• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    PJGEPRTOP09 - nová šance? 15,95 % - 2014 volby do EP
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    Penzijní reforma nedopadne dobře, předpovídá člen NERVu - Aktuálně.cz
    http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=692886
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    jeste k te reforme:

    Mýty a pohádky o penzijní reformě | Finmag.cz
    http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/myty-a-pohadky-o-penzijni-reforme/
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    FIONOR: tak pokud to ma byt jedna z moznosti, po ktere penzijni fondy mohou sahnout, pak se o zadnou zmenu nejedna. to mohou penzijni fondy AFAIK uz dnes. pokud to melo byt povinnosti, vidim tam systemovy problem.
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    HARALD: vychazel jsem z tvrzeni FIONOR:

    budou mít penzijní fondy povinnost mít část rezerv ve státních dluhopisech
    HARALD
    HARALD --- ---
    _BENNY: penzijním fondům se nařídí, aby jedna z možností investice byl nákup státních dluhopisů.
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    FIONOR: porad si nerozumime. pokud penzijnim fondum naridime aby povinne financovaly statni dluh, vytvarime stejny systemovy problem jako v pripade prubezneho systemu - pocita se s tim, ze stat na tom bude zitra o neco lepe nez dnes a z toho se zaplati duchody.
    T_Y_L
    T_Y_L --- ---
    FIONOR: Já bych rozporoval to co píšeš o druhém a třetím pilíři. Z dlouhodobého hlediska je druhý pilíř tak jak je nastaven značně rizikovější a změnu potřebuje jako sůl. Zlatá střední cesta to určitě není.

    První důvod je propojení majetku podílníků a majetku penzijního fondu. Pokud by penzijní fond zkrachoval, tak může mít problém vrátit zpět peníze podílníkům. V dlouhodobém horizontu se šance, že některý z fondů zkrachuje velmi zvyšuje (ať už čistě statisticky, tak spolu s tím, že musí začít podílníky i vyplácet a tedy peníze začnou odtékat).

    Momentálně třeba penzijní fond Aegon má asi 12% sekeru na nákladech příštích období (tedy náklady, které bude muset v budoucnu uhradit). Kdyby teď od něj masivně odcházeli účastníci, tak to neustojí. Než se dostane do rozumných čísel, může to trvat roky. Navíc svou situaci zhoršuje tím, že připisuje zhodnocení, kterého zdaleka nedosáhl - tedy opět projídá svou budoucnost.

    Podobně je na tom státem podporované pojištění. Opět krach pojišťovny teoreticky může znamenat problém vyplatit podílníky. U pojišťoven ve světě zatím většinou došlo k záchraně peněz tím, že celý pojistný kmen přebrala jiná pojišťovna a velkou americkou pojišťovnu AIG zase zachránil stát, ale to neznamená, že na to lze spoléhat do budoucna.

    Přitom jsou zde produkty (otevřené podílové fondy, ETF atd.), kde je majetek podílníků a správce oddělen (tj. když správce zkrachuje, nejsou ohroženy vklady). Dokud penzijní fondy nebudou takto odděleny a transformovány, tak se jedná z dlouhodobého hlediska o velmi nebezpečný produkt.

    Druhým velkým nebezpečím penzijních fondů, které musí připisovat kladné zhodnocení je inflace. Díky nutnosti neriskovat na krátkodobém horizontu (rok) a díky státní regulaci nemohou ve velkém objemu držet aktiva, která inflaci dlouhodobě překonají (akcie, komodity, nemovitosti). Místo toho drží státní dluhopisy. Jak se ukazuje, tak penzijní fondy i díky svým netransparentním vysokým poplatkům nemají šanci inflaci pře konávat.

    Bezpečí penzijních fondů je tedy velmi iluzorní. Při tom uvolnění podmínek neznamená, že fondy nebudou moci zároveň nabízet i zajištěné produkty, pro které je krátkodobé kolísání nebezpečnější, než dlouhodobá inflace (ti kdo mají důchod blízko).
    Možnost investovat do více programů v českém podání sice asi nebude transparentní a flexibilní ideál, ale je to přece jen velký skok správným směrem.

    V tuto chvíli ještě není jasné, nakolik vláda nové penzijní fondy transformuje. Z toho co prosakuje za informace to zatím vypadá na polovičaté kroky, které půjdou na ruku současným penzijním fondům. (třeba omezený počet licencí atd.) Doufejme, že se tedy alespoň dočkáme toho oddělení majetku správce a podílníků, s transparentností a flexibilitou je to asi otázka.
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    FIONOR: moje pocity z teto diskuze taky nejsou vylozene pozitivni, co mas z toho ;)

    Další otázka - jak jsi přišel k tomu, že z druhého pilíře se dělá první pilíř? Tím, že se stabilizuje prostřednictvím dluhopisů?

    presne tak. nevim kolikrat to mam jeste napsat.
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    FIONOR: ovsem varianta TOP09 "udelame v druhem piliri mirnou modifikaci tak, ze z nej v podstate udelame pilir prvni ale dame jeste vydelat kamosum" mi taky neprijde idealni ;)
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    FIONOR: potom je otazka jestli by nebylo systemove cistsi posilit prvni pilir (aby nam ty penize neutikaly do zahranici) a vyrazneji deregulovat pilir druhy (aby se i neco vydelalo). nejsem si jisty jestli se presne chapeme, moje namitka je v tom, ze jsou to porad penize statu, ktere si stat nekde sebere a jinde vyplati, neni prece potreba to prohanet skrz dalsi a jeste k tomu vsemu privatni instituce (kdyz se po ceste cast penez ztrati, aby zbylo na budovy a platy manazeru), tim se nic neziska.
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    smysl individualnich uctu je prece v tom ze se zbavime statnich transferu a kazdy si pojede na svoje triko. jakmile vytvorime povinnost mit ve svem portfoliu statni dluhopisy, zanasime prece do systemu princip prubezneho systemu.
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    HARALD:

    prubezny system: stat sebere penize a pozdeji je zase nekomu da
    kvaziprubezny system: klient si posle penize na individualni ucet, z nich se nakoupi statni dluhopisy a pozdeji se vyberou i s uroky.

    proc tam mit ten individualni ucet, kdyz je to porad stat, kdo ty penize bude brat a platit? proc ten transfer neudelat primo (tzn. nechas si od statu sebrat penize a nekdy pozdeji je dostanes zpet s nejakym urokem)? vzdyt je to ten stejny princip, akorat bude rozdil v mire byrokracie.
    HARALD
    HARALD --- ---
    _BENNY: Jen z rychlosti jsem v excelu spočítal kolik let by trvalo splácení, kdyby se podařilo ve státním rozpočtu vytvořit přebytek a než by se dluh zcela splatil:
    přebytek 2,5% = splácení 89 let
    přebytek 3% = splácení 59 let
    přebytek 3,5% = splácení 46 let
    Ve skutečnosti dluh pravděpodobně nebude splacen nikdy, protože od okamžiku, kdy výše splátek dluhu přestane být významnou částkou v rozpočtu, tak ustane i politický tlak na snižování dluhu. Dnes je to třetí největší kapitola a jenom na splátky úroků (!) - tedy nikoliv dluhu, ale jen úroků z dluhu, zaplatíme víc, než jsou v součtu kompletní náklady ministerstev vnitra, spravedlnosti a průmyslu.

    Co myslíš "kvaziprůběžným systémem"? Pokud má jedinec vlastní účet, tak se nejedná o kvaziprůěžný, ale individuální účet.
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    HARALD: tedy je to za horizontem schopnosti naseho planovani penzijniho systemu? nu, ok. ale co ta moje druha namitka ohledne kvaziprubezneho systemu?
    HARALD
    HARALD --- ---
    _BENNY: prodluž to na zhruba 60-80 let. Kdyby to mělo být za 20 let, musel bys dostat český rozpočet do zhruba 7% přebytku ze současného cca 12% schodku. Představa, že dokážeš snížit výdaje státu o pětimu je z říše sci-fi.

    Ty řeči, že zadlužujeme už naše vnuky jsou totiž pravdivé.
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    HARALD: tak trvalo by to treba 20 let a pak co? povinnost by se zrusila? nejak mi to neprijde systemove, pocita se s tim, ze se stat bude neustale zadluzovat a HLAVNE, toto je v podstate prubezny system. proc vyvadet penize z primo prubezneho systemu do systemu neprimo prubezneho? nevidim v tom logiku, kdyz nakonec je to stale stat, kdo ty penize rozdava. pusobi to na me jako radoby-trzni reseni, ktere ve skutecnosti k trhu nevede.
    HARALD
    HARALD --- ---
    _BENNY: V tuto chvíli stát dluží zhruba tolik, kolik dokáže za rok vydělat, tedy zhruba částku stejně velikou, jako jsou roční příjmy státního rozpočtu. I v situaci, kdy se podaří tento dluh nenavyšovat, ale začne se snižovat, bude trvat ještě hodně desítek let, než bychom se zbavili tohoto dluhu.
    A protože většina dluhopisů má splatnost méně než 10 let, tak se budou muset vydávat další a další, aby se půjčilo na splacení té části již splatných dluhopisů, které nedokáží pokrýt přebytky rozpočtu.
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    navic co pripad, kdy se statu konecne povede dosahnout vytvareni rozpoctovych prebytku? to tech statnich dluhopisu asi moc nebude.
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    FIONOR: to mi ale pripadne zbytecne tuto povinnost uvalovat na penzijni fondy a prohanet skrz ne penize, ktere muze stat vyplatit primo. takto to fakt vypada jako ona kritizovana privatizace statnich sluzeb a mala domu kamosum.

    nejsem odbornik, rad se necham poucit :)
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    ale docela by me zajimalo co TOP09 hodla delat s nevykonnosti penzijnich fondu, jestli vubec neco. ten druhy pilir se uz v par zemich kvuli velke a pochopitelne regulaci ukazal jako zbytecny z hlediska one vykonnosti. s povinnosti odvadet cast socialnich odvodu do akcii nebo podilovych fondu predpokladam neprijdou a deregulace druheho pilire bude docela orisek.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam