• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ERIDANISlévárenství
    PALACH
    PALACH --- ---
    ERIDANI: tak to je segregace prvků, dle schopnosti difuze a hlavně vlivu ostatních prvků , což vede např. až k up-hill difuzi.
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    Ještě jsem zapoměla podotknout, že na formu vyloučených dendritů má vliv i chemické složení. Popsat to tu v pár příspěvcích nedokážu. Ve škole to do mne hučí nějaký rok a i tak tomu ještě zcela nerozumím...:)
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    SAJFA: Jinak ještě k tomu elektrickému proudu. Existuje elektrostruskové odlévání. Jde o natavování elektrody pod vrstvou strusky. Taví se přes žlábek přímo do formy. Natavovaná elektroda je přímo onen kov, který se odlévá.

    Jinak se ještě využívá magnetického víření v tavenině při tuhnutí odlitku. Jde ale o ulamování dendritů, pro co největší homogenizaci a zamezení staženin - pórů. Dělá se to i otáčivým pohybem u kterého se změní směr a tím se rozrušísetrvačností taveniny první narostlé krystaly ve styku s formou.
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    SAJFA: Tož začnu třeba obrázkem: Máš tam tři řezy kovem stuhlým dutině tvaru hranolu. Když se začínají tvořit první zárodky, první dendrity, tak mají tendenci růst na místech, kde je největší odvod tepla. Tomui se říká heterogenní krystalizace. V rozích na obrázku a) a b) je vidět, jakou mají tendencoi se chovat. Princip tuhnutí závisí na teplotním transportu. Pokud na jedné straně odvádíš teplo a na druhé udržuješ, tak můžeš vytvořit sloupcová zrna vykrystalizovaná v jednom směru. Na to je tzv krystalizátor, ktrerý má posuvné topné tělísko. Tělísko udržuje taveninu v tekutém stavu, zatím co odspodu na měděné destičce, neustále chlazené začínají rychle růst krystalizační zárodky. Nejlepší by bylo, kdyby byl odvod tepla kostantní, z toho důvodu vymysleli opačný systém, že je prvně celá forma naplněná tekutým kovem v peci a pomalu se sune do chladného prostředí.

    Mechanizmus vzniku nukleačního zárodku je takový, že musí dosáhnout určité teploty podchlazení. Tentoproces je energeticky náročný a pokud nepřekročí jistou hranici pod teplotu tání, tak zůstane v tekuté fázi - je nestabilní. Při nukleaci se uvolňuje teplo, proto je důležitá ona teplota podchlazení. Dále je pro nukleaci energeticky výhodné, když probíhá na tuhé fázi smáčivé. Tzn. částice s podobnou krystalickou mřížkou.

    Pro zajímavost a hlavně k tématu jsem nahrála jedny skrypta, co jsme se učili minulý semestr. Je to o magnetech. Najdeš tam to, co si chtěl vědět. http://www.nyx.cz/index.php?l=user;l2=14
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    SAJFA: Včera jsem ti napsala dlouhou odpověď ale nepodařilo se mi ji dopsat a celý net mi kyksl. Napíšu to jindy.
    SAJFA
    SAJFA --- ---
    ERIDANI: diky :-)

    Jelikož to tu moc nežije zkusim nadhodit onen velikonoční problém :-) Jedná se o to, že chci odlít sošku z mědi. Velikost 40x25x8 mm a v podstatě je to kvádr s reliéfem. Nejsem žádný profík, a tak cellá výroba bude probíhat v dosti amatérských podmínkách a s vynaložením co nejmenších finančních prostředků. Samotný problém odlití sošky mám v podstatě již vyřešen. Mám vytvořen voskový model podle kterého odliji formu ze směsi antuky se sádrou. Tavba kovu proběhne v keramické peci na dřevěné uhlí dosahující teplot až 1300°C. Zabývám se nyní tím jak usměrnit některé vlastnosti kovu. Něco na způsob toho, že když se zahřátý želo prožene magnetickým impulzem, tak je z něj magnet, protože jsou všechny magnetický části natočený stejným směrem.... Zatím jsem přemýšlel o elektrickým proudě, např. vysokoenergetické výboje z teslova transformátoru, ale podle toho co tu dávala Eridani, to udělá pouze míchání v roztaveném kovu. Ikdyž tenhle obrázek mě docela zaujal, jen nevím k čemu ho využít:


    Docela zajímavé by také bylo docílit něčeho podobného jako je na obrázku a) zde:

    Kdyby jste někdo věděli jaké faktory působí na taveninu dejte vědět :-) Nepotřebuju vliv na tvrdost a štěpnost, spíše na energetické úrovni - třeba snížení elektrického odporu v jednom směru průtoku proudu na úkor zvýšení odporu v jiném směru. Také si řikám, že bez účinku by nemuselo být ani nechat měď tuhnout mezi shodnými póly velmi silných magnetů (prý to dělá zázraky s vodou tak proč ne třeba s mědí :-)). No, kdyby jste někdo nad něčím podobným přemítal, tak dejte prosím vědět :-) Mám dost intuitivní a otervřenou představu o výsledku celého počinu, a zatím jen sbírám info co všechno je možné. Díky.
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    Po dnešním rozhovoru o mědi mi utkvělo pár věcí v hlavě a tu je něco, co jsem na to téma našla - http://k315.feld.cvut.cz/coupled_problems/Publikace/Tekute_kovy/Obecne_pojednani/paper1.pdf
    http://konference.tanger.cz/data/metal2006/sbornik/papers/223.pdf
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    JRXD: Ahoj:) Super, že píšeš, je to zajímavé. POkud máš třeba nějaké články nebo přesné studie k tomu, co si tu napsal, třeba o tom kobaltu ve spojení se slitinami želaza, tak to sem nahoď.

    Jsem ráda, že se tu někdo další přidal, aby něčím obohatil. Tento obor je toliko specifický, že je velice málo lidí, kteří by mohli k tomuto něco říct. :)
    JRXD
    JRXD --- ---
    Zdravím příznivce slévárenství. Zběžně jsem to tady proletěl a zaujalo mě téma řízené změny prvku na prvek jiný, ikdyž se to přímo slévárenství netýká. Je to spíše taková myšlenková hříčka, ale o jednom reálném způsobu vím. Tímto způsobem se nedá sice měnit libovolný prvek na libovolný jiný, mění se jen určitý izotop jednoho prvku na určitý izotop jiného prvku a změna prvku není cílem procesu, ale jakýmsi vedlejším produktem (navíc tento proces nelze v průběhu řídit a může i docela dlouho trvat). Ale v podstatě o změnu prvku na jiný zásahem člověka jde.
    Tím způsobem je ozáření prvku neutronovým zářením - neutronovou aktivací (např. v jaderném reaktoru) - neutronovým záchytem v jádře určitých prvků dochází ke vzniku umělého izotopu s nestabilním poměrem protonů a neutronů, tj. ke vzniku radioaktivního izotopu daného prvku. Radioaktivní přeměna je spojena se změnou protonového čísla a tedy se změnou chemické podstaty prvku.

    Příklad související s technickými slitinami železa (tedy vzdáleně i se slévárenstvím) - ozářením kobaltu 59, který se může vyskytovat v oceli, vzniká jeho radioizotop Co-60, který se beta rozpadem s poločasem cca 5,3 let přeměňuje na Ni-60.

    Když už jsme u kobaltu 60 a slitin železa, tento izotop zde hraje významnou roli z hlediska nebezpečí radioaktivní kontaminace. Například u ocelí pro konstrukce v primárním okruhu jaderné elektrárny zaručen minimální obsah kobaltu, abychom z konstrukcí neutronovou aktivací "nevyráběli" zářiče.
    Hrozba kobaltu pro slévárenství a ocelářství je při jeho přetavení spolu s železným šrotem. Je často používán vedle Cs-137 jako zdroj gama záření (doprovázející zmíněný beta rozpad) a občas se nějaký ocitne ve šrotu, po jehož přetavení vyrobíme radioaktivně kontaminovaný odlitek. Kobalt se nedá vzhledem ke svým chemickým vlastnostem ze železa metalurgicky odstranit. K přetavení Co-60 došlo mimo jiné ve slévárně v Roudnici nad Labem, kde byly radioaktivní odlitky ještě nedávno skladovány.

    Pokud jsem byl zbytečně moc podrobný a tohle vše znáte, tak se omlouvám, stejně tak za to, že příspěvek se zas tak moc slévárenství netýká. Ale nedalo mi to ;)
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    A tady něco o ADI litinách. http://www.cazv.cz/attachments/5-Brezina.pdf

    Jsou to tepelně upravované litiny s kuličkovým grafitem.
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    http://konference.tanger.cz/data/metal2005/sbornik/papers/132.pdf

    Vliv mědi a manganu na parametry a mikrostrukturu tvárné litiny
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    Jinak zatím čerpám ze skript Ladislava Zemčíka. Kdyby chudák tušil, jak ho tu przním:))
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    Tak si říkám, že by mohlo ledaskoho zajímat, jak je to s těma monokrystalama:)

    takže jde v podstatě o řízenou krystalizaci. Je více možností, jak dát kovu určitou strukturu. Jeden z prvních způsobů, jak se vytvářel monokrystal je, že byl tenký proud kovu stříkán na rotující měděný chlazený buben. Na bubnu pak znikal tenký pásek takže jde v podstatě o řízenou krystalizaci. Je více možností, jak dát kovu určitou strukturu. Jeden z prvních způsobů, jak se vytvářel monokrystal je, že byl tenký proud kovu stříkán na rotující měděný chlazený buben. Na bubnu pak znikal tenký pásek kovu, tzv. kovové sklo. TEn se používá v elektronice pro své fyzikální vlastnosti.

    To, o čem se tu ale chci rozepsat je monokrystal vyvinutý pro výrobu lopatek do turbín. Nejvíce se využívá žárupevný materiál, slitina niklu.
    Na lopatky turbín jsou kladeny nároky jak na žárupevnost, tak na tepelnou únavu, cyklické namáhání za střídání teplot, atd atd...

    Né náhodou se dalo dohromady pár chytrých hlav a ty přišli na řešení.


    Když tavenina začíná tuhnout, vytvářejí se v ní zárodky od míst, kde dochází k přechlazení. Zárodky rostou jako dendrity, které se postupně větví.

    Ve formě to pak vypadá zhruba takto"

    K tomu, abychom dosáhli růstu pouze jednoho krystalu je potřeba vyselektovat růst pouze jednoho zárodku. Tento zárodek potom tvoří primární, sekundární, terciální - nekonečně móc ramen dendritů vyrůstajících právě na tom jediném, primárním. V okolní tavenině není jiného zárodkul než toho, který vyrůstá od startéru.

    V praxi se tak dělá pomocí starteru, který je na obráku. Ze spodu je po nalití taveniny forma chlazena tak, aby začala tuhnou právě od spodní části. Díky selektoru, který je v prostoru pokroucen do spirály, se zárodky nemůžou dál prorůstat až do formy. Všechny ramena skončí ve slepém bodě, až na jedno, které se stane zárodkem pro jediný krystal.

    Na obrázku je zakresleno, jak vypadá monokrystal a zařízení ve kterém se vytváří.

    Odlitek i se separátorem po odlití vypadá takto. Ta spirálka je ta mrška, která nedovolila více dendritům, aby mohly vyrůst.


    Pro zmatení ještě doplním, jak vypadá v řezu zthuhlý kov, který tuhne jiným způsobem. Ne vždy totiž zárodky tvoří dendrity. Někdy si to tuhne jako zrno, někdy jako dlouhé denrity, jindy to má různě dlouhé dendrity. Je to na dlouho na vysvětlování, spíš doufám, že už o tom něco víte:) Jde tam o jakési teplotní pásma a složení taveniny.
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    Zajímá-li někoho k čemu je to vakuování vůbec dobré, tak mi dejte znamení a já vás budu informovat, až to nebude hezké:)
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    Zapoměla jsem popsat obrázek třístupňové olejové difuzní vývěvy.
    V zásobníku s olejem 1 zahříváme elektrickým topným tělesem 2 vytvářejícím páru, která proudí trubicí 3 do talířkovytých trysek na horním konci trubic. V ttryskách probíhá přeměna energie tlaku páry v kinetickou energii, proud tryskající páry nabývá tvaru komolého kužele. Těleso vývěvy je chlazeno vodou 4 a proto pára na stěnách vývěvykondenzuje a vzniká kapalina, ztéká zpět do varníku. Mezi tryskou a kondenzační stěnou proto proudí neustále proud páry pracovní kapaliny.

    Molekuly čerpaného plynu dopadají 5 na kuželový povrch pracovní páry a difundují do něj. Přitom se srážejí s molekulama páry a získávají impuls rychlosti ve směru pohybu proudu par. KOncentrace čerpaného plynu je v rozšířeném proudu páry velmi malá, díky čemuž molekuly plynu snadno difundují do nitra proudu páry. Část molekul čerpaného plynu však není zachycována proudem a odráží se zpět od molekul páry. Po kondenzaci páry na stěně se plyn stržený parou dostává do dalších stupňů vývěvy a končí ve výstupním otvoru 6, v němž je tlak roven tlaku primárního vakua1 - 100 Pa. Odtud je plyn odváděn do atmosféry, zpravidla mechanickou vývěvou.
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    K vakuování používáme tzv. vývěvy.
    Ty se dělí na:

    1.Transportní - odvádějí plyn z čerpaného prostoru.

    a) mechanické (vytlačovací) - snížení tlaku dosahuje zvětšením objemu plynu, patří sem olejové rotační vývěvy a suché rotační vývěvy viz. obr.





    b) vývěvy pracující na základě přenosu impulsu - v nich se udílí molekulám plynu rychlost ve směru čerpání, takže jsou odváděny z čerpanéhoprostoru. Patří mezi ně parní ejektorové vývěvy a olejové difuzní vývěvy.





    c) adsorpčně transportní - v nich jsou molekuly dočasně adsorbovány na povrchu a jím přeneseny z jednoho místa na druhé

    d) akomodačně efuzní - molekuly v nich přecházejí z jedné oblasti systému do druhé díky různým koeficientům akomodace sorbujících povrchů a jejich různým teplotám (efúze)

    2. Sorpční - plyn z čerpaného systému neodvádějí, ale vážou jej různým způsobem uvnitř vývěvy.
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    Možná vysvětlím, co je to střední volná dráha:

    Při snižování tlaku plynu se snižuje jednak počet molekul (atomů) v jednotce objemu - objemová koncentrace plynu (n), jednak střední volná dráha molekul (L s čárkou nad L) - dráha, kterou urazí molekula mezi dvěma po sobě následujícími srážkami.

    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    Tak se učím na zkoušku a ejhle, taková hezká informace:)

    V takzvaném kosmickém vakuu 10 na -13 ( nevím, jak se tu píše do exponentu ) je v objemu 1 cm čtvereční 33 molekul. Pokud jde o střední volnou dráhu molekul při různých tlacích, je její hodnota v kosmickém prostoru řádově 50x10 na 6 Km, to znamená, že molekuly látek , které jsou v kosmickém prostoru, mohou překonat vzdálenosti rovné meziplanetárním dříve, než dojde k jejich vzájemné srážce. Naproti tomu jsou molekuly plynu při atmosferickém tlaku tak stěsnány, že jejich střední volná dráha je omezena mylým pohybem stále se vzájemně srážejících molekul.

    pozn.: Pohyb částic plynu je nejdůležitějším jevem ve vakuové technice ( využití ve vakuových pecích ). Právě díky tomuto pohybu opouštějí molekuly čerpaný prostor. Nemohou-li se molekuly, které opustily čerpaný objem, do něj vrátit, je splněna hlavní podmínka získávání vakua.
    KILLIAN
    KILLIAN --- ---
    uff to je horko, kor dyz clovek svaruje :P
    neska ze me chcaly proudy vody.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam