KEDRIGERN: jestli vnitřní politikou myslíš vnitrostranickou, tak to jsme skoro všichni (ty asi ne, ok). Já se liším jen tím, že si to víc uvědomuju.
Vnitrostranická politika by neměla být o tom, kdo komu před 10 lety rozšlapal bábovičky. Problém je ale spíš to, že některá hlasování jsou hrozně náhodná, pocitová.
Witosz je málo známý, Piráty by to teď poškodilo, Hřib v Praze jako předseda bude mít dobrou pozici. Má ale smysl, aby jako poslanec kandidoval i do zastupitelstva? Tohle by mohl být "staropirátský" talking point: tyhle dvě funkce nejde zodpovědně stíhat současně... leda by čekal, že po volbách skončí v zastupitelstvu stejně jako v poslanecké sněmovně v opozici...
Hřibův konfrontační styl z nás dělá stranu, kterou si vybere malá, na něco nasraná menšina. V dnešní době jsou nasraní všichni, jak se z generace Husákových dětí stávají zpruzení padesátníci, takže spíš část většiny, než menšina.
Chci hlasovat pro konfrontační styl? Nevím. Potřebujeme silného Hřiba, nebo slabého Hřiba? (varianta žádný Hřib asi není moc na stole...)