedení figurují osobnosti, spojované s koaliční vládou s Babišem, které u voličů propadly. Pokud by Piráti propadli, a přesto by se osobnosti, pod jejichž vedením propadli, držely ve vedení, měla by členská základna reagovat. V současnosti to je šedá zóna. Argumentem pro centralizaci se mi zdá být "pojďme to zkusit dělat jako všichni ostatní". Což je paradoxní u strany, která si našla především voliče, kteří nechtějí to, jak to dělají všichni ostatní. No ale .... uvidíme.
Je jistý rozdíl mezi politickou stranou a sdružením nezávislých politických osobností. Ovšem jednotícím prvkem Pirátů měl být program, a ne přímá diktatura vedení strany. Program se dostal hodně do pozadí, protože koneckonců - pokud někdo touží po exekutivních funkcích, tak je jasné, že se hodně reaguje na aktuální dění ve světě, které nejde plánovat ze dne na den, apod. Takže jde o tradiční přesun od programu k osobnostem, které se budou prezentovat jako schopné pohotově reagovat na cokoliv, apod.