| popis | 21.12.2012 ... vse co jsem k tomuto datu donedavna slysel bylo aha ... to je ten konec mayskeho kalendare ... ? ano a krome toho? fakta: v tento den se ocitne slunecni soustava na galaktickem rovniku. a pote se ocitneme na 'jizni' polokouli galaktickeho kolace. v tento den se ocitne stred galaxie, zeme, slunce a jupiter v jedne primce, v tento den dojde k opetovnemu premagnetovani magn. polu na slunci, ktere ma 11ti letou periodu.....
no a jsou tu jiste ukazatele, ktere naznacuji ze pri teto prilezitosti se zmeni poloha magn. polu na zemi ....
vsuvka o zemskem magnetismu ...
Naše planeta tvoří jeden velký magnet, jehož pole zeměkouli obepíná kolem dokola.
Polotekuté vrstvy železoniklových rud zemského jádra jsou vlastním zdrojem magnetické energie, která dosahuje do prostoru na vzdálenost 50 až 65 tisíc kilometrů od zemského povrchu. Tomuto prostoru říkáme magnetosféra a její vnější okraj a součastně předěl od vzdálenější ionosféry tvoří pohyblivá vrstva elektricky nabitých částic zvaná Van Allenovy pásy. Ty představují jakýsi filtr, který zadržuje většinu druhů záření vysílaných z kosmického prostoru. Tímto způsobem magnetismus země vytváří stabilní podmínky pro všechny formy života.
Magnetické pole planety je na jedné straně stálé, avšak na druhé straně se chová jako živá dynamická bytost, která reaguje na mnohé změny kosmického prostředí, probíhající v určitých pravidelných cyklech. Toto pole soustavně vibruje díky elektrochemickým operacím v zemském jádru. Jednotlivým vibracím a součastně vlnám magnetické energie říkáme mikropulzy. Jejich počet se pohybuje v rozpětí od jednoho mikropulzu za 10 sekund po 25 mikropulzu za sekundu a je odrazem interakce fyzikálních sil země a kosmu. Četnost mikropulzu má zásadní a prvotní vliv na biologickou činnost všech forem života, které udává cyklický charakter.
Síla magnetického pole se měří na povrchu země a různě kolísá podle lokality měření. Udává se v jednotkách gauss a jmenovitá hodnota měření se pohybuje od 0,5 do 1,0 gauss. Magnetické pole spoluvytváří zemskou přitažlivost a uchovává přízemní elektrostatický náboj o síle 100-180 tisíc voltů na metr čtvereční. Tento náboj je nezbytný pro uchování chemické rovnováhy plynů – dusíku a kyslíku – v atmosféře.
Formace zemského magnetického materiálu vytváří dva protilehlé póly, mezi nimiž magnetická energie pulzuje. Konvenčně a zeměpisně nazýváme jeden pól severní a druhý jižní.Magnetismus země má však dominantní biologické charakteristiky vlastní pouze energii severního pólu. Energie jižního pólu koresponduje s magnetickou energií slunce a vesmíru a uplatňuje svou převahu na zemskou pouze tehdy, když se země slunci přiblíží. nebo když slunce zemi ozařuje. Naopak zemská severní energie ovlivňuje život tehdy, když vliv slunečního magnetismu ustoupí. V tomto kontextu však úlohu severního pólu neplní zeměpisný severní pól, ale naopak jižní a opačně. Aby nedocházelo k omylům, dává se v souvislosti s biologickými účinky magnetického pole přednost v označení polarity pojmům bisever a biojih.
Veškerý život na zemi se odehrává na podkladě cyklů změn magnetické činnosti. V denní době a v letním období dominuje biojižní magnetická energie, v noci a v zimním období naopak bioseverní. Biojižní energie je spojena s frekvencí mikropulzů pole od 10 mikropulzů výše, bioseverní naopak od této hranice dolů. Pro naprostou většinu živých orgamismů včetně člověka znamená vyšší frekvence než 10 pulzů vybuzení životních pochodů a funkcí a frekvence nižší než 10 pulzů naopak jejich postupný útlum. Nejnižší frekvence kontrolují zimní spánek některých druhů živočišné říše i rostlinstva.
Střídání aktivity a útlumu na sobě bezprostředně pociťujeme. V průběhu dne naše přirozená aktivita vrcholí, v průběhu noci klesá na minimum.
Cyklické výkyvy magnetické činnosti tak určují cykly biologické. Z nich jsou nejlépe chápány a prostudovány cykly denní neboli cirkadiánní, označované také jako lunární den v délce přibližně 24 hodin. Dále máme cykly měsíční, roční, jedenáctileté a pětisetleté. Má se za ta, že cykly denní až jedenáctileté významným způsobem určuje činnost slunce s určitou asistencí měsíce, cykly delší pak určují síly z hloubky vesmíru. V rámci jedenáctiletých cyklů dochází k razantním magnetickým bouřím na slunci, které v řadě ohledů ovlivní život na zemi. Poslední cyklus vrcholí na přelomu roku 2000 a 2001. Prof. Raymond Wheeler z Kansaské univerzity doložil obsáhlou analýzou dat, že to cyklické sluneční magnetické bouře mj. vystupňují lidskou agresivitu a vyvolají válečné konflikty s pravděpodobností vyšší než 98 %. Většina odborníků zastává názor, že v rámci pětisetletého cyklu dochází pravidelně ke změně polarity zemského magnetismu, což mělo v součinnosti s dalšími změnami magnetické činnosti v minulosti vliv na vyhynutí mnoha živočišných druhů, včetně dinosaurů. Magnetismus země tedy má na zachování života na naší planetě vliv tak významný, že jej nedovedeme ani dostatečně pochopit, ani docenit.
Ve velmi zjednodušeném shrnutí můžeme vytyčit pět známých oblastí zachování života, které magnetismus podmiňuje. Je to řád a mechanismus všech elektrochemických operací na úrovni nejmenších částic živé hmoty, díky nimž se život uchovává a obnovuje. Dále je to ochrana před kosmickým zářením, které by jinak život zničily. Pak je to zemská přitažlivost, bez níž by se zeměkoule dřív nebo později rozpadla. Dále časové cykly, které dávají řád všem biologickým dějům na různých úrovních systémů a jednotlivých druhů živých organismů. Nakonec je to vodítko, které všem pohyblivým organismům během přesunů umožňuje orientaci v prostoru.
Pokusíme se těchto pět oblastí více než přiblížit a k některým se v dalším textu vrátíme ještě podrobněji. Na úrovni částic ovlivňuje magnetismus veškerou hmotu tím, že dává jejímu pohybu řád. Na úrovni nižší než atom hmota a energie splývá v jedno. Elektrony každého atomu jakékoliv látky vlastně tvoří její „hmotu“, ve skutečnosti jsou však čistě energetickými částicemi oscilujícími ve vřetenovitém pohybu kolem atomového jádra. Obecné zákonitosti pohybu elektronů jsou zatím velkou neznámou, experimentálně však bylo ověřeno, že magnetické pole o určité síle mění úhel natočení elektronů na jejich oběžné dráze. Tento fakt má nepochybně důsledky, které se projevují v komplexnějších fyzikálně chemických dějin hmoty, která je magnetismem takto ovlivněna. Popsaný jev nejspíše souvisí i se změnami struktur vody, jednoduchých bílkovin, sacharidů a tuků. V živých bytostech magnetismus zjevně programuje pochody látkové přeměny.
Ochraně před škodlivými zářeními se věnuje na jiných místech, otázka zemské přitažlivosti v kontextu celé knihy není přímo rezonance.
Ze spodní části čelní kosti vystupuje etmoidní kost, která tvoří tvar kořene nosu. Tato kost má dutinu vyplněnou magnetickým materiálem – magnetitem, což je oxid železa. Tento biologický magnetit se tvarem i velikostí krystalů liší od magnetitu horniny, který je sopečnou vyvřelinou. Od ložiska magnetitu vede nervová dráha do mozkové žlázy šišinky a ta je dalšími nervovými dráhami spojena s jinými mozkovými žlázami – hypotalamem a hypofýzou. Ve vzájemné součinnosti tyto tři žlázy určují všechny biologické cykly a není nejmenší pochyb o tom, že řídící impuls přichází od zemského magnetismu. V elektrofyzikálních pojmech se frekvence vibrací magnetického pole označuje v jednotkách hertz (Hz) a stejně tak se označuje frekvence pulzů nervové soustavy, která kolísá mezi 0,5 a 30 Hz. Nápadná shoda hodnot v Hz u frekvence pole země a nervové soustavy není samozřejmě vůbec náhodná, ani zdaleka jediná. Vztah mezi zemským magnetismem a celkovou biologickou aktivitou člověka byl výzkumy objasněn mnohem důkladnější než četné jiné biomagnetické úkazy.
Pod přímým vlivem bioseverní magnetické polarity se šišinka „probudí k životu“ a začne vylučovat hormon melatoin, který je nervovým poslem útlumu aktivity. Vrcholná fáze jeho vylučování nastává po půlnoci. Poselství melatoninu systémově přejímají další tělesné chemikálie a přenášení je na nižší úrovně řízení, což se děje zprostředkovaně přes hypotalamus a hypofýzou, ale i dalšími cestami. Šišinka ale vedle melatoninu vylučuje i další neurohormony s podobným poselstvím a v návaznosti na ní tak činí i ostatní řídící neurohormonální žlázy, proto je celý proces velice komplexní a složitý. Jeho popis musel být na tomto místě značně zjednodušený.
Badatele pochopitelně velice zajímalo, co se stane, když se člověk z vlivu zemského magnetismu vymaní. Naskytla se k tomu skvělá příležitost v souvislosti s cestami člověka do vesmíru. Protože však vše, co s vesmírnými lety souviselo, bylo předmětem dlouhého a důsledného utajování, začaly četné výzkumy tuto otázku řešit bez přímé závislosti na poznatcích získaných díky cestám do kosmu. Výzkumy probíhaly prakticky výhradně na půdě USA a Sovětského svazu, avšak zatímco byly výsledky amerických výzkumů k dispozici mezinárodní odborné veřejnosti bezodkladně, výsledky výzkumů sovětských byly utajovány až do roku 1990.
Američtí experti v roce 1965 vybudovali na pozemcích pentagonu monstrózní železnou konstrukci o rozměrech 300 x 300 x 100 metrů, v jejímž středu byl prostor důkladně a několikanásobně izolovaný od vlivu magnetického pole země. Zde se pak odehrávaly četné pokusy s dobrovolníky, u nichž většina byla publikována v odborném tisku.
V průběhu prvních dnů u všech pokusných osob začalo postupně o dost individuálně docházet k rozvrácení přirozených biologických rytmů. Cykly bdění a spánku ztrácely řád, který by odpovídal střídání dne a noci, přestože pokusné osoby přesně věděly, jaký je čas a zdali je den či noc. Na poruchy rytmů brzy navazovaly četné poruchy v duševní i tělesné oblasti, ve stále rostoucí intenzitě. Komplexní poruchy látkové přeměny se navenek projevovaly extrémní únavou, bolestmi hlavy, nervovým předrážděním, prostorovou dezorientací, poruchami motoriky a dalšími příznaky.
Důkladné zdravotní prohlídky kosmonautů přinesly shodné výsledky. Poruchy metabolismu s následkem poruch psychiky, odvápnění kostí o 10-20 %, úbytku svaloviny o 6-16 % a četných dalších. Nejhůře byli postiženi kosmonauti z letů Apollo 3-11 a Sojuz 7-22. Tři účastníci letu Sojuz 11 v roce 1971 v důsledku takového postižení do 60 dnů zemřeli. Během doby američtí i sovětští vědci realizovali řadu různých opatření, aby nebyli kosmonauti vystaveni trvalé zdravotní újmě.
Orientace v prostoru je přírodní dar, který u člověka prakticky zcela zakrněl. Pro většinu ostatních živých tvorů je však schopnost orientovat se podle zemského magnetismu otázkou života a smrti, což se dokonce týká i bacilů a jiných mikroorganismů. Vědci totiž úložky magnetitu nalezli nejen v oblasti mozku všech obratlovců, ale i v řídících centrech všech vývojově nižších živých tvorů, včetně hmyzu a jednobuněčných organismů. Jaký má význam prostorová orientace pro bacila se může jen stěží dohadovat. Faktem je, že se pohybuje pouze ve směru magnetických siločar. Jelikož jsou určité hodnoty magnetismu mikrobům smrtelně nebezpečné, je možné, že je o určité míry mohou monitorovat a snažit se před nimi uniknout do bezpečí.
Prostorově orientačními schopnostmi nás mnozí tvorové doslova ohromují. Unikátem je holub, který, jak se zdá, ostatní konkurenci předčí. Vědci opakovaně provedli s holuby pokusy, aby prokázali, že jim k letové orientaci neslouží zrak, ale výhradně systém přenosu magnetické informace, jak jsme jej popsali u člověka. Holubům byl na hlavu připevněn miniaturní elektromagnet, který ostínil vliv zemského magnetismu. Holub vzlétl k naučnému cíli cesty, ale nenašel ji.
Pro četné druhy migrujících ptáků a ryb je magnetický orientační smysl podmínkou přežití druhu a je naprosto neomylný. Je přinejmenším pozoruhodné, že více než 80 % migračních tras živočichů vede po siločarách magnetismu, tedy po ose sever-jih a opačně.
Jelikož víme, že někteří lidé mají mnohem vyvinutější prostorově orientační smysl než jiní, nemůžeme úplně kategoricky tvrdit, že naše animální vnímání magnetického pole definitivně neexistuje. Zemský magnetismus podmiňuje existenci mnoha dalších, pro člověka významných jevů, k nimž se ještě vrátím.................. konec vsuvky...
dalsi infos k tomuto datu...
http://konec-sveta-2012.cz/category/2012-teorie/
http://www.youtube.com/watch?v=5MFHQIYhhDw ... myan prophecy and the shift of the ages
takze podle mnohych predpovedi a vesteb se ma stat v ten cas neco neocekavaneho, pokud jste nasli zajimavy odkaz s novymi informacemi k tomuto datu, tak sem s tim .... peace
|