RENNFRI: zrovna ted sem si uvedomila aukro (: ale na to nosenideti.cz se taky kouknu, diky!

LYDI: mám Manducu a ostatně většinu věcí z druhé ruky, procházím aukro a bazary na nosenideti.cz a bráně k dětem, u některých věcí si to chce pohlídat jestli jde fakt o originál akorát

ahoj, chtela jsem se ptat, jestli mate (pripadne jake) zkusenosti s koupi second handovy veci - nemyslim obleceni ale treba nositko, autosedacku. je nejaka stranka / bazar ktere byste doporucili? diky

YMLADRIS: No právě a máma je zas moje máma, takže řeší, co je dobrý pro mě :-)
Ona chápe, že pro mě je to praktický a pro mimino příjemný, ale bojí se o moje záda.
REONA: My kočár taky skoro neužijem. Spíš někdy převážím autosedačku i s miminem na podvozku. Ale máme zahradu, takže venku je na dece nebo v hamace a v šátku je jen na venčení psa nebo přesuny po městě, který nejsou každej den.

Tak jsem si dnes pořídila Kibi (ehm, drahý, prodám tu manducu, co mi nesedí a koupím si kibi...no a nevyjde mě moc draho....hm, no ani se neptám, kolik to stojí) :)). A je pro mě teď (12,5kg) mnohem pohodlnější než šátek! Tak jsem moc ráda. Jediný problém, co teď mám, je ten, že malej si nějak odvykl u mě spát, asi potřebuje klid postele, takže když je unavenej, tak děsně řve a ne a ne zabrat. Snad se to zas zlomí. Kde jsou ty časy, kdy byl tuhej už v průběhu zavazování :)).

MEDVED007: tak to každopádně ;-)

KATIA: asi záleží na tělesné konstituci, ale já běžně nosila po schodech o dvou ramenech i hluboký kočár...nějaké naložení golfek po třech schodech do busu, to je proti tomu sranda....problém ale byl, když starší potřebovala venku čurat tj. držet a mladší byla v šátku...jak starší držet a zároveň nerozmačkat to mladší, to byl logistický oříšek....

KATIA: Je to spíš věc cviku a ve velké většině případů mi někdo pomohl. Kdybych to tahala obden sama, tak se asi zlomím. Ale je fakt, že mi záda docela drží a postavu nemám vůbec, ehm, křehkou :). Největší zdravotní potíž spojená s nošením se týkala kolenou. Obě děti měly špatné spaní (jednoho budil hluk a druhou změny obecně), takže jsem musela často houpat - kolena tím docela trpěla, mám je obecně dost v háji.

KATIA: já jsem to kdysi zvládla, teď už bych si tak jista nebyla :-)

ANNAWA:
IORETH: Díky, je to pro mě opravdu zajímavé čtení.

IORETH: pro mě zcela nesrozumitelné výkony ;-) nedala bych do busu ani golfky s miminem, natož batole plus mimino na břiše....

REONA: Já obě děti odnosila "výhradně" tak, že s prvorozeným jsem byla venku klidně celý den (v šátku spal a když nespal, byl venku, v náručí, kojil se, placatil se na šátku, whatever). S rostoucím druhým těhotným pupkem přesedlal starší do golfek (daly se vynést do autobusu i v době před porodem, páč mladej měl v té době rok a třičtvrtě). Velkej kočár byl na chatě u tchánovců a mladej tam jednou asi dvacet minut řval (na zkušební procházce jsme ho neudrncali), takže tam pak sloužil jen jako statická cestovní postýlka na odpolední spánek.

Porodem se mladá přestěhovala z vnitřku břicha navenek na břicho a nosila se tam do doby, než měla jedenáct kilo a vypudila z golfek staršího (on byl hrozně línej chodit a kočár považoval za svoje výhradní vlastnictví). S mladou jsem tedy měla šátek I kočár, takže zavazadla jsem netahala a měla i místo na přebalení, když bylo potřeba (golfky s dvouletým batoletem jdou dostat do autobusu i se spícím miminem na břiše). Mladá není takovej lenoch, takže jakmile byla schopná ujít pár set metrů sama, přesedlala z golfek na pěší a já nosila nosítko schované v tašce jen tak pro jistotu nebo na delší pochůzky. To už jezdila jedině na zádech. Na delší výlety je nosíme dodneška.

Obě děti tedy minuly fázi hluboké korbičky a nějaký čas se vozily v golfkách. Starší ještě přesedlal na štangli těch golfek a nějakou dobu jezdil ve stoje a mladá se po golfkové fázi vrátila zpět do nosítka (když byla hodně unavená).

REONA: já nosila druhé a třetí dítě. U druhého to bylo tak, ze první byl v té době v golfkach, čili šátek byl i nutnost, ale ne to bavilo a druhé dítě taky a kočárek jsem na něj do roka fakt neměla. Na třetí dítě jsem ho měla, aby mohli vozit i sourozenci nebo prarodiče, ale sama jsem tak z 80 procent nosila. Můj den je ale většinou mnohem víc rozkouskovany, nestávalo se, že bych s nim někde byla šest hodin, aniz bych ho vyndala, položila atd. Snad s výjimkou akci jako byl třeba výstup na Sněžku.

ANNAWA: Výhradně znamená žádný kočárek? Já nevím, jestli se neptám blbě, ale jak vypadá tak nějak "běžný" týden s dítětem bez kočárku? Ptám se proto, že já (zvlášť při pěkném počasí) trávím venku třeba čtyři až šest hodin v kuse a při takovém čase si myslím (v souladu s tchýní), že dítě potřebuje nějakou volnost pohybu, kterou při nošení nemá. Co tedy lze podnikat s výhradně nošenými dětmi?
Představuji si to víceméně tak, že třeba venkovní čas lze prokládat pobytem na dece někde na trávě. Případně z domova vyrážet třeba jen na dvě hodinky...možná to tak prostě není, ale já si též myslím (v souladu se svou tchýní), že nějakou tu volnost pohybu dítě potřebuje a že aby bylo šest hodin v kuse v šátku prostě není dobře (v kočáře také není šest hodin v kuse, to je fakt, občas ji vezmu na ruku, pochovám, nakojím, případně i do nosítka přehodím).
Ptám se asi především na první dítě, protože mám sama zatím jen jedno a u nošení více dětí můžou hrát roli jiné aspekty.

ORIKA: já druhé dítě na zádech občas nosila, třetí nikdy, je mu to nepříjemné, protože si šátek ani manducu nedokážu moc porovnat vepredu kvůli prsum.

REONA: nosila jsem dvě děti vždy rok výhradne a pak občas a v životě jsem snad neměla záda ve větší kondici než tehdy.

ORIKA: to chápu, já ho v zásadě beru jen na výletech a to je u toho i tatínek. ale na tom břiše ho prostě víc než chvilku už neunesu, je mi to hodně nepříjemné.

KATIA: me to na tom brichu i vyhovuje vic, na zadech na dite nevidim, nemuzu ho podlachnit, dat mu klobouk ktery si neustale sundava a v zime si to neumim vubec predstavit, vzhledem k tomu, ze jsem ho mela pod svou bundou :-)

ORIKA: na tohle mi fungovalo vzít ho na břicho a po nějaké době přehodit na záda. to já teda moc to břicho nedávám...