PALACH: tyjo, dik :-) jo takze ten perlit tam je ale neni lamelovel? nebo perlit je jen to "lamelove" kdyz uz to neni lamelove, nemuze to byt perlit ?

SHEALA: má to znamenat, že původně vzniklý lamelární perlit (při prvotním ochalzování oceli - Perlit = Ferit (=intersticiální tuhý roztok uhlíku v železe alfa (tj žlelzos bcc mřížkou a mag. vlastnostmi) + cementit (Fe3C) - a je opravdou ve formě lamel vedle sebe) se při žíhání na měkko (tvůj případ) přemění na globulární (to je slovo, které potřebuješ) perlit, tedy již není ve formě lamel, ale kuliček (feritu a cementitu). Ocel je tak hlavně houževnatější (méně křehká), ale méně tvrdší.

jo nalezeno, vyzihana na mekko

jakoze pokud to dobre chapu neni plne vykalena.

sorry za crossposting
existuje nejaky cesky vyraz pro "spheroidised", ma to byt urcity stav ktereho ma dosahnout ocel hodim kontext

METALLURGICAL STRUCTURE
Microstructure: The steel shall be supplied in the fully spheroidised annealed condition and show no Lamellar Pearlite.
Carbide Segregation: Shall be measured in accordance with SEP 1520 - 78 and be 6.3 max
Grain Size: The steel shall be fine grained with a grain size of 8 max. taken in accordance with Jernkontoret fracture sample.

Nejak se prohrabavam wikinou a tak trochu mi je jasny jak by ta ocel mela vypadat, ale neznam ceskou terminologii slevacu :D

ERIDANI: tobě taky :)

PALACH: tož hodně štěstí:D

ERIDANI: já dokončil dnes, ale zitra (dneska) jdu na zkoušku, takže se tu ještě zapotím :) Každopádně to zitra pěkně zakončím, nejlépe čtenářem někde na stole :)

PALACH: právě... taky jsem si říkala, že si v tom můžu něco zopakovat, co jsem zapoměla:)
Ale kdo ví, zda se dohrabu k těm státnicím, zatím ještě není dopsáno...

ERIDANI: tomu říkám přehled mého oboru v kostce :)) možná se bude hodit k obhajobě, jako takové rychle navšesivzpomenutí :)

takový základ metalurgie - http://www.tfirt.net/2sem/nauka%20o%20materialu/cele%20prednasky%201-12.pdf
celkem hezky přehledně udělané

SAJFA: Jo a ještě je dobré vědět, jak udělat vtok.

SAJFA: čoveče, podle toho co popisuješ děláš přesně ty věci, které tě k cíli dovedou mnohem složitější a delší dobou, než ...:))

Jak ti říkám, raději tě vezmu někam, kde to má smysl řešit. Klasická hlína na keramiku je málo prodyšná a nehodí se k tomu. I ta šamotka je málo. Potřebuješ snížit podíl vyplavitelných látek a zvýšit podíl ostřiva. To by mohly být ty střepy, ale to taky nebrat, protože jde o to mít už samotné zrno určité hrubosti.
Pokud chceš kolenoidní variantu, pooužívá se antuka a sádra. Smýcháš sádru s antukou myslím 3:5 - s přibívajícími obali více antuky a hrubější zrnitost. Do toho smýchaného naliješ vodu. U třetí vrstvy omotáš drátem. Bacha na tloušťku, rádo to praská. Někdy místo drátu můžeš použít pletivo. Vosk se vytavuje ve vodní lázni. ten pak krásně sebereš z vrchu lázně. Před litím musí být forma opravdu dokonale vysušená, ideálně vyžíhaná. Tam se musí pomalu stoupat s teplotou.

Ta tloušťka stěny je těch 8? I těch osm je celkem dost, ale ok, ještě se do nějak dá zvládnout, já však doporučuji 5 mm. Vzniká pak méně vad. Vosk je mi celkem putna, včelí má akorát lepší plasticitu, takže na umělecké předměty ideal. V uměleckém slévárenství se většinou míchá včelí s parafínem, aby vytvořili ideální kombinaci vlastností i cenovou relaci.

Takže pokusím se tedy vymyslet datum a uděláme exkurzi:)

Tak jsem včera pár hodin v keramice zkoušel různé formy... Zkusil jsem čistě obtisk modelu do hlíy, ale výsledek nic moc - "kupodivu" se obtisk hafo defomuje při vyndavání modelu z hlíny. Taky jsem jeden model zkusil obalit šamotovou hlínou a zkusím jestli to vydrží a nepopraská. Mám i jeden model zavřený v té láhvi. Napadlo mě, že já nepotřebju ten vosk mít ve formě celou dobu sušení, se pokusím ho roztavit a vylít z měkké formy v uzavřeném prostoru s vysokou vlhkostí. A pak formu klasicky vysuším. Za týden až ty formy vyschnou do nich vliju olovo a kouknu jaké jsou výsledky :-)

K tomu vrstvení obalů jsem se sice nedostal, ale donesl jsem si nějáké keramické střepy a budu přes týdem drtit a sít různé hrubosti :-)

Dosavadní modely jsou ze 100% parafínu. jelikož se jedná o malé modely jsou celé vyplněné. Poslední dobou si však říkám, jestli by nebylo lepší přejít na včelí vosk.
Rozměry 40x25x8 mm.

Ono by asi určitě bylo ideální, abych zkoušel postupně od nejjednodušších po nejsložitější, ale obávám se, že bych se k tomu co chci nedostal. Proto volím raději variantu "hup do toho, však ono to něják dopadne" :-)

Do toho muzea bych velmi rád zašel, primitivní je přesně to co hledám :-))

ERIDANI: když bude šikovný, tak by to šlo :)

PALACH: tady jde o to, aby to byl schopen nějak zbastlit na koleni.
SAJFA: A vůbec. Nejdřív by sis měl vyzkoušet udělat nějakou normální tavbu, aby ses seznámil s tím, co to zhruba obnáší a potom se pouštět do složitých věcí. Zjistíš tak různé detaily, které jsou pro chod důležité, které mají vyznamný vliv.

Taky mi popiš, jak budeš dělat voskový model, jaké jsou jeho parametry, především tloušťka stěny. Jestli by si chtěl, vzala bych tě do technického muzea do slévárny, aby sis okouknul a třeba i vyzkoušel, co se jak dělá. Sice to tam je takové primitivnější, ale získala jsem tam hodně zkušeností. TAk až bych měla čas, tak se můžeme domluvit.

SAJFA: dle toho co je to za kov, šlo by si představil indukční ohřev, který by držel by teplotu nad liquidem.

Odkaz znovu - http://i.nyx.cz/files/00/00/03/97/397656_5b22dddbfd56b03c311b.pdf

SAJFA: ano, od stěn formy směrem do centra. Pokud máš jádro, je třeba počítat i s ním.

Těm hliněným formám říkame keramické formy. Dělá se 5 - 7 obalů, od nejjemnější zrnitosti ostřiva, až po nejsilnější. Jako pojivo je tzv břečka. V břečce namočíš odmaštěný model, odfoukáš bublinky a zasypeš ostřivem. při optimální vlhkosti a teplotě vzduchu - záleží, zda je břečka na bázi alkoholu, nebo vody - sušíš, než budeš nanášet druhou vrstvu. Alkohol se odpařuje rychleji, proto nižší teplota a vyšší vlhkost. To je základ prevence problematiky praskání. Pak, jak uděláš další vrstvy, které vždy usušíš, tak můžeš při třetím či čtvrtém obalu omotat drátem hlavně vtokové kůly a jiná místa nejvíce náchylná k prasknutí. PO té co obalíš, vysušíš, vytavíš vosk, tak se žíhá v žíhací peci těsně před litím. pokud zjistíš ještě při obalování, že se někde udělala prasklina, lze ji zaplácnout.

Jak vytáhneš z žíhačky, můžeš lít.

Myslím, že tvůj způsob ochlazování je zbytečně moc složitý.
Pokud by si měl keramickou formu, není problém ji umístit na plošinku, která by se postupně nořila do nějaké kalící soli, či oleje zahřáté podle toho co by si lil, ale dejme tomu 200°C. Co se týká rychlosti, tak nevím, nedělala jsem to, to by si musel nastudovat. Kov ale začíná chladnout velice rychle, takže bych doporučila nějaký izotermický obklad. Možná nějakou rouru do které by se vešla forma a kterou by si nahřál zároveň s formou. Tu pak uchtit napevno, když budeš posouvat formu do chladící kapaliny.

ERIDANI: takže vlastně, pokud ta forma přirozeně chladne, tak by se měly udělat krystaly od krajů doprostřed, je to tak? přemýšlím jakým způsobem odvádět teplo jen na jedné staně, třeba nahoře... to postupný vyzvedávání z pece by snad šlo technicky vyřešit, jenže jak dostatečně chladit ten vršek? jak veliký musí být ten teplotní diferenciál? Každopádně to bude chtít hliněnou formu. Existuje nějáký trik na metodu ztraceného vosku? Co jsem zatím zkoušel, tak mi vždycky ta hlína popraskala, protže se při schnutí smršťuje :-( kdyby se tohle vyřešilo ( a jelikož se ta metoda používá, taxe to jistě dát vyřešit musí), dalo by se to odlít do formy kterou jsem původně zamýšlel:
forma na odlitek by byla přímo spojená s tavícím tyglíkem ve kterém by byly zdrojové kusy kovu. Celé by se to pak dalo do tavící pece. V případě, že by se nahoru místo nějáké pokličky vložil pasivní chladič z teplotně odolného materiálu dalo by se docílit výraznějšího dovodu tepla na jedné straně. Po roztavení a přetečení kovu dolů do formy by se celá forma začala vyzvedávet. Bohužel si moc nedokážu představit jinačí možnost než to vysunovat z pece komínem, ale tam ten rozdíl teploty mezi vrškem a spodkem formy bude podle mě dost malej. Ještě to prodiskutuju s kámošema keramikama, se kterýma stavíme tu pec, ohledně teplot v komíně a případně dalo-li by se to vysouvat jinudy.
Každopádně je teda problém jak udělat tu hliněnou formu. Možná by se dalo nechat hliněnou formu schnout při docela vysoké teplotě v uzavřených prostoru s vysokou vlhkostí. Vysoká teplota pro to, aby byl vosk dostatečně měkký a při smršťování formy se vytlačil ven. A aby hlína nevysychala tou teplotou příliš rychle musí to být uzavřený v např. láhvi a sem tam upouštět vlhkost ať pomalu vysychá. Co vy na to? :-)

Eridani: něják se nemůžu dostat k těm skriptům. linkni mi je prosím znovu. Díkec :-)