KATIA: to děláme, mám ho na péřové zavině a ještě horní půlkou těla na měkkém polštáři aby byl vejš a šikmo :-)

RENNFRI: můžeš taky trochu podložit v postýlce...

RENNFRI: Dcera byla tak "blicí", holt měla pořád bryndák abych ji nemusela co dvě hodiny převlíkat a časem to přešlo samo. Neřešila bych to, pokud to opravdu není podezřele velké obloukovité zvracení.

SPIRALOID: asi 2x se ohodil fakt fest, jinak je to spíš jen ublinknutí...tak já se zatím nebudu vzrušovat a budu doufat že ho to přejde :-)

RENNFRI: pokud to zvracení není extrémní (jako např u refluxu) tak se to brzy spraví samo. tyto potíže jsou u novorozenců úplně normální a běžné...

dámy potřebovala bych radu byť možná lehce mimo téma klubu - malému je týden a kousek, kojím podle toho kdy si řekne a máme teď pravidelně problém se škytavkou, blinkáním a celkově mám pocit že i když zrovna vyloženě neblinká tak se mu to mlíko vrací a dávat ho odkrknout úplně nepomáhá, neměly byste tip co s tím? jednou z klasických rad na tohle je 3h interval a to u nás nehrozí, malý pije kratší dobu a častěj..

MEDVED007: Mě to nevadí, Bertíkovi taky ne, akorát manželovi jo, protože ten to schytává nejvíc:)

ALDETRUDA: za sebe musím řict, že já jsem člověk, kterému kdokoliv další v posteli prostě vadí a tudíž jsme děti nikdy v posteli neměli....ano, když je něco bolí, něco se jim zdá, tak je vezmu k sobě pod peřinu, ale jen zaberou, tak je přemístím do jejich postele, protože já prostě nespím dokud tam jsou....chci tím jen říct, že fakt existujou lidi, pro které je to nepřekonatelný problém a nedokážou s dalším člověkem v posteli být byť by byly důvody sebelepší a nedá se to zlomit, naučit....prostě to tak je.....

ALDETRUDA: já právě taky ne. Navíc mně je ten základ příjemný - že když je něco špatně, může k nám do postele, že to je prostě noční útočiště, když jí není dobře. Ale bylo by fajn, aby z jejího nočního útočiště nebylo pro nás mučidlo :) Tak uvidíme.

EWICZZZKA: Bertíkovi bude rok v pátek:). A taky teda doufám, že je to jen fáze (on začal lézt a stoupat si teprve nedávno, takže je možný, že se toho prostě nemůže nabažit), protože na radikální zásahy nějak nemám morál.

ALDETRUDA: Frantiska spi ve sve postylce, ale posledni dny se presne kolem te jedne druhe hodiny vzbudi, mrcasi se tam, z knourani prejde do revu, neutesitelneho, takze putuje k nam do postele. Tam sice zklidni rev, ale vydrzi byt dalsi hodinu vzhuru a presne jak rikas, valet se po mne, stourat mi do oci, proste delat kraviny. Pritel odchazi v takovou chvili na gauc a bere si spunty, protoze neni nutne abychom byli nevyspali oba dva. Ja doufam, ze je to jen nejake obdobi, predtim spala F. celou noc, tak snad zase bude. Mam pocit, ze vas Bertik je o neco malo mladsi, ale plus minus na stejno - Fany je jeden rok. Tak drzim place, at je to jen faze ;).

BONIE: Já vidím trošku rozpor v tom, že jsi dospěla k tomu, že jezení masa není normální a správné, chceš to takhle interpretovat (což je docela radikální forma přístupu ve srovnání se zmiňovanými "maso ano, jen ne z velkochovů") a přitom maso dítěti dáváš. Jestli spíš s tím nebude mít jednou problém, až převezme tvůj pohled na svět (převezme ho nejdřív se vším všudy) a uvědomí si, že doteď maso jedl. Buď bych maso nevařila vůbec, nebo bych to interpretovala mírněji (zabíjení na maso je v pořádku, jen se při tom nesmí zvířata zbytečně trápit, proto jíme jen maso od babičky).

ANNAWA:
ELIZHANNAH: ano to je taky ten kompromis, ke kterému jsme jako rodina dospěli, aby to bylo pro všechny ok.. králici a slepice od babičky a tak.. když už

ANNAWA: jj, ve velkochovech zvířata zbytečně trpí, jak při chovu, tak při porážce. Já když jsem doma viděla, jak babička každý den jde krmit slepice, kačeny, že se o ně stará a porážka je jenom okamžik a ne mučení, přišlo mi to v pořádku.

ALDETRUDA: asi ti moc neporadím, protože ben to prostě pochopil a spí dobře. když už v noci kňučí, většinou asi blbej sen, tak stačí pohladit, vrátit dudlík, otočí se a chrní dál... pak se budí až brzo ráno na mlíko, chvíli lozí a pak ještě s náma vytuhne...

FUNTL, KATIA: jj, máte pravdu, je to přirozená součást života a děti to zas tak neprožívají. Taky jsem vyrostla na vesnici a běžně jsem chodila s babičkou vybírat, která kačena se zabije na jídlo ("tuto kačenku babičko zabij"), dívala jsem se, jak se zabíjí a párá králík, to stejný s tou drůbeží, prasetem... Žádné trauma z toho nemám. Větší trauma mám z násilí v televizi :)

TORUVIEL: no tak nějak to mám taky.. nechci vychovávat malého fanatika, ale z vlastního přesvědčení prostě nemůžu podávat zabíjení a jezení masa jako něco normálního a dobrého.. ale je to věc, ke které jsem svobodně sama dospěla a teď ji chci jen interpretovat.. maso občas vařím hlavně proto, že muž maso jí a taky u těch dětí prostě podléhám tlaku okolí (i když vnitřně vím, že by to šlo dost dobře i bez masa)..
v rodině jsme teda dospěli k rozhodnutí, že vařit maso jim budu, ale nebudeme podporovat velkochovy, ale když maso, tak od farmářů a jen v neděli :)

KATIA: Já se jakž takž vyspím, ale muž dost trpí, protože z nějakého důvodu Bertík útočí hlavně na něj. Kvůli tomuhle už jsme před několika měsíci přistoupili k Estivillovi a nějakou dobu to fungovalo skvěle, jenže pak se zase začal v noci budit a my už jsme neměli sílu ho nechávat brečet (ačkoli podle té metody jsme měli...), takže časem jsme se vrátili zase tam, kde jsme byli, akorát hůř, protože se mezitím zdokonalily jeho pohybové schopnosti.