MAKU: super, dělám to podobně :) bosky sedím v písku, kloužem se a houpem se spolu a nakonec vytřepem písek z vlasů a jdeme domů - a bosky! :D

VERONIKA22: já nechávám dítě chodit bosky, i když je mokro nebo není úplné teplo. Teď jsme byli týden pod stanem a když chtěl běhat bos po louce, spíš mě to těšilo.

BONIE: taky čas od času potkám tenhle typ matek (v šatičkách se neběhá, v bílých legínkách se nesmí na klouzačku, lopatka s pískem se nesmí zvedat příliš vysoko apod.). Mně je většinou spíš líto těch dětí plus mám obvykle tendenci ty matky ještě víc podráždit - třeba dítě ještě upozorním na louži, kterou v rámci hřiště přehlédlo, zahrabáváme se navzájem do písku a tak. To si pak docela užívám :o) Taky se mi ale stalo, že jedna taková měla na hřišti pocit, že se svému synovi málo věnuju a nejistím ho dosti na prolejzce (kterou zná a zvládá ji už delší dobu levou zadní nahoru ai dolu, takže jsem v klidu seděla na lavičce a bavila se s babičkou). Nejdřív na mě vrhala znechucené pohledy, nakonec si k němu stoupla, měla tendence ho přidržovat a hustila do něj "drž se, spadneš" a "opatrně". U toho ještě stíhala vlastního syna informovat, že na klouzačku si má sednout a klouzat se dolů, opakovala mu to snad pokaždé, když na tu klouzajdu vylezl. Celkem mě nasr**, tak jsem nahlas houkla, že to syn zvládne i sám. To byl výraz, to si nepřej vidět :-D No ale dala pak už pokoj :)

BONIE: jee pojd na hriste s nama, budem delat rozruch ve dvou :)

BONIE:
ORIKA: nicméně otírání klouzaček vlhčenými ubrousky pobavilo ;-)

BONIE: venku na ulici ne, ale na zahradě běhá syn bosky v podstatě vždycky...na hřiště nechodíme, máme vybavenou tu zahradu, tak je to zbytečný...osobně bych se teda na poznámky ostatních matek vykašlala, je to tvoje dítě a nikdo je nenutí, aby svoje děti nechávaly taky bosky