• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    YMLADRISKontaktní rodičovství - attachment parenting
    ALDETRUDA
    ALDETRUDA --- ---
    EWICZZZKA: Bertíkovi bude rok v pátek:). A taky teda doufám, že je to jen fáze (on začal lézt a stoupat si teprve nedávno, takže je možný, že se toho prostě nemůže nabažit), protože na radikální zásahy nějak nemám morál.
    EWICZZZKA
    EWICZZZKA --- ---
    ALDETRUDA: Frantiska spi ve sve postylce, ale posledni dny se presne kolem te jedne druhe hodiny vzbudi, mrcasi se tam, z knourani prejde do revu, neutesitelneho, takze putuje k nam do postele. Tam sice zklidni rev, ale vydrzi byt dalsi hodinu vzhuru a presne jak rikas, valet se po mne, stourat mi do oci, proste delat kraviny. Pritel odchazi v takovou chvili na gauc a bere si spunty, protoze neni nutne abychom byli nevyspali oba dva. Ja doufam, ze je to jen nejake obdobi, predtim spala F. celou noc, tak snad zase bude. Mam pocit, ze vas Bertik je o neco malo mladsi, ale plus minus na stejno - Fany je jeden rok. Tak drzim place, at je to jen faze ;).
    TAPINA
    TAPINA --- ---
    BONIE: Já vidím trošku rozpor v tom, že jsi dospěla k tomu, že jezení masa není normální a správné, chceš to takhle interpretovat (což je docela radikální forma přístupu ve srovnání se zmiňovanými "maso ano, jen ne z velkochovů") a přitom maso dítěti dáváš. Jestli spíš s tím nebude mít jednou problém, až převezme tvůj pohled na svět (převezme ho nejdřív se vším všudy) a uvědomí si, že doteď maso jedl. Buď bych maso nevařila vůbec, nebo bych to interpretovala mírněji (zabíjení na maso je v pořádku, jen se při tom nesmí zvířata zbytečně trápit, proto jíme jen maso od babičky).
    BONIE
    BONIE --- ---
    ANNAWA:
    ELIZHANNAH: ano to je taky ten kompromis, ke kterému jsme jako rodina dospěli, aby to bylo pro všechny ok.. králici a slepice od babičky a tak.. když už
    ELIZHANNAH
    ELIZHANNAH --- ---
    ANNAWA: jj, ve velkochovech zvířata zbytečně trpí, jak při chovu, tak při porážce. Já když jsem doma viděla, jak babička každý den jde krmit slepice, kačeny, že se o ně stará a porážka je jenom okamžik a ne mučení, přišlo mi to v pořádku.
    KATIA
    KATIA --- ---
    ALDETRUDA: asi ti moc neporadím, protože ben to prostě pochopil a spí dobře. když už v noci kňučí, většinou asi blbej sen, tak stačí pohladit, vrátit dudlík, otočí se a chrní dál... pak se budí až brzo ráno na mlíko, chvíli lozí a pak ještě s náma vytuhne...
    ANNAWA
    ANNAWA --- ---
    ELIZHANNAH: my to ještě máme hozené tak, že nekupujeme vůbec maso z velkochovů a děti to vědí, včetně důvodů.
    RACHEL
    RACHEL --- ---
    BONIE: podle mně je na thle ještě malý, ale já to hodlám jednou synkovi vysvětlit asi v tom směru, že maso jím, snažím se zdravé (krůtí, ryby), ale jím. a že vím, že se ta zvířata zabíjejí a že si za to nesu zodpovědnost, že tomu dávám souhlas. že to je v podstatě jako kdybych to zvíře zabila já a že s tím žiju.
    a pro buddhisty, že počítám i s možností, že se v příštím životě narodím jako zvířže určené na jatka....
    ELIZHANNAH
    ELIZHANNAH --- ---
    FUNTL, KATIA: jj, máte pravdu, je to přirozená součást života a děti to zas tak neprožívají. Taky jsem vyrostla na vesnici a běžně jsem chodila s babičkou vybírat, která kačena se zabije na jídlo ("tuto kačenku babičko zabij"), dívala jsem se, jak se zabíjí a párá králík, to stejný s tou drůbeží, prasetem... Žádné trauma z toho nemám. Větší trauma mám z násilí v televizi :)
    BONIE
    BONIE --- ---
    TORUVIEL: no tak nějak to mám taky.. nechci vychovávat malého fanatika, ale z vlastního přesvědčení prostě nemůžu podávat zabíjení a jezení masa jako něco normálního a dobrého.. ale je to věc, ke které jsem svobodně sama dospěla a teď ji chci jen interpretovat.. maso občas vařím hlavně proto, že muž maso jí a taky u těch dětí prostě podléhám tlaku okolí (i když vnitřně vím, že by to šlo dost dobře i bez masa)..
    v rodině jsme teda dospěli k rozhodnutí, že vařit maso jim budu, ale nebudeme podporovat velkochovy, ale když maso, tak od farmářů a jen v neděli :)
    ALDETRUDA
    ALDETRUDA --- ---
    KATIA: Já se jakž takž vyspím, ale muž dost trpí, protože z nějakého důvodu Bertík útočí hlavně na něj. Kvůli tomuhle už jsme před několika měsíci přistoupili k Estivillovi a nějakou dobu to fungovalo skvěle, jenže pak se zase začal v noci budit a my už jsme neměli sílu ho nechávat brečet (ačkoli podle té metody jsme měli...), takže časem jsme se vrátili zase tam, kde jsme byli, akorát hůř, protože se mezitím zdokonalily jeho pohybové schopnosti.
    KATIA
    KATIA --- ---
    ALDETRUDA: máme podobnej model a vyspíme se, prostě spíme a on to dřív či později vzdá a vytuhne taky. ale asi to bude model od modelu. kdyby mi pravidelně skákal po hlavně a rval vlasy, tak putuje zpátky do postýlky.... má teda dudlík na usnutí.
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    TAPINA: Já z druhé strany můžu ten problém vidět právě úplně opačně, kdy třeba oba rodiče jedí maso, podávají to dítěti jako normální součást života, dítě jejich názory přejímá a někdy se i negativně vyhrazuje vůči vegetariánům (jako rodiče), chrání svůj pohled na věc jako jediný dobrý a až v dospívání či dospělosti začne uvažovat samostatně. Nebo dítě vegetarián uprostřed rodiny, která jí i maso, je osočováno, není mu nechán prostor pro vlastní názor atd... S oběma případy (a i dalšími) mám zkušenost. Důležité je to podat tak, aby dítě necítilo nátlak, pouze vnímalo, že někdo mu třeba upřímně sděluje vlastní názor. Jeho rozhodnutí už záleží na jeho vlastním nastavení. Je to hodně o toleranci. Jsou vegetariáni, co si z toho dělají tak trochu sektu, ale i konzumenti masa, kteří osočují vegetariány z vraždění vlastních dětí nevhodnou stravou atd. Každý si jen "honí vlastní ego". Pokud někdo vyznává nenásilí vůči zvířatům a přitom to násilně vnucuje svému okolí, tak jen přenesl to násilí na někoho jiného.
    ADD
    ADD --- ---
    ALDETRUDA: Za chvili to budou ctyri roky, co mame dite/deti v posteli. Muz tvrdi, ze se nevyspi, ale porad zije. :-) Ja preferuju, ze je muzu rychle utesovat, kdyz je problem. Da se to.
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    TAPINA: Je to hodně složité téma, není vegetarián jako vegetarián, věřící jako věřící atd. Věc lze podat tak nebo onak, násilně přesvědčovat, vůbec nepřesvědčovat atd., ale nakonec si myslím, že ty děti nás tak jako tak překvapí svou vlastní cestou a názory, ať už si hrajeme na jejich sochaře nebo je necháváme růst jak dříví v lese.
    TAPINA
    TAPINA --- ---
    TORUVIEL: Ano, tímhle směrem se dítě často rozhodne samo, to je to, o čem jsem psala níže. Problém bývá na opačnou stranu. Když rodiče jsou vegetariáni, obvykle mají sami k zabíjení zvířat odpor a nepodají to dítěti jako normální věc. Automaticky mu to podávají negativně, takže tady je šance na samostatné rozhodování dost zmenšená a skoro bych řekla, že posunutá až někam k dospělosti.
    GILLIATT
    GILLIATT --- ---
    ALDETRUDA: to by mě taky zajímalo...naše mimino se teprve začalo převracet, ale s velikou chutí to trénuje ve dvě, ve tři ráno, vesele si u toho hýká a žďouchá do nás. No a až bude ještě větší, tak si to taky moc nedovedu představit.
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    BONIE: Myslím, že je možná dobré to nechat na dítěti. Ono si samo bude všímat, že třeba maminka u babičky při nedělní večeři maso nejí atd., časem se začne ptát "proč?" (takové to období), tak až začne, tak mu budu odpovídat, ukazovat. Doufám, že to vyplyne tak nějak nenásilně, rozhodně nebudu do dítěte hustit nějaké krvavé informace o tom jak chůďátka zvířátka kvůli našemu apetitu umírají a že by se mělo rozhodnout, zda to bude či nebude podporovat (teď trochu přeháním). Výsledné rozhodnutí je už na dítěti, je mi to celkem jedno, jak se rozhodne, já mu ukážu to, jak to vidím já, jiní mu zase ukážou svůj přístup, ono si najde svou cestu, třeba zase úplně jinou.
    ALDETRUDA
    ALDETRUDA --- ---
    Vy, co spíte s miminem v jedné posteli, jak to děláte, abyste se doopravdy vyspali? My teda Bertíka večer ukládáme do jeho postýlky, ale když v noci brečí, obvykle putuje k nám. Dokud u nás opravdu spal nebo se trochu vrtěl, tak to šlo, ale teď je schopný třeba od jedné do tří nám (teda hlavně manželovi) lézt po hlavě, skákat po nás a jinak terorizovat. Dá se s tím něco dělat? Už je to vážně neúnosné...
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    TAPINA: To se nedá takhle zjednodušovat, je to individuální, mně nikdo nikdy nenasazoval do hlavy, že zabíjení zvířat pro maso je špatné, naopak, bylo to u nás na venkově běžné (měli jsme králíky, ovce, sousedi prasata), ale od dětství mi to vadilo, takže už od útlého věku maso odmítám.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam