KATIA: já jsem to kdysi zvládla, teď už bych si tak jista nebyla :-)

ANNAWA:
IORETH: Díky, je to pro mě opravdu zajímavé čtení.

IORETH: pro mě zcela nesrozumitelné výkony ;-) nedala bych do busu ani golfky s miminem, natož batole plus mimino na břiše....

REONA: Já obě děti odnosila "výhradně" tak, že s prvorozeným jsem byla venku klidně celý den (v šátku spal a když nespal, byl venku, v náručí, kojil se, placatil se na šátku, whatever). S rostoucím druhým těhotným pupkem přesedlal starší do golfek (daly se vynést do autobusu i v době před porodem, páč mladej měl v té době rok a třičtvrtě). Velkej kočár byl na chatě u tchánovců a mladej tam jednou asi dvacet minut řval (na zkušební procházce jsme ho neudrncali), takže tam pak sloužil jen jako statická cestovní postýlka na odpolední spánek.

Porodem se mladá přestěhovala z vnitřku břicha navenek na břicho a nosila se tam do doby, než měla jedenáct kilo a vypudila z golfek staršího (on byl hrozně línej chodit a kočár považoval za svoje výhradní vlastnictví). S mladou jsem tedy měla šátek I kočár, takže zavazadla jsem netahala a měla i místo na přebalení, když bylo potřeba (golfky s dvouletým batoletem jdou dostat do autobusu i se spícím miminem na břiše). Mladá není takovej lenoch, takže jakmile byla schopná ujít pár set metrů sama, přesedlala z golfek na pěší a já nosila nosítko schované v tašce jen tak pro jistotu nebo na delší pochůzky. To už jezdila jedině na zádech. Na delší výlety je nosíme dodneška.

Obě děti tedy minuly fázi hluboké korbičky a nějaký čas se vozily v golfkách. Starší ještě přesedlal na štangli těch golfek a nějakou dobu jezdil ve stoje a mladá se po golfkové fázi vrátila zpět do nosítka (když byla hodně unavená).

REONA: já nosila druhé a třetí dítě. U druhého to bylo tak, ze první byl v té době v golfkach, čili šátek byl i nutnost, ale ne to bavilo a druhé dítě taky a kočárek jsem na něj do roka fakt neměla. Na třetí dítě jsem ho měla, aby mohli vozit i sourozenci nebo prarodiče, ale sama jsem tak z 80 procent nosila. Můj den je ale většinou mnohem víc rozkouskovany, nestávalo se, že bych s nim někde byla šest hodin, aniz bych ho vyndala, položila atd. Snad s výjimkou akci jako byl třeba výstup na Sněžku.

ANNAWA: Výhradně znamená žádný kočárek? Já nevím, jestli se neptám blbě, ale jak vypadá tak nějak "běžný" týden s dítětem bez kočárku? Ptám se proto, že já (zvlášť při pěkném počasí) trávím venku třeba čtyři až šest hodin v kuse a při takovém čase si myslím (v souladu s tchýní), že dítě potřebuje nějakou volnost pohybu, kterou při nošení nemá. Co tedy lze podnikat s výhradně nošenými dětmi?
Představuji si to víceméně tak, že třeba venkovní čas lze prokládat pobytem na dece někde na trávě. Případně z domova vyrážet třeba jen na dvě hodinky...možná to tak prostě není, ale já si též myslím (v souladu se svou tchýní), že nějakou tu volnost pohybu dítě potřebuje a že aby bylo šest hodin v kuse v šátku prostě není dobře (v kočáře také není šest hodin v kuse, to je fakt, občas ji vezmu na ruku, pochovám, nakojím, případně i do nosítka přehodím).
Ptám se asi především na první dítě, protože mám sama zatím jen jedno a u nošení více dětí můžou hrát roli jiné aspekty.

ORIKA: já druhé dítě na zádech občas nosila, třetí nikdy, je mu to nepříjemné, protože si šátek ani manducu nedokážu moc porovnat vepredu kvůli prsum.

REONA: nosila jsem dvě děti vždy rok výhradne a pak občas a v životě jsem snad neměla záda ve větší kondici než tehdy.

ORIKA: to chápu, já ho v zásadě beru jen na výletech a to je u toho i tatínek. ale na tom břiše ho prostě víc než chvilku už neunesu, je mi to hodně nepříjemné.

KATIA: me to na tom brichu i vyhovuje vic, na zadech na dite nevidim, nemuzu ho podlachnit, dat mu klobouk ktery si neustale sundava a v zime si to neumim vubec predstavit, vzhledem k tomu, ze jsem ho mela pod svou bundou :-)

ORIKA: na tohle mi fungovalo vzít ho na břicho a po nějaké době přehodit na záda. to já teda moc to břicho nedávám...

TAPINA: hehe, nosila jsem vepředu občas staršího syna ještě ve 3 letech, na zádech to bylo nepříjemné jak jemu tak mě...s mladším je to teď to stejné, toho jsem zkusila dát na záda jednou a po 20min nepřetržitého řevu jsme to vzdala...ale já jsem z těch, kterým nošení naopak záda neuvěřitelně spravilo po letech bolestí :)
REONA: mno, pročetla jsem kde co o nošení jak v knihách tak různě po netu i tady na nyxu a všude se mohutně tvrdilo, že díky nošení jsou děti více nezávislé, samostatné atd...tak já mám doma rovnou dva exempláře u kterých to neplatí, starší byl nošen hodně a mamánek byl do 4 let neuvěřitelný a i teď (5,5) na mě hodně visí...mladší má 14 měsíců, prvních 8 byl nošen téměř nonstop (jinak řval) a i teď je nošený dost a zatím to vypadá, že bude věrnou kopií svého bratra ;)

YMLADRIS: Aniž bych chtěla vyvolat flame, celkem mě Tvé tvrzení zaujalo - máš srovnání nosím x nenosím? Myslím to snažší pořízení s dítětem, či tu nezávislost...to jsou podle mě celkem neprokazatelné věci, respektive může to být dáno i věkem, přirozeným vývojem.

Já tedy nechci abych tu vypadala jako oponent nošení, protože to určitě nejsem (i když vše půjčené, mám doma dva šátky a nosítko). Jen jsem zvědavá, jak co funguje jinde :)

KOTENCE: Tohle zase říká můj manžel, že to dlouhodobě není dobré pro záda (nosiče). S tím já nemůžu moc polemizovat, prostě nevím. Pravda, než jsem si správně upravila nosítko (mám Beco), tak mě záda bolela, ale to bylo špatným nastavením popruhů. Ale on má na mysli spíš trvalé pozvolné změny, než bolest z důvodu špatného používání.

YELENKA: My ji pouzivali snad az od roku a pul. Na dite nevidis, nemas s nim moc kontakt, dite by melo samo udrzovat rovnovahu. Krosna je fajn na deti, co chodi, ale nevydrzi jit cely den a ujit treba dvacet kilometru. Na celodenni noseni je satek/nositko. (I tak muzes dat dite na zada, ale je zpevnene, neklimba se tam - ale i tak bych to pred rokem nedelala.)