LEDNACEK:
MEDVED007:
ANNAWA:
Ja jsem spise chtela vedet, ktere z vas se postestilo, ze se dite odstavilo samo. Je mi jasne, ze je to o mne, pokud to odstaveni bude z me strany. Nocni kojeni uz jsem zrusila a bylo trocha slz, ale netrvalo to dlouho a dalo se to vydrzet. Ale jinac si myslim, ze se M. dobrovolne nevzda.

NABIS: jak píše Medvěd, musíš se rozhodnout ty. Prestavala jsem kojit vždycky tehdy, když jsem se sama rozhodla, u všech tři jinak rozdílných synů to bylo bez potíží. A v pořádku je i takový důvod, že už prostě kojit nechceš a chceš své tělo zase jen pro sebe.

NABIS: obě děti jsem kojila +/- dva roky a mám pocit, že kdybych to neutla, tak bych je kojila dodnes :-) u starší dcery jsem si to dala jako dárek k narozeninám, v den narozenin jsem jí ráno dala naposled a od té doby už nikdy....u druhé dcery jsem o tom dumala, ale nakonec to za mě rozhodl osud, zlomila jsem si nohu a nemohla jsem vylézt v domě do patra tj. kojení večer před spaním a ráno po probuzení byl problém....takže jsem prostě kojit přestala. Obě dcery (ač jinak velmi rozdílné) to vzaly velmi v pohodě. Hodně věřím tomu, že já sama se rozhodla a to pevně a nezvratně a holky velmi jasně vycítily, že nemá cenu kolem toho dělat rotyku, protože to je prostě marné....ale nejdřív to vyřeš sama v sobě, pak to bude v klidu

Mam dotaz na odstavovani. Jak u vas probihalo, ukoncilo to dite nebo vy nebo neco mezi tim. Ja kojim uz temer dva roky a premyslim nad tim, jak to ukoncit, samoze bych rada, aby to ukoncila M., ale mam pocit, ze to tak asi nebude.diky

hodne veci mam z bazose, nosenideti a aukra. a pak z bazaru ze slovenska

RENNFRI: zrovna ted sem si uvedomila aukro (: ale na to nosenideti.cz se taky kouknu, diky!

LYDI: mám Manducu a ostatně většinu věcí z druhé ruky, procházím aukro a bazary na nosenideti.cz a bráně k dětem, u některých věcí si to chce pohlídat jestli jde fakt o originál akorát

ahoj, chtela jsem se ptat, jestli mate (pripadne jake) zkusenosti s koupi second handovy veci - nemyslim obleceni ale treba nositko, autosedacku. je nejaka stranka / bazar ktere byste doporucili? diky

YMLADRIS: No právě a máma je zas moje máma, takže řeší, co je dobrý pro mě :-)
Ona chápe, že pro mě je to praktický a pro mimino příjemný, ale bojí se o moje záda.
REONA: My kočár taky skoro neužijem. Spíš někdy převážím autosedačku i s miminem na podvozku. Ale máme zahradu, takže venku je na dece nebo v hamace a v šátku je jen na venčení psa nebo přesuny po městě, který nejsou každej den.

Tak jsem si dnes pořídila Kibi (ehm, drahý, prodám tu manducu, co mi nesedí a koupím si kibi...no a nevyjde mě moc draho....hm, no ani se neptám, kolik to stojí) :)). A je pro mě teď (12,5kg) mnohem pohodlnější než šátek! Tak jsem moc ráda. Jediný problém, co teď mám, je ten, že malej si nějak odvykl u mě spát, asi potřebuje klid postele, takže když je unavenej, tak děsně řve a ne a ne zabrat. Snad se to zas zlomí. Kde jsou ty časy, kdy byl tuhej už v průběhu zavazování :)).

MEDVED007: tak to každopádně ;-)

KATIA: asi záleží na tělesné konstituci, ale já běžně nosila po schodech o dvou ramenech i hluboký kočár...nějaké naložení golfek po třech schodech do busu, to je proti tomu sranda....problém ale byl, když starší potřebovala venku čurat tj. držet a mladší byla v šátku...jak starší držet a zároveň nerozmačkat to mladší, to byl logistický oříšek....

KATIA: Je to spíš věc cviku a ve velké většině případů mi někdo pomohl. Kdybych to tahala obden sama, tak se asi zlomím. Ale je fakt, že mi záda docela drží a postavu nemám vůbec, ehm, křehkou :). Největší zdravotní potíž spojená s nošením se týkala kolenou. Obě děti měly špatné spaní (jednoho budil hluk a druhou změny obecně), takže jsem musela často houpat - kolena tím docela trpěla, mám je obecně dost v háji.

KATIA: já jsem to kdysi zvládla, teď už bych si tak jista nebyla :-)

ANNAWA:
IORETH: Díky, je to pro mě opravdu zajímavé čtení.

IORETH: pro mě zcela nesrozumitelné výkony ;-) nedala bych do busu ani golfky s miminem, natož batole plus mimino na břiše....

REONA: Já obě děti odnosila "výhradně" tak, že s prvorozeným jsem byla venku klidně celý den (v šátku spal a když nespal, byl venku, v náručí, kojil se, placatil se na šátku, whatever). S rostoucím druhým těhotným pupkem přesedlal starší do golfek (daly se vynést do autobusu i v době před porodem, páč mladej měl v té době rok a třičtvrtě). Velkej kočár byl na chatě u tchánovců a mladej tam jednou asi dvacet minut řval (na zkušební procházce jsme ho neudrncali), takže tam pak sloužil jen jako statická cestovní postýlka na odpolední spánek.

Porodem se mladá přestěhovala z vnitřku břicha navenek na břicho a nosila se tam do doby, než měla jedenáct kilo a vypudila z golfek staršího (on byl hrozně línej chodit a kočár považoval za svoje výhradní vlastnictví). S mladou jsem tedy měla šátek I kočár, takže zavazadla jsem netahala a měla i místo na přebalení, když bylo potřeba (golfky s dvouletým batoletem jdou dostat do autobusu i se spícím miminem na břiše). Mladá není takovej lenoch, takže jakmile byla schopná ujít pár set metrů sama, přesedlala z golfek na pěší a já nosila nosítko schované v tašce jen tak pro jistotu nebo na delší pochůzky. To už jezdila jedině na zádech. Na delší výlety je nosíme dodneška.

Obě děti tedy minuly fázi hluboké korbičky a nějaký čas se vozily v golfkách. Starší ještě přesedlal na štangli těch golfek a nějakou dobu jezdil ve stoje a mladá se po golfkové fázi vrátila zpět do nosítka (když byla hodně unavená).

REONA: já nosila druhé a třetí dítě. U druhého to bylo tak, ze první byl v té době v golfkach, čili šátek byl i nutnost, ale ne to bavilo a druhé dítě taky a kočárek jsem na něj do roka fakt neměla. Na třetí dítě jsem ho měla, aby mohli vozit i sourozenci nebo prarodiče, ale sama jsem tak z 80 procent nosila. Můj den je ale většinou mnohem víc rozkouskovany, nestávalo se, že bych s nim někde byla šest hodin, aniz bych ho vyndala, položila atd. Snad s výjimkou akci jako byl třeba výstup na Sněžku.

ANNAWA: Výhradně znamená žádný kočárek? Já nevím, jestli se neptám blbě, ale jak vypadá tak nějak "běžný" týden s dítětem bez kočárku? Ptám se proto, že já (zvlášť při pěkném počasí) trávím venku třeba čtyři až šest hodin v kuse a při takovém čase si myslím (v souladu s tchýní), že dítě potřebuje nějakou volnost pohybu, kterou při nošení nemá. Co tedy lze podnikat s výhradně nošenými dětmi?
Představuji si to víceméně tak, že třeba venkovní čas lze prokládat pobytem na dece někde na trávě. Případně z domova vyrážet třeba jen na dvě hodinky...možná to tak prostě není, ale já si též myslím (v souladu se svou tchýní), že nějakou tu volnost pohybu dítě potřebuje a že aby bylo šest hodin v kuse v šátku prostě není dobře (v kočáře také není šest hodin v kuse, to je fakt, občas ji vezmu na ruku, pochovám, nakojím, případně i do nosítka přehodím).
Ptám se asi především na první dítě, protože mám sama zatím jen jedno a u nošení více dětí můžou hrát roli jiné aspekty.