Největší lež dnešních odborářských demonstrací je "snížení platů o 10%". Jak přiznala šéfka odborů ve zdravotnictví (jméno nedám dohromady bez hledání) v rozhovoru na Radiožurnálu, tak kvůli těm 10% by odbory do těchto akcí nešly a že by je i podpořily výměnou za to, že se nezmění systém tarifních platů.

V současnosti jsou ve státní správě (kam patří i hasiči a pod.) platové tabulky, kde na základě pozice a vzdělání a několika dalších parametrů, je zaměstnanec zařazen do tzv. platové třídy a tím je "nadosmrti" určen jeho základní plat. První zvýšení po dejme tomu 2 letech, pak po pěti letech a tak dále. Po třiceti letech na té samé židli se základní plat tohoto zaměstnance zvedne zhruba na dvojnásobek. Vedle toho existuje tzv. osobní ohodnocení, které ale dnes hraje ve většině případů minimální roli, četl jsem, že činí kolem 10%.

Podstatou vládního návrhu jsou dvě změny. První a v současnosti odbory zamlčovanou změnou (která jim však nejvíc vadí), je změna systému tabulkových platů. Místo sady tabulek, které říkají, kolik zaměstananec na dané pozici dostane za tři, pět, deset, třicet let, má vzniknout tabulka jediná, která říká, že základní plat by měli mít všichni v dané třídě stejný.Zbývající peněžní prostředky se mají přelít do osobních ohodnocení. Druhou změnou je, že celkový objem prostředků na mzdy se má snížit o 10%.
Tyto změny ale vůbec nemusí znamenat, že se plat dotyčným sníží. K tomu, aby zůstal plat více méně stejný, stačí, aby bylo propuštěno 10% státních zaměstnanců. Je mi jasné, že to není aplikovatelné úplně všude, ale jak mám zprávy z úřadů, tak v některých by na chodu nijak neuškodilo, kdyby se propustila třetina zaměstnanců. I u policie a hasičů se dají škrtat úřednická místa. Jenom ředitelství policie má stovky civilních zaměstnanců a vážně pochybuji, že jsou efektivní tak, že by nešlo škrtat.
V reálu propouštění pokryje asi částku menší než 10%. Ale tím, že se výrazně navýší osobní složka, tak schopní zaměstnanci mohou dostat přidáno a ti, kdo o peníze přijdou, budou ti méně schopní, nadšení či ochotní.

Jak tedy vznikl ten pořád opakovaný příběh o zdravotní sestře, která přijde až o 14 tisíc korun? Vezmete sestru, která je na své pozici už 30 let a má jakožto velmi výkonná maximální osobní ohodnocení. Tato sestra přijde o část základního platu, ke kterým přišla 30 roky ve své pozici a najednou se změní v neochotrnou megeru, která má nulové osobní ohodnocení. A voila.... rodíl činí 14 tisíc korun. Ovšem pokud je to tak schopná sestra, že dostávala maximální osobní ohodnocení, tak není důvod, aby s novým systémem nedostávala opět maximální ohodnocení, což v reálu nejspíš znamená, že se jí celkový plat zvedne. To už ovšem jako titulek do novin nezní tak lákavě.