PULNOC: jako firma spolupracujeme s realitkou, která spravuje desítky bytů a stovky bytů. Činžovní domy, vesměs staršího data, rekonstruuje, ale neprodává byty do soukromého vlastnictví, ale pronajímá, pokud vím na pražské poměry za poměrně normální ceny, tedy nedrží ty byty rozhodně na spekulaci (to čirou náhodou vím proto, že do těch bytů pak dodáváme internet a když máme někde téměř 100% penetraci, tak tam stěží ty byty budou držené na spekulaci)
Nevím, co je na tom přesně "neetického". Problém je sociální, je to poměr hladiny tržního nájemného k hladině mediánu mzdy. Ale obecně nevím, proč by jak ve výstavbě, tak v rekonstrukcích domů nemohly podnikat firmy, které ty byty potom pronajímají. Hladinu tržního nájemného zvyšuje jen nepronajatý byt. Pronajatý byt ji naopak snižuje, ale především je to normální služba, jako každá jiná, někteří nájemníci mohou být s kvalitou takové služby i velmi spokojeni. Problém je, pokud si takové bydlení někdo nemůže dovolit. Problém by taky byl, kdyby nějaká megarealitka měla významnou tržní sílu a mohla si diktovat jakékoliv nájemné a vlastně nebyla vystavena konkurenci.
Samozřejmě, problémem může být vlastnická struktura. Takovouto firmu může vlastnit řada různých subjektů, třeba i obce, nebo nějaká obchodní korporace, ve které má podíly kdekdo, podíly mohou být abstraktní, investorem do realit by mohly být třeba důchodové fondy (to dává smysl). Kritici kapitalismu obvykle mají na mysli situaci, kdy se to koncentruje v rukou jediné fyzické osoby, což zavání tou oligarchií.
Přesto si myslím, že podnikatel může vlastnit i desítky domů (stovky bytů) a chovat se (relativně) eticky - v tom smyslu, že poskytuje službu, se kterou jsou zákazníci spokojeni a cena jim přijde přiměřená, platí spoustu subdodavatelů, které ty domy udržují a opravují, apod. Problém vzniká jinde, a to jsou třeba příspěvky na bydlení - ty jdou z veřejných rozpočtů ale končí v soukromých rukou. Ten moment, kdy člověku, který si nemůže dovolit bydlet za svoje, zaplatíme (my všichni) to bydlení stylem, že to pak vlastně zvyšuje tržní hladinu nájemného a končí to v soukromých rukou, je podle mě v podstatě protitržní. Sociální bydlení by mělo být řešeno obecními (či státními?) sociálními byty a mělo by být nějak neziskové, regulované a nemělo by napomáhat zvyšování tržní hladiny nájemného (jako se to děje dnes).
Je to docela složitá soustava rovnic, vzájemných závislostí a souvislostí a ne všichni si uvědomují, kudy ty peníze tečou. Na druhou stranu, nechci, aby to vyznívalo, že koncentrace majetku není problém (může být, je to snadno zneužitelná pozice), nebo že veřejná podpora bydlení je špatně (ne, není, sociální záchranná síť má existovat, akorát současná situace je, že lidi co nemají na nájem, jsou použiváni jako rukojmí a peníze končí tam, kde v podstatě ani nejsou potřeba). Pouze je v systému zabudován bug, který ve výsledky může vést k jeho zhroucení.