ALI_EN: mě by to asi taky nenapadlo. Ale už jsem slyšela někoho ze starší generace to radit.

VERCASKOCKAMA: jj, naše si taky jednu dobu dávala ruku na obličej/čelo, ale když jsem ji zkusila záměrně zatáhnout, tak to nefungovalo...

ALI_EN:
SEBIEN: Náš si občas sám "zatahuje", když má na hlavě kapuci nebo čepici :D nebo si aspoň dává ruku přes čelo/oči :) (peřiny se teda ale taky bojím, když ho najdu víc přikrytého, než by se mi líbilo, tak z toho v ten moment vůbec nemám dobrý pocit)

ALI_EN: vidíš, já to vídám nebo o tom slýchám docela často, aspoň plínu přes to děcko hodí, kamarádka jednu dobu uspávala s rukou položenou na obličej :)

Naše prostřední taky kolikrát spala s dekou přes hlavu a neudusila se, ani jako úplně malé mimino.

No, moje dítě jako novorozenec zásadně spalo tak, že přes sebe přetáhlo peřinu a usnulo. Bez ní ani ránu. Peřinu máme velmi prodyšnou, sama jsem to zkoušela, a ani když si představím novorozeneckou sílu dýchání, nemá úplně šanci se při běžném provozu, jedné nebo dvou vrstvách atp. udusit...

GIMEL: že dítě přehodím peřinou a to se mi tam udusí, je můj každonoční strach. Synovi jsou už dva, ale stejně mám pořád obavy. Zásadně se točí hlavou někam k mým kolenům, už jsem ho takhle několikrát během nočního probuzení vyděšeně hledala v peřinách :(

GIMEL: Já kolem ní dělám ohrádku z peřin a polštářů než jdu taky spát, pak už to neřešim. Je mezi náma pod jednou peřinou nebo mezi mnou a nepoužívanou postýlkou.

GIMEL: Nijak. Měla jsem jediný problém, totiž že dítě mohlo spadnout v nohách postele (spala jsem s ním tehdy sama, muž dočasně v dětském pokoji; vyřešila jsem tak, že jsem spala naštorc, takže jsem utvořila třetí stranu trojúhelníku zeď-čelo postele-já. Ale co se týče cestování, nikdy jsem ho nepřilehla. Taky v době, kdy už cestuje, je dost velké a nerozbitné, o novorozence jsem se bála daleko víc:)

GIMEL: souhlas s ADD - nezalehneš. Bertě jsou dva a spíme společně pořád. Cestování se u Berty časem dost zlepšilo. Nejhorší to bylo asi do jednoho roku. Jednou jsem ji v noci našla odkutálenou pod ústředním topením - spíma na zemi na futono. Je pravda, že spaní na zemi mi dost ulevuje od myšlenek, že by mohla spadnou z postele. Protože, když měla to cestovatelské období, tak by rozhodně nestačilo, že z jedné strany postele jsem ležela já a z druhé muž.

Mám dotaz na rodiče, co spí s miminem/batolem v posteli - jak to řešíte, když už se začíná trochu víc vrtět? Mám noční cestovatelku, pořád se vrtí, koulí, kope, takže na pelíšku (mám ji na kožešině vedle sebe) moc nevydrží a pořád z něj někam padá :D. Ne, že by to nějak extra vadilo, holt ji prostě občas v noci poponesu, ale jednou jsem ji chytala docela hodně nízko a bojím se, abych ji třeba nepřehodila peřinou nebo nezalehla v hlubokém spánku, když se vyskytuje jinde, než ji mám v podvědomí naprogramovanou.

YMLADRIS: čistě za mě
centrum Majka mi nesedlo, vše poněkud chaotické, prostředí na mě působilo tak nějak "špinavě", cvičení pro těhotné x-krát na poslední chvíli odpadlo, ovšem když jsme se já na poslední chvíli jednou odhlásila, tak po mě okamžitě paní požadovala storno poplatek (cena cvičení + nějaký procenta navíc)
agentura Větrník - tam jsem chodila se starším na cvičení batolat, prostory strašně malé, zázemí na přebalení atd opravdu minimální, cvičení pokaždé vedla jiná slečna a nemělo to příliš řád...je to ovšem zkušenost stará 4 roky...na druhou stranu Blanka je fajn a na maily reaguje co nejdřív
Mamicentrum - chtěla jsem tam chodit taky se starším na cvičení, ale v té době měli problém s organizací kurzů, pořád se to odkládalo/překládalo, tak jsem to nakonec vzdala...ovšem s Laďkou zkušenost v rodině víc než pozitivní (určitě víš od Verči)
za mě v obou těhotenstvích zvítězila Jarmila, břišní tance v těhotenství a pak i cvičení s miminkama super a Jarmila u porodu k nezplacení http://www.jarmila.cz/