MEDVED007: Já jsem k tomu zatím nedospěla, dítěti je 22 měsíců. Neumím předem určit přesnou hranici, pro mě je to v pocitech. Takže že už to dál takhle nejde řeknu, až se při sexu v přítomnosti dítěte začnu cítit špatně a nepůjde mi to. Nejspíš to bude tehdy, až začne o to, co děláme, projevovat zájem. Zatím i když se vzbudí, tak jenom koukne, že tam jsme, otočí se na druhý bok a zas usne, jako bychom nic zvláštního nedělali. Až se začne sápat za námi ve snaze přidat se, fascinovamě na nás zírat, komentovat nebo tak něco, tak to asi už bude přes čáru. V tu chvíli se manželské radovánky na čas odsunou z ložnice a dítě co nejdřív do vlastního pokoje.
Podotýkám teda, že před plně bdělým dítětem jsem to nedělala nikdy, v tom mám zábrany. Jak tu někdo psal, že si dítě hraje v jiném rohu místnosti, tak to už je pro mě přes čáru, to bych nemohla. Stejně tak asi kdyby bylo ve stejné posteli, ale to u nás nenastává, M. má postýlku vlastní a s námi spí jen v prvních dnech nemoci, kdy fakt nemám myšlenky na sex.