GAARQ: ve skutečnosti, šedé eminance, odfiltrované od přímého šumu médií, ale tahající z pozadí za nitky... to není nic, za by se měli páni lídři stydět.
Jako oni vlastně jen zažili to, co my zakládající členové v období 2009-2017. Když se strana konečně propracovala z nevolitelného bizáru (i když procento hlasů třeba Přísaze nepřekáží v tom, aby se o ní mluvilo pořád; o nás se tehdy nemluvilo vůbec) do něčeho přijatelného alespoň pro okraj mainstreamu (mám rád fringe, ale nechci být crank/crackpot), tak najednou mi zakladatelé, co horko těžko dokázali vypotit stovky preferenčních hlasů, byli úplně ze hry oproti lize, která jich dokázala nějakými SMSkami či řetězovými e-maily nebo já nevím čím mezi kamarády nahonit tisíce....
Takže historie se opakuje... oni si poctivou několikaletou mravenčí prací vybudovali platformu, o které měli pocit, že ji mají už už pod kontrolou ... a najednou bum, nahoru se dostal někdo úplně jiný. Jistou míru škodolibosti, kdy brand zůstal zachován, ale ta lidská pyramida, po jejíchž zádech se někdo šplhá vzhůru, se zase poněkud nečekaně rekonfigurovala, řekněme, si člověk nemůže odpustit.
Některé členy, kteří ze strany uprchli, to řekněme zaujalo, ale zase jestli ten výsledek povede k masivínmu zájmu o obnovení členství, to si řekneme tak za rok. (Já popravdě ani nevím, co všechno si kolegové navzájem zákulisního provedli a jestli to spíš než o návratu do strany už nebude o nějakých osobních mstách, apod.)