• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ERIDANISlévárenství
    Technologie výroby modelů, forem a jader, způsoby tavení a tavící agregáty, vytloukání z forem a cizelování, povrchová úprava, montáž. Prostě cokoliv, co se oboru slévárenství týká - od technologie, přes výrobu v továrnách, až po umělecké slévárenství. Můžete zde prezentovat svoje výtvory, nápady, rady, postřehy, připomínky:)
    Předem upozorňuji, že se neostýchám mazat.
    rozbalit záhlaví
    PALACH
    PALACH --- ---
    ERIDANI: tobě taky :)
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    PALACH: tož hodně štěstí:D
    PALACH
    PALACH --- ---
    ERIDANI: já dokončil dnes, ale zitra (dneska) jdu na zkoušku, takže se tu ještě zapotím :) Každopádně to zitra pěkně zakončím, nejlépe čtenářem někde na stole :)
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    PALACH: právě... taky jsem si říkala, že si v tom můžu něco zopakovat, co jsem zapoměla:)
    Ale kdo ví, zda se dohrabu k těm státnicím, zatím ještě není dopsáno...
    PALACH
    PALACH --- ---
    ERIDANI: tomu říkám přehled mého oboru v kostce :)) možná se bude hodit k obhajobě, jako takové rychle navšesivzpomenutí :)
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    takový základ metalurgie - http://www.tfirt.net/2sem/nauka%20o%20materialu/cele%20prednasky%201-12.pdf
    celkem hezky přehledně udělané
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    SAJFA: Jo a ještě je dobré vědět, jak udělat vtok.
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    SAJFA: čoveče, podle toho co popisuješ děláš přesně ty věci, které tě k cíli dovedou mnohem složitější a delší dobou, než ...:))

    Jak ti říkám, raději tě vezmu někam, kde to má smysl řešit. Klasická hlína na keramiku je málo prodyšná a nehodí se k tomu. I ta šamotka je málo. Potřebuješ snížit podíl vyplavitelných látek a zvýšit podíl ostřiva. To by mohly být ty střepy, ale to taky nebrat, protože jde o to mít už samotné zrno určité hrubosti.
    Pokud chceš kolenoidní variantu, pooužívá se antuka a sádra. Smýcháš sádru s antukou myslím 3:5 - s přibívajícími obali více antuky a hrubější zrnitost. Do toho smýchaného naliješ vodu. U třetí vrstvy omotáš drátem. Bacha na tloušťku, rádo to praská. Někdy místo drátu můžeš použít pletivo. Vosk se vytavuje ve vodní lázni. ten pak krásně sebereš z vrchu lázně. Před litím musí být forma opravdu dokonale vysušená, ideálně vyžíhaná. Tam se musí pomalu stoupat s teplotou.

    Ta tloušťka stěny je těch 8? I těch osm je celkem dost, ale ok, ještě se do nějak dá zvládnout, já však doporučuji 5 mm. Vzniká pak méně vad. Vosk je mi celkem putna, včelí má akorát lepší plasticitu, takže na umělecké předměty ideal. V uměleckém slévárenství se většinou míchá včelí s parafínem, aby vytvořili ideální kombinaci vlastností i cenovou relaci.

    Takže pokusím se tedy vymyslet datum a uděláme exkurzi:)
    SAJFA
    SAJFA --- ---
    Tak jsem včera pár hodin v keramice zkoušel různé formy... Zkusil jsem čistě obtisk modelu do hlíy, ale výsledek nic moc - "kupodivu" se obtisk hafo defomuje při vyndavání modelu z hlíny. Taky jsem jeden model zkusil obalit šamotovou hlínou a zkusím jestli to vydrží a nepopraská. Mám i jeden model zavřený v té láhvi. Napadlo mě, že já nepotřebju ten vosk mít ve formě celou dobu sušení, se pokusím ho roztavit a vylít z měkké formy v uzavřeném prostoru s vysokou vlhkostí. A pak formu klasicky vysuším. Za týden až ty formy vyschnou do nich vliju olovo a kouknu jaké jsou výsledky :-)

    K tomu vrstvení obalů jsem se sice nedostal, ale donesl jsem si nějáké keramické střepy a budu přes týdem drtit a sít různé hrubosti :-)

    Dosavadní modely jsou ze 100% parafínu. jelikož se jedná o malé modely jsou celé vyplněné. Poslední dobou si však říkám, jestli by nebylo lepší přejít na včelí vosk.
    Rozměry 40x25x8 mm.

    Ono by asi určitě bylo ideální, abych zkoušel postupně od nejjednodušších po nejsložitější, ale obávám se, že bych se k tomu co chci nedostal. Proto volím raději variantu "hup do toho, však ono to něják dopadne" :-)

    Do toho muzea bych velmi rád zašel, primitivní je přesně to co hledám :-))
    PALACH
    PALACH --- ---
    ERIDANI: když bude šikovný, tak by to šlo :)
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    PALACH: tady jde o to, aby to byl schopen nějak zbastlit na koleni.
    SAJFA: A vůbec. Nejdřív by sis měl vyzkoušet udělat nějakou normální tavbu, aby ses seznámil s tím, co to zhruba obnáší a potom se pouštět do složitých věcí. Zjistíš tak různé detaily, které jsou pro chod důležité, které mají vyznamný vliv.

    Taky mi popiš, jak budeš dělat voskový model, jaké jsou jeho parametry, především tloušťka stěny. Jestli by si chtěl, vzala bych tě do technického muzea do slévárny, aby sis okouknul a třeba i vyzkoušel, co se jak dělá. Sice to tam je takové primitivnější, ale získala jsem tam hodně zkušeností. TAk až bych měla čas, tak se můžeme domluvit.
    PALACH
    PALACH --- ---
    SAJFA: dle toho co je to za kov, šlo by si představil indukční ohřev, který by držel by teplotu nad liquidem.
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    SAJFA: ano, od stěn formy směrem do centra. Pokud máš jádro, je třeba počítat i s ním.

    Těm hliněným formám říkame keramické formy. Dělá se 5 - 7 obalů, od nejjemnější zrnitosti ostřiva, až po nejsilnější. Jako pojivo je tzv břečka. V břečce namočíš odmaštěný model, odfoukáš bublinky a zasypeš ostřivem. při optimální vlhkosti a teplotě vzduchu - záleží, zda je břečka na bázi alkoholu, nebo vody - sušíš, než budeš nanášet druhou vrstvu. Alkohol se odpařuje rychleji, proto nižší teplota a vyšší vlhkost. To je základ prevence problematiky praskání. Pak, jak uděláš další vrstvy, které vždy usušíš, tak můžeš při třetím či čtvrtém obalu omotat drátem hlavně vtokové kůly a jiná místa nejvíce náchylná k prasknutí. PO té co obalíš, vysušíš, vytavíš vosk, tak se žíhá v žíhací peci těsně před litím. pokud zjistíš ještě při obalování, že se někde udělala prasklina, lze ji zaplácnout.

    Jak vytáhneš z žíhačky, můžeš lít.

    Myslím, že tvůj způsob ochlazování je zbytečně moc složitý.
    Pokud by si měl keramickou formu, není problém ji umístit na plošinku, která by se postupně nořila do nějaké kalící soli, či oleje zahřáté podle toho co by si lil, ale dejme tomu 200°C. Co se týká rychlosti, tak nevím, nedělala jsem to, to by si musel nastudovat. Kov ale začíná chladnout velice rychle, takže bych doporučila nějaký izotermický obklad. Možná nějakou rouru do které by se vešla forma a kterou by si nahřál zároveň s formou. Tu pak uchtit napevno, když budeš posouvat formu do chladící kapaliny.
    SAJFA
    SAJFA --- ---
    ERIDANI: takže vlastně, pokud ta forma přirozeně chladne, tak by se měly udělat krystaly od krajů doprostřed, je to tak? přemýšlím jakým způsobem odvádět teplo jen na jedné staně, třeba nahoře... to postupný vyzvedávání z pece by snad šlo technicky vyřešit, jenže jak dostatečně chladit ten vršek? jak veliký musí být ten teplotní diferenciál? Každopádně to bude chtít hliněnou formu. Existuje nějáký trik na metodu ztraceného vosku? Co jsem zatím zkoušel, tak mi vždycky ta hlína popraskala, protže se při schnutí smršťuje :-( kdyby se tohle vyřešilo ( a jelikož se ta metoda používá, taxe to jistě dát vyřešit musí), dalo by se to odlít do formy kterou jsem původně zamýšlel:
    forma na odlitek by byla přímo spojená s tavícím tyglíkem ve kterém by byly zdrojové kusy kovu. Celé by se to pak dalo do tavící pece. V případě, že by se nahoru místo nějáké pokličky vložil pasivní chladič z teplotně odolného materiálu dalo by se docílit výraznějšího dovodu tepla na jedné straně. Po roztavení a přetečení kovu dolů do formy by se celá forma začala vyzvedávet. Bohužel si moc nedokážu představit jinačí možnost než to vysunovat z pece komínem, ale tam ten rozdíl teploty mezi vrškem a spodkem formy bude podle mě dost malej. Ještě to prodiskutuju s kámošema keramikama, se kterýma stavíme tu pec, ohledně teplot v komíně a případně dalo-li by se to vysouvat jinudy.
    Každopádně je teda problém jak udělat tu hliněnou formu. Možná by se dalo nechat hliněnou formu schnout při docela vysoké teplotě v uzavřených prostoru s vysokou vlhkostí. Vysoká teplota pro to, aby byl vosk dostatečně měkký a při smršťování formy se vytlačil ven. A aby hlína nevysychala tou teplotou příliš rychle musí to být uzavřený v např. láhvi a sem tam upouštět vlhkost ať pomalu vysychá. Co vy na to? :-)

    Eridani: něják se nemůžu dostat k těm skriptům. linkni mi je prosím znovu. Díkec :-)
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    PALACH: mé osobě dělá potíž řešení přes chemické a fyzikální rovnice a vůbec hodně dloouho mi trvalo, než jsem pochopila, na co je nám dobré vědět o nějaké aktivitě prvků ( trocha problém že jsem se nijak nedoučovala chemii, matiku, fyziku, hydromechaniku, to jsou ale pouhé výmluvy). A do dnes jsem ještě zcela nepochopila celý mechanismus difuze tuhé fáze do jiné tuhé fáze... Celé je to často popsané jako v reklamě na krémy a jogurty.
    PALACH
    PALACH --- ---
    ERIDANI: tak to je segregace prvků, dle schopnosti difuze a hlavně vlivu ostatních prvků , což vede např. až k up-hill difuzi.
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    Ještě jsem zapoměla podotknout, že na formu vyloučených dendritů má vliv i chemické složení. Popsat to tu v pár příspěvcích nedokážu. Ve škole to do mne hučí nějaký rok a i tak tomu ještě zcela nerozumím...:)
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    SAJFA: Jinak ještě k tomu elektrickému proudu. Existuje elektrostruskové odlévání. Jde o natavování elektrody pod vrstvou strusky. Taví se přes žlábek přímo do formy. Natavovaná elektroda je přímo onen kov, který se odlévá.

    Jinak se ještě využívá magnetického víření v tavenině při tuhnutí odlitku. Jde ale o ulamování dendritů, pro co největší homogenizaci a zamezení staženin - pórů. Dělá se to i otáčivým pohybem u kterého se změní směr a tím se rozrušísetrvačností taveniny první narostlé krystaly ve styku s formou.
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    SAJFA: Tož začnu třeba obrázkem: Máš tam tři řezy kovem stuhlým dutině tvaru hranolu. Když se začínají tvořit první zárodky, první dendrity, tak mají tendenci růst na místech, kde je největší odvod tepla. Tomui se říká heterogenní krystalizace. V rozích na obrázku a) a b) je vidět, jakou mají tendencoi se chovat. Princip tuhnutí závisí na teplotním transportu. Pokud na jedné straně odvádíš teplo a na druhé udržuješ, tak můžeš vytvořit sloupcová zrna vykrystalizovaná v jednom směru. Na to je tzv krystalizátor, ktrerý má posuvné topné tělísko. Tělísko udržuje taveninu v tekutém stavu, zatím co odspodu na měděné destičce, neustále chlazené začínají rychle růst krystalizační zárodky. Nejlepší by bylo, kdyby byl odvod tepla kostantní, z toho důvodu vymysleli opačný systém, že je prvně celá forma naplněná tekutým kovem v peci a pomalu se sune do chladného prostředí.

    Mechanizmus vzniku nukleačního zárodku je takový, že musí dosáhnout určité teploty podchlazení. Tentoproces je energeticky náročný a pokud nepřekročí jistou hranici pod teplotu tání, tak zůstane v tekuté fázi - je nestabilní. Při nukleaci se uvolňuje teplo, proto je důležitá ona teplota podchlazení. Dále je pro nukleaci energeticky výhodné, když probíhá na tuhé fázi smáčivé. Tzn. částice s podobnou krystalickou mřížkou.

    Pro zajímavost a hlavně k tématu jsem nahrála jedny skrypta, co jsme se učili minulý semestr. Je to o magnetech. Najdeš tam to, co si chtěl vědět. http://www.nyx.cz/index.php?l=user;l2=14
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    SAJFA: Včera jsem ti napsala dlouhou odpověď ale nepodařilo se mi ji dopsat a celý net mi kyksl. Napíšu to jindy.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam