PUKU: intimita ve skutecnosti neni problem, mam dva muze a intimitu mam s kazdym trochu jinou. neberu to tak ze paru jsme triada ale ze jsou to z meho pohledu dva pary. a lebedim si v tom velmi spokojene

ze by se dva partneri zamilovali do stejneho cloveka, to chce alespon dva bisexualy... to neni uplne tak trivialni... a navic proc to pozadovat?

musim rict ze nevim presne o kterem clanku mluvis, co kdybys vypastovala konkretne? staci par vet...

a nikdo nepise o svych pocitech imho ze dou duvodu. zaprve popsat sve pocity je neco velmi sloziteho. napsat to tak aby to lidi pochopili stejne jako to autor pise je jeste uplne jinej level, imho nedosazitelnej
druha vec je, ze prestoze dotycni co pisou ty clanky budou asi hodne zkuseni tak imho stale nechteji byt vzory... lidi pak maji tendenci rikat "ta to prosazuje jak je to dobry, a pritom se stejne s partnerem rozesla -> polyamory nefunguje" tj. je to prilis velka zodpovednost vztahovat to na sebe.

zrovna ted jedna slecna chtela at si dopodrobna popisu nase vztahy, jak se to vyvijelo,jaka je kazdeho motivace atd. rikala jsem ji ze mi nevadi o tom mluvit ale ze to rozumne nejde. rekla jsem ji at mi podobne podrobne popise svuj vztah... samozrejme prisli jen tri kratke vety... lidi maji divne predstavy o tom co se da a neda psat...

Ono to nemusí být jen o toleranci a o tlaku společnosti, ale i o nějakém řekněme vnitřním nastavení, které je těžké předrátkovat. A bdsm pozitivní "praktikant":) má ty drátky řekněme rozvolněněji pozapojované. (Ale stejně by mě zajímalo, jestli třeba občas nepostrádáš to intimní uzavření do dyády, které se někdy v páru pocitově/fyzicky/mentálně zadaří. Mě v takovém případě ruší až deptá, když v takovou chvíli byť jen vzdáleně disipuji energii k nějakému mému dalšímu partnerovi. Je mi přirozené si tu intimitu uzavřít a lebedit si v ní. Nabízí to zas jinou krásu/zkušenost než sdílet ji s více lidmi.)

Další věc, co mi úplně nesedí- nebývá to tak, že by se partneři oba zároveň zamilovali do dalších stejných lidí. A je něco jiného- někoho přijmout (protože s ním chce být můj partner), mít rád a milovat. Umím si představit život s více lidmi i třeba v komuně, ale mám dost problém si s někým opravdu bytostně porozumět- a to je to, co mi umožňuje vytvořit intimní prostor s někým dalším. Takových lidí moc za život nepotkáš (teda já nepotkala přesněji:)).


Na těch článcích mne zaujal- nikoliv na rukověti, ale na těch dvou ostatníc emerických- ten až agresivní tón a jistota, se kterou prosazují svoji vizi (tj "děti budou na tuty v pohodě, rády poznávají nové lidi") a v tom druhém případě značná neempatičnost vůči partnerkám. Moc nechápu, co to má s polyamory společného, když se mu ty holky mezi sebou vůbec rády nemají a on pravděpodobně s jinými mužskými protějšky také neposnídá:D. To mi spíš rezonuje na otevřený vztah a ještě spíš značně jednobarevně- na sex- orientovaný (viz ofiko "ta, co mi může říkat BF" a "ten vedlejší harémek". No pusina chlapec :D:D). A zajímavé mi přijde, že skoro nikdo nepíše o svých pocitech. Popisuje se v podstatě struktura a technika, ale o podstatě těch vztahů nic moc.

Třetí a poslední díl rukověti. Schválně, kdo to přečetl celé?

Myšlenka otevřených vztahů tkví v tom, že každý má právo zvolit si způsob vzájemné komunikace. Pokud to zahrnuje milostný vztah, proč ne. Jelikož nemůžeme uniknout naší socializaci, musíme pečlivě přistupovat k jednotlivým milenkám/milencům v tom akceptovat jiné intimní partnery. Je to ale užitečná práce, pomáhá nám pochopit naše skutečná přání a pocity nejistoty, a když uspějeme, naše milenky/milenci se stanou více svobodnými a budou se k nám vracet ze své vlastní opravdové touhy.

Polyamory - mnohočetné partnerské vztahy - S otevřenou náručí - rukověť otevřených vztahů 3/3
http://polyamory.eleferno.cz/index.php?text=11-s-otevrenou-naruci-rukovet-otevrenych-vztahu-3-3