TORUVIEL: Hmmm, tak to už bych řešila...to už je dost...a asi tak, jak píšeš - nejdřív zrušit přes den a pak přes noc.. A to ho má v pusince celou noc? Nebo s ním jen usne a pak jí vypadne?
TORUVIEL: To mi právě přijde jako horší...říct "dítě je bez dudlíku", ale ruka skoro pryč...
KRKA: Naši říkali, že jsem si takhle do krve rozdudlala palec jako malá... Táta mi pak na něj ušil kožený futrálek.... :-)
NABIS: No nevím....znám dost citově strádajících dětí bez dudlíku a naopak dost opečovávaných, milovaných s dudlíkem...
Podle mě je to do určitého věku potřeba a pak zvyk...
FUNTL: Asi záleží na dítěti....Naše L., když měla problém, tak jí dudlík FAKT neumlčel...řvala s ním nebo ho vyplivla a řvala bez něj (ale její řvaní bylo vždycky decentní...ona je prostě dáma - no ale umlčet se jen tak nedala...když už se ozvala,tak věděla co chce... a ví to pořád... :-D )