KEDRIGERN: tady se ukazuje, proč je zvlášť v dnešní době ta znalost psychologie takové terno. vztah médií i obyčejných smrtelníků k různým reálným problémům je rej kognitivních zkreslení, proti kterému je karneval v riu vesnická tancovačka.
a političtí manipulátoři a mistři názorových výkrutů to alespoň intuitivně vědí a využívají. celé to bábovo "čau, lidi" je slušná paleta kognitivních manipulací na odvádění pozornosti a utvrzování ve víře a závislosti. vlastně je to vše na principu sekty či kultu. možná bych to odvážně natáhl na veškerou současnou politiku. všichni ti lídři (já nevím, jsem už starej, ale jak někdo řekne, že potřebujeme silného lídra, hned mi v hlavě nějaký dav začne skandovat "ein volk, ein reich, ein führer"), fejkové obrazy světa, emoční dojení frustrovaných a zoufalých lidí, cukerínové náhražky řešení - sektářské oblbovačky par excellence.
já se nedivím, že vás všude vymetou, když chcete prezentovat něco reálného, tak o to nikdo nestojí. neprodává se to, protože to nikdo vlastně nechce slyšet. kdyby chtěl, musel by začít přemýšlet a třebas i něco dělat, ale to je bolestivé. lepší je nadávat na ty druhé, čekat na spásatele a až dojde na lámání chleba, trošku si zapanikařit (takový ten vtip, kde diskutuje občan s vědcem "vy jste nám o tom nebezpečí nikdy neřekli").
jako jo, když byl svět jednodušší a spálenou chalupu jste do roka znovu postavili, vypěstovali jste si vše de facto sami a sem tam potřebovali nějaký vercajk od řemeslníka, dalo se žít fatalisticky se všemi těmi valhallami, nebesy a jinými formami odkládání životních rozhodování. ale dneska už to tak nejde, jen jsme se to neodnaučili. není žádné lepší místo po životě, než to tady a teď.
sem se rozjel, sory, ale muselo to ven.