FUNTL: U nás to v tomhle modelu jede pořád, i když už mám druhé dítě :-/ Když jsem v šestinědělí se starší volala v nějakém hormonálněbouřovém náročném dni mamince "o pomoc", suše konstatovala, že ona měla teda děti dvě a taky to MUSELA zvládnout. Od té doby by mi huba upadla, kdybych se měla ještě někdy dovolávat rady nebo podpory. Ona si pocukruje s dětmi a když se chce pouštět dál, dávám najevo, že tu jsou moje hranice a že díky, netřeba. Už nejsem zdaleka tak oblíbená dcera :)) Ale zkouší to pořád - kup jí pořádný bačkory, tyhle kožený capáčky jí totiž u nás kloužou.., kdypak půjdeš spinkat přes noc k babičce (včera 3 roky; vím, že u někoho je to běžné, ale u nás prostě ne, ona ode mě nechce a a já ji na celou noc taky nechci mít pryč..), o zdravém a kvalitním jídle nemluvě, necpu do dětí sajrajty a naši to těžko chápou. Vždycky ty chudinky děti obdaří soucitným pohledem á la "ty chudinko.."

Selligan: Vydrž, nedej se a přesně jak už zaznělo - dala bych čistě na svoje pocity, je to Tvoje dítě, Ty jsi za něj odpovědná a nikdo jiný do toho nemá co mluvit, ať to babičky rozdýchají ;)

BONIE: úplně tě chápu. já potřebuju aspoň půl hodiny. Když je nejhůř a starší dítě prostě nespí (a to druhý jo), tak prostě pustím pohádku

ADD: no tak mě ty dvě hodiny spánku právě dost pomohly, abych se tím klientem nestala .)

ADD: jo uznávám, že to zní logicky.. tohle dramatické uspávání začalo v průběhu mého těhotenství a prostě ten kdo nevydržel fungovat jsem byla já, takže prostě "musel" spát i on.. přišlo mi lepší, aby měl v pohodě vyspanou maminku, než chodící nervozní zombie :)

BONIE: Nutit někoho spát je padlý na hlavu, podle mě. Člověk má spát, když je unavený, ne, když se to jiným hodí do programu. (Chápu, že fajn mít chvíli, kdy dítě nelítá bytem, ale já bych jim prostě nic takového nedělala. Když chtějí spát, tak jdou, a já toho využiju.)