• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    YMLADRISKontaktní rodičovství - attachment parenting
    INUSHKA
    INUSHKA --- ---
    TAPINA: Já nosím v nosítku a taky na to lidi reagují, jak jsem psala. Většinou teda pozitivně, dost často ve smyslu "to je škoda, že to za nás nebylo" a "to je fajn, že může být takhle u vás". Ale i tak je to otravné, spousta lidí (cizích) se chce podívat zblízka nebo to berou jako podnět k zapředení hovoru na téma "Holčička nebo chlapeček? Jak je stará? Jak se jmenuje? Jak jste na to jméno přišli?"
    TAPINA
    TAPINA --- ---
    Tady je asi docela rozdíl mezi šátkem a nosítkem. Já nosím od narození v Manduce a lidi to berou normálně, že to je na to dítě zjevně dělané, takže to je asi v pořádku. Šátky vypadají podezřele :o)
    OXIS
    OXIS --- ---
    INUSHKA: jo, dneska jsem nevěděla, co říct na "a to je teď moderní, žejo" :))
    MEDVED007: to mně spíš vadí, že se lidi chtějí podívat na dítě, takže musí narušit mojí intimní zónu, případně na něj sahají, to můžu vyskočit z kůže. Myslím cizí lidi, známé tak nějak snesu..
    MEDVED007
    MEDVED007 --- ---
    EWICZZZKA: já na dotaz, jestli se neudusí standardně odpovídala, že už je udušený.....a když se někdo ptal, jestli fakt nosím dítě, tak jsem říkala, že koalu....co jim je kurňa do toho ????
    EWICZZZKA
    EWICZZZKA --- ---
    MEDVED007: Mně byly pohledy okolí příjemné možná tak týden, kdy jsem byla hrozně hrdá, že to zvládnu uvázat a tak ... Pak mě to začalo štvát a neustále pozitivní nebo negativní ohlasy mě taky nebavily. Když se mě jedna paní v autobuse zeptala, jestli to dítě chci takhle zabít, odpověděla jsem, že ano. Očividně chvíli přemýšlela, jestli to myslím vážně :)
    INUSHKA
    INUSHKA --- ---
    OXIS: Mám stejnou zkušenost. Naštěstí teda zatím většinou šlo o pozitivní reakce, ale já jsem asociál a o komunikci s neznámými kolemjdoucími ani za mák nestojím. Holt je to pořád trochu rarita.
    MEDVED007
    MEDVED007 --- ---
    OXIS: mě to teda při nošení vadilo a to hodně...pravda, před osmi lety to byla dost rarita, dneska je to mnohem rozšířenější...ale i tak mě to rozčilovalo...furt měl někdo pocit, že je nutné se k tomu vyjadřovat...pozitivně, negativně....nezajímají mě názory veřejnost :-) a taky se furt někdo ptal....to tam fakt máte dítě ? neudusí se ? a podobné chytré otázky....
    OXIS
    OXIS --- ---
    Překvapuje mě, kolik pozornosti vzbuzuju, když mám kluka v šátku. S kočárkem si mě nikdo nevšimne, ale když si ho nesu na hrudi, tak se na mě všichni dojatě usmívají :)). A dneska jsem zaslechla, jak se asi šestiletá holčička ptá mámy, jestli ji taky takhle nosila :).
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    RENNFRI: Kojila jsem zhruba po 2,5-3 hodinách (dodržovala jsem to hloupé pravidlo), a i tak ublinkávala pořád, když jsem ji dala na bříško, když spala, pořád musela mít pod sebou plínku.
    ALDETRUDA
    ALDETRUDA --- ---
    MARKYSHA: Tak to jsem nechtěla slyšet ;)
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    EWICZZZKA: nechci vám kazit iluze, ale Toník to praktikuje stále a jsou mu už přes dva:-) a to už se mi začíná s těhotenským břichem blbě spát a on se po mně ještě válí, takže nic moc.
    MALKE
    MALKE --- ---
    RENNFRI: pokud cura a pribira a neblije obloukem, neresila bych. první syn jedl po třech až čtyřech hodinách a blil první ligu. druhý jedl častěji a zvracel taky furt, ať byli nebo nebyli odrihnuti. občas se mu mlíko vrací i teď, a to je mu rok. některé děti prostě zvraceji.
    RENNFRI
    RENNFRI --- ---
    KATIA: dík za tip :-)
    INUSHKA
    INUSHKA --- ---
    MEDVED007: Jsem na tom podobně. Jakž takž snesu manžela, ale i toho na tvrdo vystrkuju na jeho polovinu, spát v objetí, jak to vídám u některých kamarádů na akcích (v některých případech dokonce v jednom spacáku), to bych fakt nedokázala.
    Okolí mi nevěřilo, že si do postele nepustím psa - nepustila, spí v ložnici, ale ve vlastním pelechu. Stejně tak mi nevěřili, že nevyměknu až budu několikrát za noc vstávat kvůli kojení - nevyměkla. Mimono má postýlku hned vedle naší a klidně si ho v ložnici nechám dost douho, ale do postele jen na kojení a na uklidnění a pak zas hezky každý do svého. Jenom ráno si ji občas po kojení v posteli nechám, ať si leze a hraje zatímco já ještě podřimuju, ale to už nelze mluvit o spánku, zvlášť od té doby, co dosáhne na peřiňáč a sundavá z něj věci. Můj spací prostor je prostě můj a nedělím se o něj. Ani s těmi nejbližšími.
    KATIA
    KATIA --- ---
    RENNFRI: ben to taky dost sabotoval, ale chce to na chvilku zkoušet... je to fajn nějak před jídlem, masíruje jim to i bříško...
    RENNFRI
    RENNFRI --- ---
    TORUVIEL: a kojilas i po ublinknutí klidně hned za chvilku když chtěla?
    u nás totiž zatím máme režim (+- to funguje a nemám zatím lepší) po probuzení nakojit - pokus o odkrknutí - chvíli pauza (nebo nošení v klubíčku, podle toho jak jsme naložení) - přebalit - aktivity typu koupání, bříško, koukání na svět apod. - nakojit - pokus o odkrknutí - spát
    a občas je to druhé kojení dost brzo (jakože ani ne hodinu) po tom prvním
    RENNFRI
    RENNFRI --- ---
    KATIA: hmhm, s polohou na břiše máme problém, malej v ní vůbec teda nechce být, tygříka na ruce jakž takž snese ale taky ne vždycky, ale jak se dá normálně na podložku na břicho tak je to vesměs okamžitě děsný řev jak se začně vztekat :-D
    KATIA
    KATIA --- ---
    RENNFRI: tak to se srovná časem. pokud to není až na výjimky oblouk, tak je to fakt poměrně normální a přejde to. samozřejmě i tak dávat odříhnout, klidně i delší dobu počkat. taky dávat na bříško pomáhá k odkrnutí, ale ne hned po jídle...
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    RENNFRI: Dcerka taky hodně ublinkávala, odříhnout nepomáhalo. Jednou se stalo, že vyhodila obloukem fakt vše, co měla v žaludku, to jsem fakt koukala. Ale pak už se to nikdy nepakovalo. Nicméně to ublinkávání ano, to trvalo několik měsíců. A pořádně odříhnout se naučila až tak kolem půl roku.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam