MEDVED007: U nás taky tak.... Lenka chodí k nám na blbnutí ráno.... Ale naštěstí ona je na tom obdobně...- má ráda svou postýlku...a chce spát tam - když spí jinde (kočárek,manduca), tak má spánek zkrácen na třetinu... A na této dovolené nám i vysvětlila, že nošení v Manduce výjimečně lze, ale pravidlo z toho dělat nebudeme (kočárek prý lepší)....:-D

ELIZHANNAH: my to ještě máme hozené tak, že nekupujeme vůbec maso z velkochovů a děti to vědí, včetně důvodů.

BONIE: podle mně je na thle ještě malý, ale já to hodlám jednou synkovi vysvětlit asi v tom směru, že maso jím, snažím se zdravé (krůtí, ryby), ale jím. a že vím, že se ta zvířata zabíjejí a že si za to nesu zodpovědnost, že tomu dávám souhlas. že to je v podstatě jako kdybych to zvíře zabila já a že s tím žiju.
a pro buddhisty, že počítám i s možností, že se v příštím životě narodím jako zvířže určené na jatka....

TAPINA: Já z druhé strany můžu ten problém vidět právě úplně opačně, kdy třeba oba rodiče jedí maso, podávají to dítěti jako normální součást života, dítě jejich názory přejímá a někdy se i negativně vyhrazuje vůči vegetariánům (jako rodiče), chrání svůj pohled na věc jako jediný dobrý a až v dospívání či dospělosti začne uvažovat samostatně. Nebo dítě vegetarián uprostřed rodiny, která jí i maso, je osočováno, není mu nechán prostor pro vlastní názor atd... S oběma případy (a i dalšími) mám zkušenost. Důležité je to podat tak, aby dítě necítilo nátlak, pouze vnímalo, že někdo mu třeba upřímně sděluje vlastní názor. Jeho rozhodnutí už záleží na jeho vlastním nastavení. Je to hodně o toleranci. Jsou vegetariáni, co si z toho dělají tak trochu sektu, ale i konzumenti masa, kteří osočují vegetariány z vraždění vlastních dětí nevhodnou stravou atd. Každý si jen "honí vlastní ego". Pokud někdo vyznává nenásilí vůči zvířatům a přitom to násilně vnucuje svému okolí, tak jen přenesl to násilí na někoho jiného.